Kraví hora a Knonice
- Radim Dostál
- 20.07.2015
- 0:00
- Změněno: 25.06.2015 | 18:22
Pokračujeme v našem výletu ze Znojma. Od rozcestí U Madony přes nedalekou Kraví horu se procházíme vinařským krajem do Konic.
U Madony (302 m. n. m.)
Hned u rozcestí U Madony se nachází informační cedule s informacemi o Kraví hoře. Dovídáme se zde, že velká část plochy Kraví hory byla změněna v zahrádkářskou kolonii nebo převedena na les. Skalnatý vrchol se se svou nadmořskou výškou 326 m. n. m. nachází 120 metrů na hladinou Dyje. Celá zdejší oblast již od středověku sloužila jako pastvina a od vzniku Československa v roce 1918 až do 80. let 20. století sloužila jako cvičiště armády. Ještě dnes jsou zde patrné zbytky zákopů. Dále se zde můžeme dočíst o živočiších a rostlinách, se kterými se můžeme na Kraví hoře setkat. Za zmínku stojí výskyt střevlíčka, což je v České republice unikát.
Kraví hora (319 m. n. m.)
Od turistického rozcestí U Madony pokračujeme po červené turistické značce a asi po pěti minutách chůze přicházíme k rozcestí Kraví hora. Budeme sice pokračovat dále po červené turistické značce, ale nejprve se chceme podívat na pomník Vrbkův kámen, který je dle rozcestníku od nás vzdálen 70 metrů.
Vrbkův kámen
Asi po dvou minutách přicházíme k balvanu s nápisem Anton Vrbka (1860 – 1939) pamětní kámen. Na informační ceduli vzdálené pár metrů se o Antonu Vrbkovi dovídáme více. Anton Vrbka byl vlastivědný badatel, ale také pedagog, řídící učitel a správce znojemského muzea. Vrbka původem z Uherského hradiště přichází na Znojemsko roku 1880 jako učitel, od roku 1925 byl správcem místního muzea.
Obr. 1. Kámen Antona Vrbky
Kromě informační cedule a balvanu je zde pěkný výhled na Znojmo.
Opět Kraví hora (319 m. n. m.)
Vrátíme se zpět na Kraví horu. I zde jsou informační cedule, které pročítáme. Informují nás o vřesovišti na Kraví hoře. Vřesoviště zde vznikala již v období neolitu, kdy kácením a vypalováním dubových lesů tehdejší lidé vytvořili rozsáhlé pastviny. Na nejchudších skalnatých místech se začal rozrůstat vřes. Z katastrálních map z počátku 19. století víme, že vřesové pahorky byly používány jako obecné pastviny, které dokázaly nejlépe spásat ovce. Proto také měl v roce 1824 znojemský kraj jednu z největších hustot ovcí na Moravě. Ve 20. století zde pastevectví zaniklo. V roce 1997 došlo na Kraví hoře k regulačním zásahům, jako třeba pokácení některých stromů, prořezání hustých keřů a podobně. Po těchto změnách se ovce na Kraví horu opět vrátily.
Na Kraví hoře probíhá řízené odstraňování geograficky nepůvodních dřevin s následnou obnovou biotypů, konkrétně zde probíhá těžba trnovníku akátu. Trnovník akátu byl na naše území dovezen ze Severní Ameriky v 18. století rodem Lichtenštejnů jako okrasná dřevina do parku u zámku Lednice. Později byl vysazován na různých místech. Akát ve svém kořenovém systému váže dusík, čímž výrazně mění půdní poměry a likviduje původní rostliny.
Starý kopec (339 m. n. m.)
Pokračujeme dále po červené turistické značce. Asi po deseti minutách míjíme malou kapli (Boží muka) a také sochu. Asi po čtvrt hodině chůze od Kraví hory přicházíme k rozcestí Starý kopec. U rozcestí je informační cedule o obci Konice, která zde začíná.
Konice
Dovídáme se, že severně od Konic se nalézá mnoho vinic, ostatně jsme ve vinařském kraji. V blízkém okolí se nachází také přírodní památka Pustý kopec u Konic, což je nejstarší chráněné území okresu Znojmo. Jedná se o samostatný skalní pahorek, odborně seto útvary nazývají „ostrovní hory“. Jedná se o skalní útvary vzniklé pomalejším zvětráváním okolních, méně odolných žul v tropickém klimatu třetihor. Dále se zde dovídáme, jací živočichové žijí a jaké rosliny rostou v okolí Konic.
Pokračujeme dále vesnicí a asi po deseti minutách chůze přicházíme k rozcestí. Z Kraví hory jsme ušli jeden a půl kilometru. Pokračujeme dále obcí po červené turistické značce. Míjíme další informační ceduli o obci Konice. Dovídáme se, že název obce Konice je od slova kůň. Kdysi se Konice jmenovaly Německé Konice. Od roku 1980 jsou Konice městskou částí Znojma. Na přelomu 17. a 18. století postihlo Konice několik ničivých požárů. Již roku 1591 podstoupil Konicím magistrát města Znojma podstatnou část Kraví hory, což je výhodná lokalita pro pěstování vína. Vinařství je v této oblasti doložené už z dob Velkomoravské říše.
Usedáme v místní restauraci na oběd a poté pokračujeme dále, o tom až v příštím díle.