Červenohorské sedlo (1013 m. n. m.)
Na borůvkovém pivu v restauraci na Červenohorském sedle se zdržíme asi tři čtvrtě hodiny a pokračujeme dále po červené turistické značce směrem na Šerák. Nyní jdeme po naučné stezce S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami.
Památník obětem hor
Asi po pěti minutách chůze opouštíme areál a po pravé ruce míjíme památník obětem hor. Jedná se o malou kapli, do které je možné nahlédnout. Dovnitř však jít nelze. Nad vstupními dveřmi je napsáno „Těm, co se domů nevrátili“. Uvnitř kaple je na zdi napsáno „Moudrá a mocná je příroda, člověk malý a chybující“. Poté jsou po kapli různě rozmístěny pamětní cedule se jmény, případně i s daty narození a úmrtí, lidí, kteří zahynuli v horách. Udělám si několik fotek a pokračujeme.
Obr. 1. Památník obětem hor – Jeseníky
Historie Červenohorského sedla
Asi po čtvrt hodině přicházíme k informační ceduli naučné stezky. Není zde žádné turistické rozcestí a z místa jsou pěkné výhledy na okolí. Na informační ceduli je popsána historie Červenohorského sedla. Sedlo se nachází na bývalé obchodní trase mezi Moravou a Slezskem. Po cestě jezdilo mnoho vozků se svými povozy. Museli se při tom dostat do nadmořské výšky 1013 metrů nad mořem, což samozřejmě s koňmi v té době a v tehdejších podmínkách nebyla žádná sranda. V roce 1853 vznikl první hostinec, který složil hlavně formanům.
Na konci 19. století získává sedlo i novou tvář. Neslouží pouze jako útočiště pro vozky, ale i jako místo zábavy pro lyžaře. První lyže v Jeseníkách si nechal z Osla poslat bruntálský učitel Viktor Heeger. Bylo to roku 1887 a zaplatil za ně 11 zlatých.
V 2. polovině 19. století se začíná rozmáhat také turistika. Formanské povozy již nevozí pouze zboží, ale také turisty. Roku 1903 kupuje hostinec na Červenohorském sedle moravsko-slezský sudetský horský spolek. Tímto se Červenohorské sedlo stává pro německy mluvící turisty významným místem a vznikají další horské chaty v roce 1910 a 1917.
Od roku 1929 se zde začínají ubytovávat i čeští turisté a roku 1935 je otevřená další, tentokráte již ryze česká chata „Chata klubu českých turistů“. Tolik stručná historie Červenohorského sedla Na informační ceduli.
Bílý sloup (1227 m. n. m.)
Asi po další čtvrt hodině přicházíme k rozcestí Bílý sloup. Před několika minutami jsme vstoupili do přírodní rezervace Sněžná kotlina. Od Červenohorského sedla jsme ušli dva a půl kilometru. Na Šerák nám zbývá kilometrů 6.
Dále budeme pokračovat na Vřesovou studánku.