Pokračujeme dále po naučné stezce přírodní památky Kamenné proudy u Domašova. Vejdeme do přírodní památky Kamenné proudy u Domašova a pokračujeme k Malému Rabštýnu, což je zajímavý skalní útvar na řekou Bystřice.
Hned u vstupu do přírodní památky Kamenné proudy u Domašova je další, již třetí informační tabule Naučné stezky Údolím Bystřice. Informační cedule se tentokrát samozřejmě zabývá přírodní památkou Kamenné proudy u Domašova, do které právě vstupujeme. Dovídáme se zde mimo jiné, že přírodní památka má výměru 21.58 Ha a je významná především po geologické a geomorfologické stránce. Předmětem ochrany jsou v Nízkém Jeseníku ojedinělé kamenné proudy a mrazové sruby. Působením klimatických podmínek na vystupující skalní bloky dochází k zvětrávání a ke vzniku geomorfologických útvarů jako jsou zdejší mrazové sruby a kamenná moře. Útvary vznikly většinou mrazovým zvětráváním v poslední době ledové. Podstatný vliv na vznik zdejších mrazových srubů a kamenných moří mělo působení ledu, sněhu a svahových pohybů. V přírodní památce Kamenné proudy u Domašova se nachází 12 kamenných proudů. Jejich šířka dosahuje až 16 metrů a délka maximálně 165 metrů. Příklad kamenného proudu je proud od horního okraje Dvorského kopce.
Dále pokračujeme po lesní cestě, chvíli podél řeky Bystřice, později začneme mírně stoupat. Po necelé tři čtvrtě hodiny chůze od vstupu do přírodní památky Kamenné proudy u Domašova přicházíme k Malému Rabštýnu.
Obr. 1. Řeka Bystřice z Malého Rabštýnu
Dle rozcestníku jsme od Domašova nad Bystřicí železniční stanici ušli 2,5 kilometrů. Malý Rabštýn je skalní útvar a my jsme v podstatě na jeho vrcholu. Můžeme se pokochat pěkným výhledem na okolní krajinu, pod námi je řeka Bystřice, na kterou se díváme z pořádné výšky. Jak se dovíme na informační ceduli, jsme až 40 metrů nad řekou. Na druhém břehu řeky Bystřice je železniční trať a nějaká budova. Možná se jedná o nádraží, bylo by ale opuštěné v lesích. Kromě turistického rozcestníku je zde i další, již čtvrtá informační cedule Naučné stezky Údolím Bystřice. Informační cedule pojednává o skalním útvaru Malý Rabštýn. Dovídáme se, že skalní výchozy na Malém Rabštýně jsou jedním z mála lezeckých terénů v širokém okolí. Proto je zdejší místo populární mezi horolezci nejen z okolí Olomouce. V podstatě to mohu potvrdit. I v době, kdy jsme na Malém Rabštýně my, skupina horolezců se na něj snaží vylézt. Na rozdíl od nás však lezou od řeky po skále, ne jako my zezadu po turistické značce. Obtížnost zdejších lezeckých cest je klasifikována stupni mezi II a VI, což mě samozřejmě vůbec nic neříká, třeba ale tato informace někomu znalému pomůže.
Obr. 2. Řeka Bystřice z Malého Rabštýnu
Geologicky náleží celý úsek údolí řeky Bystřice mezi Domašovem nad Bystřicí a hrubou vodou k moravskoslezské oblasti českého masivu. Údolí Bystřice a jeho okolí je tvořeno horninami spodního karbonu (období prvohor před asi 360 milióny let), známého ve střední Evropě jako Kulm
Dále jsou na informační ceduli zobrazeny lezecké cesty i s obtížnostmi. Cest je zde celkem 28.
Pokocháme se výhledem, uděláme několik fotek a pokračujeme dále. Postupně klesáme z Malého Rabštýna až dojdeme na úroveň řeky Bystřice. Podél ní pokračujeme po lesní asfaltové cestě. Stále, tak jako celý dnešní den, jdeme po modré turistické značce.
Obr. 3. Malý Rabštýn
Po chvilce míjíme zvláštní, uměle vytvořené, malé (pár čtverečních metrů) vodní nádrže napájené vodou z řeky Bystřice. Patrně se jedná o pstruží líheň, nebo něco, co s pstruhy nějak souvisí. Po chvilce totiž míjíme budovu, kde je cedule informující nás, že se jedná o pstruží líheň.
Za pstruží líhní přejdeme po mostě přes Bystřici a po chvilce přicházíme k již páté informační ceduli. Z informační cedule se dovídáme nějaká moudra o loukách v okolí řeky Bystřice. Louky jsou zde spíše vzácností, není jich v okolí mnoho. Louka nevznikne sama od sebe, vzniká činnosti člověka a je nutné se o louku starat. Louka slouží především jako pastvina pro domácí zvířata a proto dnes, kdy neexistují drobní hospodáři, třeba s jednou nebo dvěma krávami, trochu ztrácí na významu. Na informační ceduli jsou popsány také rostliny, které na místních loukách rostou.
V červenci roku 2014 jsem s Jardou a Albertem strávil týden v Hlubočkách na okraji Vojenského újezdu Libavá. Vojenský újezd Libavá mí sice přísná pravidla pro vstup civilistů (probíhá zde ostrá střelba), na jeho hranicích se však nachází spousta dostupných a zajímavých míst.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů