Vrbatova Bouda
- Radim Dostál
- 17.12.2012
- 0:00
- Změněno: 10.12.2012 | 18:41
Dalším naším cílem v Krkonoších je pramen Labe. V dnešním díle popíšu naší cestu lanovkou ze Špindlerova mlýna na Medvědín a cestu na Vrbatovu boudu.
Dalším naším cílem v Krkonoších je pramen Labe. V dnešním díle popíšu naší cestu lanovkou ze Špindlerova mlýna na Medvědín a cestu na Vrbatovu boudu.
Naše další a pro tento týdenní pobyt již poslední tůra v Krkonoších bude k prameni Labe. Tůru si trochu ulehčíme pomocí lanovky na Medvědín.
Z penziónu, kde jsme ubytováni to máme poměrně kousek k dolní stanici lanovky na Medvědín. Dolní stanice lanovky na Medvědín se nachází u hlavní silnice procházející Špindlerovým Mlýnem. Lanovka přes léto jezdí každou půl hodinu. Vzhledem k tomu, že v okolí vrcholu Medvědín se nachází stejnojmenné lyžařské středisko, předpokládám, že přes zimu jezdí lanovka neustále.
Kupujeme lístky a necháme se vyvézt na horní stanici lanovky k vrcholu Medvědín.
Na vrcholu Medvědín jsme asi o půl jedenácté dopoledne, což už je trochu na hraně, vzhledem k tomu, co nás dnes čeká. Právě proto se příliš nezdržujeme. U horní stanice lanovky je velká budova a kousek za ní je turistické rozcestí Mědvědín (lanovka), od kterého se vydáváme po žluté turistické značce směrem na Šmídovu vyhlídku. Na vrcholu je dost větrno a podle oblohy začíná být jasné, že dnes i trochu zmokneme.
Začínáme mírně klesat z vrcholu Medvědín a když asi po necelých deseti minutách chůze sestoupíme do sedla mezi Medvědínem a Šmídovou vyhlídkou, vcházíme na dřevěné lávky, po kterých vede turistická stezka. Nacházíme se v pralese. Po chvilce začneme opět stoupat a ani ne po deseti minutách stoupání přicházím k nepojmenovanému rozcestníku.
Rozcestí se podle ukazatele na vrcholu Medvědín jmenuje Pod Šmídovou vyhlídkou. Na rozcestí se k nám zprava připojuje červená turistická značka a žlutá značka zde končí. Podle rozcestníku jsme z Medvědína ušli jeden kilometr. Pokračujeme dále po červené turistické značce směrem na Vrbatovu boudu, která je od nás vzdálená dva a půl kilometru. Také se zde dovídáme, že k Prameni Labe půjdeme 6 kilometrů.
Pokračujeme mírným stoupáním po červené turistické značce a asi po pěti minutách přicházíme ke Šmídově vyhlídce.
Asi po pěti minutách přicházíme ke Šmídově vyhlídce. Ze Šmídovy vyhlídky jsou jistě krásné výhledy na okolí, což já bohužel nemohu posoudit, protože vrcholky okolních hor jsou zahaleny v mracích. Podle informační cedule je Šmídova vyhlídka pojmenována po lesmistru Ludvíku Šmídovi, který pracoval jako lesník na Harrachu. Žil ve druhé polovině 19. století a systematicky se věnoval zalesňování Krkonoš i ve vyšších polohách a také zaváděl odvodňování.
Pokračujeme dále po červené turistické značce. Na chvíli začneme klesat až dojdeme na asfaltovou cestu. Po ní stoupáme směrem k Verbatově boudě. Trochu mě překvapuje, že na asfaltové cestě je dost velký provoz. Jezdí zde mimo jiné i autobusy.
Cestou na Vrbatovu boudu začíná pršet. Nejprve zlehka a později dost intenzivně. Chvíli padají dokonce i kroupy.
Na Vrbatově boudě jsme asi půl hodiny chůze od Šmídovy vyhlídky a celkem necelou hodinu od vrcholu Medvědín. Hustě prší a proto se jdeme do Vrbatovy boudy schovat. Stejný nápad samozřejmě měly i spousty jiných lidí a proto je Vrbatova bouda přecpaná. Davy lidí stojí i v chodbě do samotné restaurace a restaurace je také plná. My ale nacházíme místo u jednoho stolu, kde si přisedneme ke skupince lidí. U čaje s rumem čekáme, jestli se počasí umoudří. Počasí dostane rozum asi po hodině.
V červenci 2012 se vydává Radim s Jardou do Krkonoš po stopách Krakonoše. Podaří se jim ho vypátrat?
Vloni i letos o prázdninách jsem s vnuky absolvovala přesně tuto trasu (ale i jiné zde uvedené. Moc hezky popsaná trasa, vzpomínky mám tím pádem jako živé! Moc se Vám to povedlo. Lenka