Čtvrtý den našeho pobytu v pohoří Velká Fatra se vracíme zpět na hřeben a po hřebeni půjdeme přes vrcholy Rakytov a Ploská k Chatě pod Boryšovom. Dnešní den je poměrně náročný.
Dnešní den nás čekal nepříjemný výstup zpět na hřeben. Poté nás čekala trasa po hřebenu přes Rakytov na Ploskou a Chatu pod Borišovom. Chvíli jsme v Liptovské osadě uvažovali nad Albertovým nápadem jet autobusem z Liptovské osady až do Liptovské Revúce, kde by jsme po červené vyšli na hřeben a pokračovali dál. Vyhnuli by jsme se tím nepříjemnému stoupání po žluté z Teplé. Nechtěli jsme se ale vzdát vrcholu Rakytov. Navíc ona trasa po červené také vypadá jako dost prudké stoupání. Proto nakonec zůstáváme u původního plánu.
Autobusem se vracíme do Teplé, na místo, kde jsme včera sešli z hřebenu. Asi po 40 minutách chůze po rovině nás žlutá turistická značka přivádí k turistickému odpočívadlu (přístřešku se stolem a lavicí). Asi 200 metrů před ním je malá tůňka v potoku u které snídáme a někteří otužilci (já a Jarda) se koupou. Během asi půlhodinového laškování nabíráme síly na prudké stoupání, které nás čeká za turistickým odpočívadlem. Pepíček vychází dříve než my, protože odhaduje, že půjde pomaleji a chce získat náskok.
Po odpočinku pokračujeme dále po žluté turistické značce jednu hodinu a dvacet minut k salaši. Pro mě osobně je vše o to horší, že mám na noze puchýř, který mě místy nutí našlapovat na nohu jako bych kulhal. Podle rozcestníku máme jít od salaše na Severné Rakytovské sedlo hodinu. My ale trasu ujdeme za 34 minut. Kousek (asi 10 až 15 minut) za Salaší pokračuje stoupání, na které následuje více méně rovná cesta. Okamžitě, jakmile mám za sebou stoupání si měním boty za sandále.
Na Severném Rakytovském sedle se potkáváme s Pepíčkem, který vyrazil dříve a skoro půl hodiny odpočíváme. Místa kde by byl stín není mnoho. Severné Rakytovské sedlo je sedlo mezi vrcholem Rakytov a vrcholem, který není na mapě pojmenován a nevede na něj turistická značka. Na tento nepojmenovaný malý vrchol se vydáváme. Krátká cesta netrvá ani 5 minut. Po návratu do sedla se vydáváme po zelené turistické značce na vrchol Rakytov.
Cesta na vrchol Rakytov má podle rozcestníku trvat 30 minut. Nám trvá sice jenom 20 minut, ale zato na vrcholu déle než 15 minut odpočíváme. Na vrcholu Rakytov je postavený kříž u kterého se fotíme. Výstup na Rakytov ze Severného Rakytovského sedla je opět dosti strmý. Z vrcholu Rakytov prudce sestupujeme po zelené turistické značce a za 25 minut přicházíme na Južné Rakytovské sedlo.
Obr. 1. Pohled z vrcholu Rakytov na Južné Rakytovské sedlo (Velká Fatra)
Na Južném Rakytovské sedle si uděláme malou přestávku na jídlo. Z Južného Rakytovského sedla pokračujeme po zelené turistické značce k Prameni pod Čierným kameňom, kde přicházíme po 50 minutách chůze. Docházejí nám zásoby vody a proto se na pramen spoléháme. Bohužel pramen nás trochu zklamal. Voda se dá odchytávat až po mnoha metrech, po kterých teče po cestě. Jediný, kdo nabírá nejnutnější zásoby vody jsem já, pro ostatní nepůsobí pramen důvěryhodně. Pokračujeme dále po zelené turistické značce, která obchází Čierny kameň zleva. Čierny kameň je špatně přístupná skála. Po 45 minutách chůze po turistické značce přicházíme k dalšímu prameni, který vypadá daleko důvěryhodněji. Vyprázdním obsah láhve s vodou z předchozího pramene a tentokrát nejen já doplňuji zásoby vody. Po dalších deseti minutách přicházíme na Sedlo Ploskej.
Už od pramene jsme před sebou viděli vrchol Ploská. Vrchol Ploská stejně jako například později vrchol Ostredok je úplně beze stromů. Také nejsou příliš špičaté a proto vrcholy těchto hor na mě působí jako velká rozlehlá louka. Podobně nezalesněných ploch je na Velké Fatře poměrně dost. Na jedné z informačních tabulí jsem se dověděl, že někdy v 16. a 17. století byly stromy z podstatné části Velké Fatry lidmi vykáceny nebo vypáleny aby se získaly pastviny pro chovanou zvěř. Rozlehlé „louky“ (travnaté plochy beze stromů) se mi na Velké Fatře velmi líbí. Odlišují tím Velkou Fatru od ostatních hor.
Obr. 2. Vrchol Ploská v pohoří Velká Fatra
Ze Sedla Ploskej pokračujeme po jedné velké „louce“ na vrchol Ploská. Cesta po žluté turistické značce trvá na vrchol 20 minut.
Obr. 3. Jarda, Albert, Pepíček a já (Radim) na vrcholu Ploská v pohoří Velká Fatra
Na vrcholu Ploská se fotografujeme, čteme informační ceduli a prohlížíme si hrob partyzána padlého během SNP. Z vrcholu pokračujeme po červené turistické značce na rozcestí pod Chatou pod Borišovom. Cesta na rozcestí trvá 30 minut. Z rozcestí je to na Chatu pod Borišovom asi 200 metrů. Na Chatě pod Borišovom si domlouváme nocleh ve spacáku v restauraci na zemi. Kousek před rozcestím je salaš sloužící v období, kdy se pasou zvířata jako noclehárna pro pasáky, jinak jsou k dispozici turistům pro přespání. Původně jsme měli v plánu v nějaké salaši přespat, bohužel jsme proházeli Velkou Fatrou právě v době kdy na pastvinách bylo plno krav a salaše byly obsazené pasáky krav. Říká se, že by prý klidně nechali turisty přespat, kdyby chtěli, ale nám se nezdálo vhodné se jich na to vůbec ptát. Proto jsme po celou dobu pobytu na Velké Fatře na žádné salaši nespali.
Dnešní den máme za sebou náročnou tůru, při které jsme překonali poměrně velké výškové rozdíly. Trasa se na Velké Fatře obvykle dá zajít za kratší údaje než je na rozcestníku, nebo na mapě, ale i s nutnými přestávkami jsou ve skutečnosti delší.
V červenci roku 2006 jsme se já, Jarda, Albert (Lukáš) a Pepíček (Petr) rozhodli přejít hřeben Velké Fatry.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů