Z Trojmezí na Keprník
- Radim Dostál
- 25.12.2013
- 12:00
- Změněno: 22.12.2013 | 15:30
Pokračujeme dále na čtvrtý nejvyšší vrchol pohoří Jeseníky, na vrchol Keprník.
Na Trojmezí se na chvíli zastavujeme a čteme si informační ceduli naučné stezky S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami.
Trojmezí (1316 m. n. m.)
Informační cedule nám vysvětluje proč se danému místu říká Trojmezí. Obecně se trojmezí říká místu, kde se protínají tři hranice. Nejinak je tomu i zde. Nejedná se sice o tři státní hranice, ale o hranice tří bývalých panství. Na přelomu 14. a 15. století v Jeseníkách přibylo horalů a s tím bylo nutné podělit místní šlechtice o nové pozemky. Hranice mezi panstvími vedly po hřebenech Jeseníků, což byla i přirozená přírodní hranice. Právě se nacházíme na hranicích následujících bývalých panství:
- Panství Branná patřící od bitvy na Bílé hoře (v období 1622 – 1926) rodu Lichtenštejnů.
- Panství Velké Losiny patřící v letech 1507-1802 rodu Žerotínů.
- Východní, slezská země patřila po staletí, až do roku 1948 Vratislavskému biskupství.
Nacházíme se tak nejen na hranici mezi Moravou a Slezskem, ale i na hranici mezi bývalými okresy Šumperk a Jeseník.
Dle informační cedule je první zmínka o stezce, po které jdeme, ve zprávě vlašského hledače vzácných kamenů Antonína Waleho z roku 1430.
Keprník (1423 m. n. m.)
Asi po patnácti minutách přicházíme k vrcholu Keprník. Keprník je čtvrtý nejvyšší vrchol Jeseníků. Samotný vrchol je umístěn na skále, která je vzdálena pár desítek metrů od turistického rozcestí. U turistického rozcestí se nacházejí další informační cedule.
Obr. 1. Keprník – Jeseníky
Kolem vrcholu Keprník sice není mnoho stromů, ale informační cedule píší o okolních lesích. Zalesňování spustil roku 1853 Rakouský říšský lesní spolek, který poslal místním lesníkům dopis. V dopise se píše, že komu se podaří zalesnit co největší plochu luk vysoko v horách, získá 400 dukátů. Zmíněný dopis působil jako startovní výstřel na lesníky z místních panství Loučná na Pradědu a lesníky na Keprníku z panství Branná. Obě skupiny lesníků začaly soupeřit, kdo zalesní větší plochu. Loučenští lesníci tento pomyslný závod vyhráli. Jimi vysazený les se nachází na úbočí Pradědu pod Kurzovní chatou.
Motivací pro podivnou soutěž byl fakt, že na začátku 18. století lidé v Jeseníkách těžili ve velké míře dřevo, které sloužilo jako „potrava“ pro nedaleké hutě. Dřevorubci těžili dřevo stále výše a výše, až na vrcholcích zbyly jen louky. Lidé žijící v údolích díky toho začínali pociťovat problémy s častými povodněmi, kterým nestály v cestě lesy, sloužící jako přirozená překážka.
Dle informační cedule lesmistr Zimfus z panství Branná zalesňoval v rámci soutěže právě zde pod vrcholem Keprníku. Použil celkem 330 000 sazenic smrku.
Na další informační ceduli se dovídáme něco o půdních kopečcích. Půdní kopeček je pozůstatek doby ledové, jedná se o malý, jako by krtkem vykopaný kopeček, kterých je v okolí mnoho. Vznikl spoluprací mrazu a rostlin. Jeseníky jsou jediné místo v celé České republice, kde se půdní kopečky vyskytují. Půdní kopečky jsou likvidovány klečí, která se rychle rozrůstá a půdní kopečky ničí svými kořeny. To je důvod, proč Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky postupně odstraňuje porosty kleče. Kleč zde byla vysázena člověkem v druhé polovině devatenáctého století.
Tolik informační cedule, které míjíme po cestě.
Obr. 2. Já (Radim Dostál) na vrcholu Keprník – Jeseníky
Po přečtení informačních cedulí jsem chytrý jak rádio a vydáváme se od turistického rozcestí na nedaleký vrchol Keprník, což je malá skála.
Z vrcholu Keprník je spousta krásných výhledů na okolí. V podstatě každým směrem lze něco pozorovat. Udělám několik fotek a pokračuji na Šerák dohnat kamarády, kteří mě již utekli.