Druhé Jemenské pojednání
- Petr Louženský
- 8.12.2008
- 0:00
- Změněno: 5.12.2008 | 18:55
Včera ráno jsme vyrazili ze Sana'a směr Al Hudajda a následně hned Zabid. Protože nám nevyhovovaly časy autobusu, jeli jsme sběrným taxi.
Salam z Jemenu podruhe,
Poloha: Taiz
Čas: neznámý, jsou tu arabsky Windows a hodinky jsem si nevzal…. Ty Windows jsou fakt dobry, všechno je tu obráceně- zprava doleva
Zdravotní stav: báječný
Pár základních poznatků:
Ramadán – o tom jsem se rozepisoval posledně, jen zopakuju, že s pitím přes den fakt pakárna.
Frčí tu kolečka – rozuměj trakaře. Jsou fakt všude a mají veskrze univerzální použití. Kolečko, kromě transportu materiálu, slouží i jako sedačka, pojízdnej stánek, případně posezení pro debatní kroužek na ulici. Nejoblíbenější barva je zelená. Jen nejvýstřednější typy si pořizují kolečko v jiné barvě. Shodli jsme se na tom, ze výrobce koleček a jeho dodavatel zelené barvy jsou zřejmě za vodou.
Silniční provoz – vděčné to téma. Není moc hustý. Jezdí tu samozřejmě jako dobytci. Občas se ale objeví nějaký závan určitých pravidel. Například se tu překvapivě často používají blinkry. V tom chaosu to ale působí dost komicky.
Angličtina – celkem problém. Už umíme pár základních arabských frází a občas i chytneme nějaký to číslo. V naprosto beznadějných případech s nimi konverzujeme normálně česky. Abych nekřivdil, sem tam se s někým dá domluvit celkem dobře anglicky.
Benzin – stoji 60 YR. 1USD = 199 YR. No comment…..
Včera ráno jsme vyrazili ze Sana’a směr Al Hudajda a následně hned Zabid. Protože nám nevyhovovaly časy autobusu, jeli jsme sběrným taxi. To je Peugeot 504 kombi (to budou znát spíše dříve narozeni, myslím, že se to přestalo vyrábět když mi byly tak 2 roky), do kterýho se vejde 10 lidí (!!!). Napřed jsme seděli v prostřední řadě sedadel. Pak nás ale přesunuli do kufru (jsou tam sedadla) a na prostřední řadu putovali lidi z kufru. Protože jim chyběl čtvrtej do řady (!!!), museli si ho doplatit, aby se mohlo odjet. Seděli jsme v kufru tři, namačkaný jako sardinky a já k tomu pěkně nahrbenej, protože sedadlo je výš a strop nízko. O pohodlí nemohla být řeč. A to nás čekaly 4.5 hodiny jízdy. Přes hory to bylo s řidičem docela v klidu, jel na místní poměry slušně. Když jsme se ale blížili k Al Hudajde (přístav u Rudého moře), hory zmizely a silnice byla úplně rovná. Tam se začala projevovat řidičova únava z proflámované ramadánové noci. Bohužel jsem viděl do zpětnýho zrcátka i na tachometr. Oči mi těkaly z číslice 100 na krvi podlité zavírající se oči a zpátky. Říkal jsem si, že už asi nemůže být hůř. Bohužel mohlo. Začalo lejt jako z konve (v nížině rádi monzun), ale my nezpomalili. Děkoval jsem Alláhovi, když jsme ve zdraví dorazili do cíle. V Al Hudajde jsme hned sehnali obdobný pekáč jedoucí do Zabidu. Opět jsme putovali do kufru, ale tady to bylo s místem o chlup lepší. Dohodli jsme se na ceně 350 Rialu za osobu (necelý 2 USD). Když jsme seděli zabarikádovaný v kufru, cicmunda si vzpomněl, ze by chtěl ještě 300 YR navíc za bágly na střeše. V prostředí, kde byl ukrutnej hic a vlhko a před očima mi šermovali rukama nějaký žebráci jsem to nevydržel a kombinaci svý brilantní arabštiny a češtiny jsem ho seřval tak, že jsme odjeli za původní cenu :-).
Obr. 1. Jemen 2008
V Zabidu jsme strávili včerejší večer a dneska půl dne. Je to jedno ze tři jemenských míst zapsaných mezi památkami UNESCO, Pasolini tam údajně točil 1001 noc. No a je tam asi milion stupňů – fakt vedro. Takže dneska jsme odjeli do Taizu, který je zase trochu v horách a klima je tu o dost rozumnější. Před chvílí jsme byli na večeři, dali jsme si úplně skvělou rybu. Ještě teď s olizuju….
Tot pro dnešek vše, podstatný je, ze žiju a jsem spokojenej. Mějte se jak chcete.
Petr
Fotogalerie z Jemenu – https://www.cestovatele.info/galerie/jemen2008/