Strážný
- Radim Dostál
- 26.03.2012
- 0:00
- Změněno: 25.03.2012 | 21:39
Konečně přicházíme k rozcestí Strážný (Na kapličce), u kterého je veřejné tábořiště. Samozřejmě zajdeme i do nedalekého Strážného na pivo.
Strážný (Na kapličce) (885 m. n. m.)
Po asi čtvrt hodině přicházíme k rozcestníku Strážný (Na kapličce). Je zde jedno z legální tábořišť. Říkáme si, že se zkusíme ubytovat ve Strážném, které je asi jeden a půl kilometru po žluté turistické značce, která se k nám připojuje zprava. A kdyby ve Strážném nic nebylo, alespoň tam zajdeme na pivo.
Zdržíme se asi pět minut a začneme mírně klesat. Po čtvrt hodině přicházíme k rozcestí Strážný – U časté.
Strážný – U časté (810 m. n. m.)
Vyšli jsme z lesa a rozcestí je v podstatě už na začátku obce Strážný. Že jsme z hor a lesů přešli do civilizace si uvědomujeme díky prvního domu po cestě, je to nevěstinec. Do „centra“ Strážného (k rozcestí Strážný (bus) je to po žluté a zelené turistické značce 300 metrů. Jdeme již po „normální“ asfaltové cestě mezi domy na náměstí. Na náměstí usedáme do restaurace.
Ptáme se i po ubytování, restaurace patří k hotelu, ten má ale plno. Kousek od náměstí je penzión, který má také plno. Zkouším přes mobilní telefon něco najít na Internetu, ale všude je plno. Dáme tedy pár piv a vracíme se do tábořiště, kde přespíme. Po dobu co jsme byli v restauraci se už tábořiště pěkně zaplnilo.
Závěr k trase z Nového Údolí do Strážného
Trasa z Nového Údolí po červené do Strážného byla z našeho pobytu na Šumavě asi nejhorší. V podstatě nejde říct, že bych někde byl a něco viděl. Žádný vrchol, žádná přírodní ani kulturní zajímavost (třeba alespoň nějaká zřícenina), prostě nic. Jen chůze skoro pořád po rovině, a skoro pořád po asfaltové cestě. Věřím, že cyklisté by zde prožili extázi, ale pro pěší turisty na popisované trase nic není. Dost nás to zdeptalo, Jarda už má řeči, že dál nepůjdeme a pojedeme druhý den domů. Ještě ho ukecám na jeden den. I když sám pořádně nevím, co ten další den budeme dělat. Pokračovat dále na Bučinu po červené turistické značce se nechce ani mě. Podle mapy by jsme totiž pravděpodobně absolvovali něco podobného co dnes – ráj pro cyklisty, peklo pro chodce. Navíc z Bučiny by asi nezbylo, než jít někam dále, protože z Bučiny by se nám špatně dostávalo, kdybychom chtěli jet domů. Chtěl jsem se podívat na pramen Vltavy, ten je ale za Bučinou. Nedaří se mi ani zkombinovat, jak se (bez kola, auta atd…) ze Strážného dostat k prameni Vltavy a zpět do Strážného v jednom dni. Žádný autobus, nic takového. Jsem trochu zdeptaný a usínám s tím, že nevím co a jak další den.
Další den se rozhodneme, že zůstaneme ve Strážném. Na další noc ve Strážném totiž seženeme ubytování a tak si dopřejeme po několika dnech střechu nad hlavou. Přes den se rozhodnu navštívit zřícenu Kunžvart, která je nedaleko Strážného. Jardovi se nikam nechce, tak jej nechávám v restauraci a zříceninu navštívím sám.
Strážný (Na kapličce) (885 m. n. m.)
Než se vymotáme z tábořiště, je již půl jedenácté dopoledne. Pokračujeme po žluté turistické značce do Strážného, kde jsme byli včera. Po necelé čtvrt hodině přicházíme k nám již známému rozcestníku Strážný – U časté.
Obr. 1. Já (Radim Dostál) na veřejném tábořišti v Strážný – U časté – Šumava
Strážný – U časté (810 m. n. m.)
Směrem na náměstí směřuje zelená se žlutou turistickou značkou a tímto směrem je i 300 metrů autobusová zastávka. Vypadá to, že druhý den pojedeme domů, takže by bylo dobré si zjistit v kolik pojede autobus.