Plešné jezero
- Radim Dostál
- 5.12.2011
- 0:00
- Změněno: 6.04.2014 | 16:50
Z bufetu u rozcestí Rakouská cesta - Říjiště pokračujeme k Plešnému jezeru.
Od Rakouské cesty pokračujeme po zelené turistické značce.
Jezerní stezka (956 m. n. m.)
Po dvaceti minutách přicházíme na rozcestí Jezerní stezka. Poslední úsek jsme dost stoupali. U rozcestí jsou naučné cedule o šumavských lesích. Všude kolem vidíme stromy zničené kůrovcem. Kousek od Jezerní stezky je místo vyhrazené jako tábořiště v národním parku. Je zde možné přespat. Jako jedna z variant našeho plánu bylo zde přespat. Tuto variantu jsem zatrhli, protože jsme si mysleli, že seženeme ubytování na chatě Třístoločník. Což byla velká chyba. Chtěli jsme ujít co nejdelší část Šumavy, ale neměli jsme čas tolik dní, abychom si mohli dovolit jít jen k jednomu tábořišti za den. Chtěli jsme tedy využít faktu, že chata Třístoličník je asi v půli cesty mezi Jezerní stezkou a Novým Údolím. Proto jsme si mysleli, že dnes dojdeme na Třístoličník a další den jen projdeme Novým Údolím a dojdeme na další tábořiště. Na Třístoličníku nás však čekalo velmi nepříjemné překvapení, ale to trochu předbíhám.
Tábořiště je trochu mimo cestu s turistickou značkou, asi pár desítek metrů bokem. Je zde „standardní“ výbava tábořišť, tedy malý rovný plac a kousek od něj suché WC. Bohužel, není zde voda.
Sice se zdržíme asi čtvrt hodiny, ale příliš ani nepřemýšlíme zda zde zůstat a vydáváme se dále. Opouštíme asfaltovou cestu a vstupujeme do lesa. Jdeme dále po zelené turistické značce. Cesta jen mírně stoupá (za asi kilometr je převýšení sto metrů). Na stromech podél cesty visí ve fóliích papíry s různými malůvkami, krátkými povídkami nebo básničkami, které vytvářeli děti na téma Šumava, lesy a příroda.
Pod Kamenným mořem (1050 m. n. m.)
Po dvaceti minutách přicházíme k rozcestí Pod Kamenným mořem. Připojuje se k nám zprava žlutá turistická značka. My budeme pokračovat dále po žluté a zelené turistické značce na Plešné jezero, které je jeden kilometr.
Plešné jezero (1090 m. n. m.)
Obr. 1. Plešné jezero – Šumava
Po čtvrt hodině přicházíme k Plešnému Jezeru. Je zde spousta lidí, je totiž hezké počasí. Také jsou zde lavičky na sezení, které jsou těmito lidmi obsazené. I tak u jednoho stolu nacházíme místo, kde na chvíli usedáme. Překvapuje mne, kolik je zde cyklistů. Je jasné, že cestou, kterou jsme přišli my nepřijeli.
Obr. 2. Plešné jezero – Šumava
Nad Plešným jezerem se tyčí vrchol Plechý, na který se dnes ještě také podíváme. Je zde také několik informačních cedulí s popisem Plešného jezera. Dovídám se například, že obvod jezera je 1242 metrů, plocha je 7,48ha a největší hloubka je 18,30 metrů. Jezero vzniklo ve čtvrtohorách roztáním jednoho z jedenácti ledovců, který se nacházel na území Šumavy.
Obr. 3. Já (Radim Dostál) u Plešného jezera – Šumava
Děláme fotky, rozhlížíme se, odpočíváme a jíme. Zdržíme se asi na tři čtvrtě hodiny. Poté se vydáváme směrem na pomník A. Stiftera a doufáme, že cesta bude pokračovat dále na Plechý. Údaje v mapě jsou podivné, jako by tam cesta byla a nebyla a z rozcestníku také moc vyčíst nelze. Podle rozcestníku se vydáváme na „zážitkovou cestu“, kde je vstup jen na vlastní nebezpečí. Trasa nemá ani svou barvu značky. Cedule zde ale je. Odkazuje na památník A. Stiftera, který má být jeden a půl kilometru. Informace, jestli cesta vede dále na Plechý zde není. Hned začínáme zostra stoupat. Po chvilce v protisměru potkáváme několik lidí, kterých se ptáme, jestli lze dojít až na Plechý, ujišťují nás, že ano.