Rachov – Solotvina – Chust – Užhorod
- Lenka Churavá
- 6.08.2007
- 0:00
- Změněno: 17.04.2014 | 19:01
Dnes máme v plánu přiblížit se významně naší vlasti, ale s menšími přestávkami v Solotvině a Užhorodě.
Pondělí 21.8.2006
Dnes máme v plánu přiblížit se významně naší vlasti, ale s menšími přestávkami v Solotvině a Užhorodě. Jedeme autobusem v 9 h, my tři a zbytek melouna a směřujeme do Solotviny. Tam skutečně jen chvilku hledáme solné jezero, vytvořené ze soli místních solných dolů, platíme vstupné 1 Hř na osobu a konečně oblékáme plavky. Samozřejmě zkoušíme, jestli průvodce nelhal a opravdu se v solné vodě nedá vůbec potopit. Jezero nás opakovaně každého přesvědčí o tom, že se chová jinak než sladkovodní brácha, a tak si to užíváme. Když se pak na sluníčku sušíme, zůstávají nám na těle bílé solné stopy, hledáme proto sprchu a pak i restauraci. Obojí se nám daří nalézt a kolem jedné už sedíme v restauraci nad porcí ryby, buřtíků a párečků – ukrajinsky nazývanými „sardělky“, což nás trochu zmátlo – Lenka se holt těšila na malé rybičky a on to je buřt. Ve tři zvažujeme další varianty – buď se jít ještě podívat večer v 21.30 do solných dolů, nebo ještě plavat, nebo jet o dům dál do Užhorodu. Protože nás místo příliš nenadchlo a nechce se nám tu nocovat, kupujeme švestku a blumy ke svačině od místní kšeftařky a vyrážíme na autobusák. Začíná pršet – zvolili jsme správně:=))) Po našich dosavadních zkušenostech neotálíme zamířit mezi čekající maršrůtky a za chvíli už nabíráme kurs Chust, Užhorod, za cenu 25 hřiven (smlouváme z 39). Cesta do Užhorodu se nakonec trochu protáhla, protože v Chustu vystoupili úplně všichni kromě nás, a tak opět v nepříjemné vedru čekáme až se počet cestujících naplní na plný stav 10 lidí – řidič je byznysmen, a přestože to trvá přes hodinu a půl, čekáme opravdu na posledního cestujícího – trochu nás to štve, ale nic jiného nemůžeme dělat, než čekat. Nicméně kolem 18:30 jsme v Užhorodu na nám známém nádraží. Plán je najít turbázu Svitánok, ubytovat se vyrazit do víru velkoměsta. Turbázu nacházíme, nicméně se od vydání průvodce za 4 roky změnila v luxusní hotel a ceny nás odrazují. Máme opět štěstí – ve vedlejším hotelu „Izumrud“ nám příjemná recepční nabízí ubytování v kousek od centra města v soukromí – za poměrně na Užhorod slušnou cenu 150 Hř, včetně odvozu autem na místo. Recepční Viktoria je spolehlivá, takže už asi za 2h bydlíme – lokalita nic moc, ale byt velmi pěkně zařízený a prostorný. Náležitě si to užíváme, na prohlídku města není čas ani chuť. Jdeme nakonec jen na večeři do místní restaurace – opět šašlik a korejka – strašně moc strašně dobrého masa a pivo Rohan – celkem 80 hřiven, protože gramáž byla opravdu poctivá.Pak jdeme spát – unaveni snad jen z cestování a hledání hotelu. Nabíráme síly na Slovensko, kam dorazíme zítra.
Obr. 1. Solné doly v Solotvíně
Obr. 2. Solné jezero v Solotvíně
Obr. 3. Užhorod hospoda