Žákova hora
- Radim Dostál
- 18.03.2013
- 0:00
- Změněno: 14.03.2013 | 20:30
Z Tisůvky pokračujeme dále na vrchol Žákova hora, kolem kterého se nachází prales.
U Snítku (696 m. n. m.)
U rozcestníku U Snitku jsme asi za 25 minut chůze po červené turistické značce opět více méně po rovině lesem. U rozcestníku přecházíme přes asfaltovou cestu a jinak zde není nic zajímavého. Hned pokračujeme dále.
Po více než půlhodině chůze lesem po rovině přicházíme pod Žákovu horu, odkud nás bude čekat stoupání. Podle ukazatelů se nacházíme na naučné stezce Žákova hora. Dle naučné cedule jsme v národní přírodní rezervaci, která má rozlohu 38,10 ha. Les v této rezervaci je dle informační cedule pralesem i když na mě působí na prales dost spořádaně. Viděl jsem jiné pralesy, které vypadaly jinak. Roste zde především buk a javor. Smrk je zde zastoupen také, ale v menší míře. Jedle z porostu pralesa postupně vymizela od 18. století díky činnosti člověka.
Na další informační ceduli se dovídáme, jaké v pralese rostou rostliny a jací žijí živočichové. Také se dovídáme, že národní přírodní rezervace Žákova hora je zařazena mezi lokality evropského významu v soustavě chráněných území NATURA 2000.
Na úpatí Žákovy hory pramení řeka Svratka a nedaleko Žákovy hory prochází hlavní evropské rozvodí mezí Severním mořem a Černým mořem.
Žákova hora (810 m. n. m.)
Od informačních cedulí na hranicích národní přírodní rezervace začínáme stoupat pralesem a po čtvrt hodině cesty přicházíme k vrcholu Žákova hora. Na vrcholu zrovna odpočívá velmi početná organizovaná skupina turistů. Krom nich je tu ještě turistický rozcestník a informační cedule. Přes vrchol prochází červená turistická značka. Výhledům z vrcholu brání všudy přítomné stromy. Jedna z informačních cedulí je v podstatě stejná jako byla u hranic národní přírodní rezervace a druhá nás informuje o ptácích, kteří na Žákově hoře žijí.
Příliš se zde nezdržujeme a vydáváme se dále po červené turistické značce na Žákovu horu – rozcestí.
Žákova hora – rozcestí (775 m. n. m.)
Po pár minutách klesání přicházíme k rozcestí Žákova hora – rozcestí. Turistický ukazatel je na stromě a v okolí jsou opět informační cedule. Tentokrát nás informují o historii národní přírodní rezervace Žákova hora, která začala již v roce 1929, kdy se majitel místního panství hrabě Zdenko Radslav Kinský rozhodl chránit zdejší porost. U rozcestí je také na kameni pamětní deska připomínající právě hraběte Zdeňka Radslava Kinského a jeho rodinu.
Obr. 1. Rybník mezi Žákovou horou a vrcholem Devet skal
Na rozcestí se s námi křižuje zelená turistická značka, my však pokračujeme dále po červené turistické značce na Devět skal.
Obr. 2. Rybník mezi Žákovou horou a vrcholem Devet skal
Asi po dvaceti minutách klesání vycházíme z lesa a přicházíme k malému rybníku, který na mapě není pojmenován. Rybník se nachází na potoku Břímovka. Není zde ani žádné turistické rozcestí, je zde ale malé turistické odpočívadlo v podobě stolu a lavice pod malým dřevěným přístřeškem. Na necelou půl hodinu se zde usazujeme a odpočíváme.
Obr. 3. Rybník mezi Žákovou horou a vrcholem Devet skal
Po asi dvaceti minutách ne příliš prudkého stoupání přicházíme k rozcestí Devět skal – rozcestí.
Devět skal – rozcestí (764 m. n. m.)
Na rozcestí Devět skal – rozcestí se k nám zleva připojuje žlutá turistická značka, která vede od vrcholu Devět skal a dále povede společně s červenou turistickou značkou.
Devět skal – vyhlídka je od nás po žluté turistické značce vzdálená jeden kilometr, zamíříme k vyhlídce.