Cesta z hřebenu dolů do Blatnice kolem hradu Blatnica
- Radim Dostál
- 25.02.2008
- 0:00
- Změněno: 29.01.2008 | 20:55
Poslední den v pohoří Velká Fatra sejdeme z hřebene kolem hradu Blatnica do obce Blatnice, od kud pojedeme autobusem na Malou Fatru.
Dnes opustíme Velkou Fatru, vydáme se směrem k obci Blatnica. Protože nás zajímá hrad Blatnica. Volíme delší cestu po žluté turistické značce, která vede kolem hradu Blatnica. V Blatnici jsme původně chtěli přespat, nakonec ale vše dopadlo jinak.
Kráľova studňa
Obr. 1. Já (Radim Dostál) a Albert kousek od Kráľovej studny v pohoří Velká Fatra na Slovensku.
Ráno se dobře a dlouho vyspíme, sbalíme věci, rozloučíme se s personálem a vycházíme po červené turistické značce na rozcestí Kraľova studňa prameň, které již dobře známe. Cesta trvá necelých 15 minut. Na rozcestí Přes Ostredok, Križná na Kraľova studňa prameň jsme včera byli již několikrát. Zde se vydáváme po žluté turistické značce směrem na Blatnicu. Už od rozcestí je vidět asi 300 metrů velkou skálu, kterou turistická značka obchází zprava. Je to skála u které jsme včera polehávali. Z místa kudy vede turistická značka vypadá skála nedostupně, ale pokud jsme jí obešli zprava, dostáváme se k místu, kde se dá na skálu při troše opatrnosti vylézt. Vylezeme tedy na skálu, kde se fotíme a pozorujeme okolní krajinu. Batohy a vše ostatní samozřejmě necháváme dole. Celkem se zde zdržíme asi 30 minut. Poté pokračujeme dále po žluté turistické značce prudkým klesáním. Po 1 hodině a 10 minutách chůze přicházíme k potoku (Gaderský potok), který přejeme po lávce, za kterou je skoro asfaltová cesta, na které potkáváme mnoho cyklistů. Další trasa povede po této cestě více méně po rovině. Čeká nás několik (tři) mysliven u kterých je vždy rozcestník turistických značek. Zbytek cesty až do Blatnice povede povede kolem Gaderského potoka.
Po 15 minutách chůze po rovině přicházíme k rozcestí Drobkov. Pokračujeme po žluté turistické značce a po 26 minutách chůze pěkným kaňonem po boku Gaderského potoka přicházíme k myslivně (horáreň). Je označená jako „3. horáreň“. Než k ní dojdeme, míjíme Vodopád vo Vrátnej. Vodopád si v podstatě ani moc neprohlédneme. Vodopád je dost malý a my nevěříme, že by se jednalo o Vodopád vo Vrátnej, který je vyznačený v mapě, proto se mu moc nevěnujeme. Pravděpodobně jsme tak minuli Vodopád vo Vrátnej. Po „špatných“ zkušenostech s vodopády se ničemu nedivíme.
Vydáváme se dále po žluté turistické značce k 2. myslivně. Podél cesty si všímám v trávě zmije. Opět je rychlejší než já a zmizí dříve, než si jí stačím vyfotit. Už letos podruhé potkávám jedovatého hada ve volné přírodě. Minulé setkání s hadem bylo kousek od obce Dedinky v pohoří Slovenský Ráj.
Podle mapy směřujeme, k ústí Vápenné doliny. Již nyní začínáme chápat, proč a z čeho pochází jméno Vápenná dolina. Na cestě začíná být nenápadně pořád více a více vápna, které se začíná prášit při každém mírném zesílení větru. Už ani Gaderský potok není čirý jak býval a přestává být vidět na dno. Vyhlídnu si místo v potoku, kde mi je voda asi do půl těla a asi na 10 minut se koupu. Albert s Jardou z mého nápadu nejsou příliš nadšení a nenásledují mne.
Od myslivny trvá cesta po žluté turistické značce k další myslivně (2. horáreň) necelou hodinu (i s koupáním) po pěkné rovině. U myslivny je opět rozcestí turistických značek, kde se na chvíli zastavujeme a svačíme.
Hrad Blatnica
Od 2. myslivny pokračujeme po žluté turistické značce k poslední myslivně (1. horáreň). Albert trochu zrychlí chůzi a „uteče“ nám tak, že ho nevidíme. Po cestě (asi pět minut před rozcestím s modrou turistickou značkou) je po pravé ruce odbočka na hrad Blatnica. Jedná se o nenápadnou žlutou značku označující „odbočku na zříceninu“. Jak se později dovídáme, Albert jí přehlédl. Jen s Jardou se vydávám na hrad (zříceninu). Odbočka nás zavede do lesa a po lesní cestě stoupáme asi 15 minut k hradu. V podstatě se vracíme (jdeme v protisměru dosavadní chůze) a asfaltovou cestu, po které jsme přišli vidíme asi 100 po sebou. Ke hradu jdeme asi 15 minut. Kousek před hradem je naučná cedule popisující vznik hradu.
Hrad Blatnica je již několik staletí zřícenina. Na místě nacházíme v podstatě jen rozbourané stěny na které se dá vylézt. Ze stěn je pěkný rozhled na okolí. Děláme několik fotek. Asi po dvaceti minutách prohlídky zříceniny se vracíme dolů na původní cestu a žlutou turistickou značku. Cesta dolů na asfaltovou cestu trvá asi 13 minut lesem. Pokračujeme po žluté turistické značce a po 5 minutách míjíme rozcestí s modrou turistickou značkou. Po chvíli přicházíme k Chatové osadě Gader, kde se setkáváme s Albertem, který sedí v restauraci u piva. V restauraci si dáváme občerstvovací pauzu (pivo a jídlo) a plánujeme další postup. V nedaleké obci Blatnica jsme původně chtěli přespat a další den jet autobusem na Malou Fatru. Po shlédnutí jízdního řádu, který je v restauraci, se rozhodujeme, že pojedeme ještě dnes. Po bleskurychlém najedení se a vypití jednoho piva se vydáváme směrem k autobusu. Po 13 minutách přicházíme k rozcestí se zelenou turistickou značkou a asi po sedmi minutách chůze obcí přicházíme na autobusovou zastávku. Autobusem jedeme do Martina. Z Martina vlakem do Žiliny. V Žilině již v pozdních hodinách nastupujeme na autobus, který nás zaveze do kempu Belá. Zastávka se jmenuje Belá, Mažgutovia. Do kempu přijíždíme až po 22. hodině večer.
Závěr
Odbočka z „hlavní“ turistické trasy na hrad Blatnica je dost nevýrazná a lehce se přehlédne. Ve směru, v jakém jsme šli my byla odbočka po pravé straně cesty. Hrad Blatnica je typická zřícenina s hradbami a několika výklenky ve zdech.