Sněžnými skútry na husky farmu
- Silva Opálková
- 12.08.2013
- 0:00
- Změněno: 3.08.2013 | 12:27
V prním díle se vypravíme společně se Silvou na sněžném skútru na husky farmu.
V prním díle se vypravíme společně se Silvou na sněžném skútru na husky farmu.
Zimní dovolená se dá strávit také jinak, než pobytem v některém z mnoha alpských lyžařských středisek, proto jsme se rozhodli vyzkoušet změnu. Vyrazili jsme do Finska, kde jsme začali za polárním kruhem v Laponsku a postupně jsme se přemístili na jih do Helsinek.
Jedním z největších sportovních středisek ve Fisnku je Levi. Přiletěli jsme do města Kittilä, odkud jsme se přesunuli autobusem do dalšího města Sirkka, které už se nachází ve středisku Levi. Tady jsme strávili tři dny, ve kterých jsme okusili něco málo ze života v Laponsku.
První ráno po probuzení se hned jdu podívat na teploměr. Vidím „jen“ -15° C, což mě uklidnilo, protože před dvěma týdny tady bylo až -45° C. Na dnešek máme domluvenou jízdu na sněžných skútrech se zastávkou na farmě se psy husky. Je zde spousta agentur, které nabízejí různé aktivity. Ceny a program se většinou liší, proto je dobré si prostudovat více nabídek.
Než vyjedeme, dostaneme ještě teplou kombinézu, sněhule, kuklu a přilbu. Poté proběhne krátké školení ovládání skútru a může se vyjet. Čeká nás 25 km jízdy, jede se různě lesními cestami, po zamrzlých jezerech nebo po polích. Mají zde také jakási pravidla provozu, jsou zvlášť vymezeny trasy pro skútry, pro běžkaře, pro pěší a pokud dochází k nějakému křižování, třeba i s cestou, je vždy uvedeno, kdo má přednost.
Po příjezdu na farmu nás čekalo další školení ohledně psího spřežení. Také nic složitého, buď jen sedět, nebo ten, kdo stojí, nesmí zapomenout při zastavení nesestupovat z brzdy, jinak bychom už museli pěšky:-). V půlce 8km trasy jsme se mohli vystřídat, takže jsme si vyzkoušeli jak „řízení“ ve stoje, tak jen sezení a užívání si jízdy.
Po návratu na farmu, jsme dostali občerstvení u teplého ohně v týpí, které už má dnešní vybavení, ale z venku vypadá jako typická dřívější obydlí. Také následuje vyprávění o psech husky a zodpovězení případných otázek. Poté už zase nasedáme na skútry a vyrážíme nazpět. I přes délku 25 km cesta utíká rychle, tentokrát už si však více všímám okolí a nesoustředím se tolik na řízení:-).
Vrátili jsme se krátce po poledni, proto jsme se hned nevraceli na ubytování, ale šli jsme směrem, odkud jsme včera přijeli autobusem, protože jsme kousek od nás viděli ledové sochy.
Došli jsme k nim, byly v místě, kde se také přijíždí k jedné z lanovek na sjezdovku.
Sochy jsou většinou v čínském stylu – nic neříkající postavičky, některé dokonce barevné, jejich chrámy, lodě, ale i jiné, např. zmenšenina ledového hotelu, kostel, hrad se skluzavkou, kterou jsme také museli vyzkoušet a další. Za návštěvu to určitě stálo. Po prohlídce jdeme k lanovce, ale dnes nejede, tak vyzkoušíme jen místní restauraci, kde se zahřejeme před cestou na ubytování.
Silva s Martinem se roku 2012 vydali na sever Finska do Laponska.