Mittelallalin a Felskinn
- Radim Dostál
- 3.02.2014
- 0:00
- Změněno: 25.01.2014 | 15:11
Na horní stanici alpského metra u vrcholu Mittelallalin je sněhu jako v zimě. Porozhlédneme se po okolí a vrátíme se alpským metrem na Felskinn.
Mittelallalin (3456 m. n m.)
Mittelallalin je jeden z menších vrcholků pod významným vrcholem Allalinhorn.
Obr. 1. Výhled z Mittelallalin
V nadmořské výšce necelých 3500 metrů nad mořem již mírně pociťuji nedostatek kyslíku ve vzduchu. Kdybych zde měl lyžovat, asi bych potřeboval nějakou dobu na aklimatizaci.
Rozhlídneme se kolem, uděláme několik fotek a na chvíli usedáme na svačinu. V okolí jsou dvě zajímavé věci. První z nich je nedaleký vrcholek, na kterém je blíže nepopsatelná socha, přesněji pomník, ze kterého by byli nadšeni milovníci abstraktního umění. Další zajímavostí je ledová jeskyně, ve které je muzeum. Rozhodneme se navštívit onen malý vrcholek s pomníkem. Ledová jeskyně nás příliš neláká. To ještě nevíme, že o pár dní později se na tomto místě opět ocitneme a ledovou jeskyni navštívíme.
Ujdeme pár desítek metrů po sněhu a přejdeme na kamení, které nás dovede až na vrchol. Cesta na vrcholek není nijak náročná a trvá asi dvacet minut. Je ale potřeba si uvědomit, že v těchto výškách je již řídký vzduch a každá fyzická námaha pro neaklimatizovaného člověka je náročnější než v nižších polohách.
Obr. 2. Já (Radim Dostál) na vrcholu Mittelallalin
Až nyní zjišťujeme, že „umění“, které jsme z dálky považovali za sochu je ve skutečnosti pomník. Je zde i nějaká cedule, ale neumím německy, takže nemohu říct, co na ní bylo. Uděláme několik fotek krásných výhledů po okolí a vracíme se. Máme štěstí na počasí. Na obloze není snad ani jeden mráček. Ostatně celých deset dnů našeho pobytu ve Švýcarsku nám počasí vyšlo.
Cesta z vrcholu zpět ke stanici lanovky nám trvá přibližně jako cesta tam. Chvíli se ještě rozhlížíme a poté jdeme opět na alpské metro a sjedeme do mezistanice Felskinn.
Obr. 3. Z vrcholu Mittelallalin k horní stanici alpského metra
Felskinn (2989 m. n. m.)
Z mezistanice již nemáme v plánu pokračovat dále kabinkovou lanovkou Alpine Express, kterou jsme přijeli, ale chceme jít kolem hory Egginer pěšky. Podle turistických ukazatelů má trasa z Felskinn kolem hory Egginer na Plattejn, což je horní stanice jiné lanovky, trvat hodinu a deset minut. Chůze hodinu a deset minut je lákavá představa příjemné procházky, kterou by jsme zvládli i v odpočinkovém dni. Přece jen nechceme se dnes pořád jen vozit lanovkou. Tím začíná náš první omyl. Ne že by se snad nejednalo o příjemnou procházku, cesta je příjemná a nenáročná. Rozhodně však netrvá hodinu a deset minut. Trvá více než dvakrát tolik. V alpách musí být člověk připraven na fakt, že turistické ukazatele nejsou tak přesné jako u nás.
Vydáváme se tedy po červené turistické značce. Zajímavé je, že v mapě je trasa značená jako modrá turistická značka. Ostatně ať už je v mapě cokoliv, turistická značka v terénu je snad vždy červená. Nevzpomínám si, že by jsme ve švýcarských horách viděli jinou, než červenou turistickou značku.
Nejprve musíme přejít přes zasněženou pláň, která je asi jeden kilometr dlouhá a přes kterou vede vyšlapaná cesta. Cedule nás upozorňuje že vstup na tuto pláň je jen na vlastní nebezpečí. Je možné zde uklouznout. Samozřejmě je potřeba dávat pozor, jsme však na normální turisticky značené cestě. Po asi necelé půl hodině pomalé chůze opouštíme zasněžený terén a přicházíme místu v mapě označenému jako Egginerjoch. Šli jsme v podstatě po rovině.
Fotogalerie
Fotografie ze Švýcarska si můžete prohlédnout v galerii Švýcarsko 2012.