Zbojnická chata

Radim Dostál
28.04.2014
0:00
Změněno: 18.05.2014 | 23:50

Další den se projdu Velkou Studenou dolinou na Zbojnickou chatu.

Procházky ve Vysokých Tatrách 2013

hodnocení článku

Nikdo nehodnotil

Vaše hodnocení

Další den se rozhodnu navštívit Zbojnickou chatu. Ostatní z mého nápadu nejsou příliš nadšení, proto se vydávám sám. Na Zbojnické chatě jsem kdysi byl a dokonce zde i přespal, když jsem zde skončil po cestě přes sedlo Prielom.

Tatranské Zruby (1001 m. n. m.)

Z hotelu v Tatranských Zrubech vyjdu ráno hned po snídani a z nedaleké zastávky električky se nechám zavést do Starého Smokovce. Samozřejmě jízdenky mám nakoupené předem v hotelu, v električce bych žádné nesehnal.

Doporučujeme z našeho průvodce

Slavkovská vyhliadka

Slavkovská vyhliadka (Slavkovská vyhlídka) je turisticky přístupná vyhlídka na Slavkovském hřebeni.

Slavkovský nos

Slavkovský nos (někdy také jen Nos) je turisticky nepřístupný vrchol v okolí Slavkovského štítu.

Rázcestie pod Slavskovským štítom

Rázcestie pod Slavskovským štítom je rozcestí turistických značek na Tatranské magistrále pod Slavkovským hřebenem.

Slavkovský štít

Slavkovský štít je významný, turisticky přístupný tatranský vrchol nacházející se na Slavskovském hřebeni.

Starý Smokovec (1010 m. n. m.)

Ve Starém Smokovci „přestupuji“ z električky na lanovku vedoucí na Hrebienok. Stanice lanovky je od nádraží električky pár minut chůze a bohužel příjezd električky od Štrbského plesa není synchronizován s časem odjezdu lanovky a musím zde asi dvacet minut čekat. Je pod mrakem a chvilkami dokonce mírně mrholí. Po chvilce ale mraky zmizí a bude krásná a jasná obloha. Mraky ani tak nezmizí, jako spíše klesnou a já budu nad nimi.

Hrebienok (1285 m. n. m.)

Lanovka mě vyveze na Hrebienok a zde v podstatě teprve začíná má dnešní tůra. Obdobně jsme se na Hrebienok dostali při našem výletu na Vodopády Studeného potoka. Vydávám se po červené turistické značce na Rázcestie nad Rainerovou chatou.

Rázcestie nad Rainerovou chatou (1304 m. n. m.)

Cesta po Tatranské magistrále z Hrebienku na rozcestí jménem Rázcestie nad Rainerovou chatou trvá necelou čtvrt hodinu. Na rozcestí nad Rainerovou chatou odbočuji dolevana modrou turistickou značku, čímž opouštím Tatranskou magistrálu. Nyní mě čeká cesta Velkou Studenou dolinou podél Velkého studeného potoka až na Zbojnickou chatu, která se v dolině nachází, Podle rozcestníku má cesta trvat dvě a půl hodiny. Mě bude výstup trvat necelé dvě hodiny.

Stoupám nejprve lesem, který se postupně změní v kleč. Stále mám po pravé ruce Velký Studený potok, který je někdy dost blízko, jindy dost daleko. Mezi stromy prosvítají vrcholy Prostredného hrebeňa, které v momentě, kdy se pohybuji již jen v kleči, jsou vidět stále a působí dojmem němých velikánů lemujících cestu dolinou. Jsem zde sám, jen já a velikáni kolem. Za celou dobu mého stoupání Velkou Studenou dolinou potkám asi pět lidí. Asi po tři čtvrtě hodině chůze přecházím po lávce přes Velký Studený potok a od této doby jej budu mít po pravé ruce. Po cestě se občas zastavím a fotím okolní vrcholy, nebo zajímavá místa podél Velkého studeného potoka.

Obr. 1. Velká Studena dolina – Vysoké Tatry

Pořád stoupám, Musím dnes vystoupat necelých 700 výškových metrů. Po cestě mě vyruší a trochu i vyleká nějaké neznámé zvíře, které nevidím, zato slyším. Patrně se jedná o kamzíka, možná je za některým z mnoha velkých balvanů, které jsou nade mnou. Slyším jak se pod jeho kroky uvolňují kameny. Trochu jsem neklidný, říkám si, co kdyby to byl medvěd. teoreticky by v této nadmořské výšce už asi medvěd být neměl. Na druhou stranu kolik dobrých teoretiků už bylo roztrháno na kusy. Raději začnu tleskat, křičet a dělat hluk, abych neznámého vylekal a zahnal.

Asi po půl hodině chůze od lávky přecházím k místu, kde je na pár metrech cesta jištěná řetězem. Nejedná se ale o nijak náročnou část cesty. Opět přejdu přes Velký studený potok a začínám prudčeji stoupat.

Vareškové pleso (1834 m. n. m.)

Po přibližně dvaceti minutách chůze od místa jištěného řetězem přicházím k plesu Vareškové Pleso. Mám jej po levé ruce. Několikrát jej vyfotím a pokračuji ve stoupání, které již není tak prudké jako bylo. Asi po deseti minutách míjím další řetěz a procházím kolem menšího vodopádu, který fotím. Po pár minutách od řetězu se blížím k dalšímu plesu.

Obr. 2. Vareškové pleso – Vysoké Tatry

Dlhé pleso (1893 m. n. m.)

Dlhé pleso obcházím stejně jako Vareškové pleso zprava. Přibližně v okamžiku, kdy míjím Dlhé pleso, poprvé spatřím v dáli poprvé Zbojnickou chatu.

Obr. 3. Dlhé pleso – Vysoké Tatry