Z města Zermatt vycházíme na okružní cestu s výhledy na vrchol Matterhorn. Dnešní díl bude o vesnici Zmutt, kterou procházíme a o přehradě, kolem které projdeme. Na informačních cedulích je psáno mimo jiné o tragédii při prvovýstupu na Matterhorn.
Pokračujeme cestou z města Zermatt po horských loukách, po kterých nás vede naučná stezka. Trasu stezky máme z turistického průvodce, jedná se o stezku (okruh) s výhledy na horu Matterhorn. Naučné cedule jsou v anglickém jazyce, takže se i něco dovíme. První informační cedule nese název „Historky horských průvodců“ a obsahuje několik dost neuvěřitelných (ale patrně skutečných, nevymyšlených) historek, které se staly na Matterhornu, případně v jeho blízkém okolí. Dočteme se tu například o dvacetičtyřletém Slovinci, který se snažil v roce 1995 sjet Matterhorn na snowboardu a podobně.
Obr. 1. Matterhorn – Švýcarsko
Stoupáme po loukách, na kterých se místy pasou krávy Milky, míjíme dřevěnice, které slouží pravděpodobně pro uskladnění nějakých věcí, možná potravin. Co je však hlavní, na levé straně se tyčí hora Matterhorn. Často se zastavujeme a tuto dominantu fotíme. Samozřejmě kolem nás se tyčí více hodně vysokých vrcholů.
Obr. 2. Zmutt – Švýcarsko
Do malé vísky Zmutt přicházíme po hodině a čtvrt chůze od nádraží z Zermattu a vystoupali jsme při tom přes 300 výškových metrů. Zmutt je skupina domů, z nichž mnohé jsou dřevěnice. Mezi dřevěnicemi procházíme úzkými uličkami. Opět je zde vidět zajímavý kontrast, kdy na jednu stranu některé domy z venku působí, jako by byly ze středověku, ale na druhou stranu, na oknech jsou vidět satelitní přijímače. Ve vesnici Zmutt je krom dřevěnic také kostel.
Obr. 3. Ulice v horské vísce Zmutt – Švýcarsko
Ve vesnici Zmutt se nezastavujeme a rovnou pokračujeme po červené turistické značce dále. Po pár minutách míjíme další informační ceduli naučné stezky pojednávající o prvním výstupu na Matterhorn.
V letech 1852 až 1865 byly lidmi postupně zdolány všechny čtyřtisícovky v okolí města Zermatt, jediný Matterhorn odolával a jevil se jako nedostupný. Sedmkrát se pokusil Matterhorn zdolat z italské strany Edward Whymper. Až dne 13 června 1865 se Edward Whymper rozhodl vyjít na vrchol ze města Zermatt, tedy ze švýcarské strany. Spojil se tehdy se svými konkurenty, se kterými soupeřil o prvenství ve výstupu na vrchol Matterhorn. Členové výpravy byli kromě angličana Edwarda Whympera také lord Douglas, Hudson, Haddow, Croz a otec a syn Taugwalderovi. Toho dne se všem sedmi členům výpravy podařilo stanout na vrcholu do té doby nedobytné hory. Cestou zpět se však stala nehoda, při které se zabili Douglas, Hudson, Haddow a Croz, tedy více než polovina členů výpravy. Edward Whymper s oběma Taugwaldery se zachránil a sestoupili zpět do Zermattu. Tolik informační cedule o tragickém prvovýstupu na Matterhorn. Ostatně, bráno z pohledu lidských obětí, je hora Matterhorn považována za nejnebezpečnější horu v Alpách a možná i v celé Evropě.
Asi po dvaceti minutách přicházíme k přehradě, jejíž název není zaznačen v mapě a nejspíše žádný nemá. Po její hrázi přehrady přejedeme na druhou stranu. Přejdeme tím přes téměř vyschlé řečiště potoku Zmuttbach, na který se díváme z velké výšky. Mezi skalami vidíme zvláštní most i se střechou. Přehrada má typicky béžově zeleno modrou barvu, jakou mají všechny vodní plochy, nebo i řeky a potoky, které vídáme ve Švýcarských Alpách.
Obr. 4. Horský potok Zmuttbach – Švýcarsko
Na konci hráze na chvíli usedáme, dáváme si svačinu a já udělám několik fotek. Poté opět vyjdeme.
Fotografie ze Švýcarska si můžete prohlédnout v galerii Švýcarsko 2012.
V srpnu 2012 jsem se já (Radim) vydal se Štěpánem, Radkem a Honzou do "horské pevnosti", do Švýcarska. Cestou jsme si udělali zastávku i v Lichtenštejsnku.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů