Od Misových vodopádů pokračujeme roklinou Suchá Belá, nejznámější roklinou Slovenského ráje. Projdeme nejen kolem Misových vodopádů, ale i kolem Okienkového vodopádu a Korytového vodopádu. Nakonec dojdeme na Kláštorisko.
Misové vodopády jsou dvoustupňový vodopád, přes který vede kovový žebřík následovaný sérií stupaček, a dřevěných žebříků. Podle informační cedule při vstupu do rokliny Suchá Belá je vodopád vysoký 29.5 metrů a je nejvyšším vodopádem rokliny. K dokonalosti chybí už jen dostatek vody, které dost schází nejen v Misových vodopádech. Bohužel je znát, že máme za sebou období sucha a v potoku Suchá Belá není příliš vody. Jako by se to snažila příroda rychle dohnat a právě pří zdolávání dřevěného žebříku nad Misovými vodopády se spustí prudký liják, který na pár minut přejde dokonce do krupobití.
Obr. 1. Misové vodopády při nedostatku vody – Slovenský ráj
Kousek za Misovými vodopády procházíme nejužším místem rokliny Suchá Belá, alespoň se to tak píše v turistickém průvodci.
Asi po dvaceti pěti minutách chůze od Misových vodopádů v postupně utichajícím dešti přicházíme k Okienkovému vodopádu. Okienkový vodopád je pojmenován patrně podle skalního okna, které se nachází v horní části a kterým návštěvník projde. Podle informační cedule, kterou jsme četli u vstupu do rokliny Suchá Belá je Okienkový vodopád vysoký 12.5 metrů. Kolem vodopádu vede kovový žebřík.
Obr. 2. Okienkový vodopád – Slovenský ráj
Za skalním oknem, kterým projdeme následují dřevěné stupačky a po přibližně pěti minutách chůze přicházíme ke Korytovému vodopádu.
Korytový vodopád je, opět dle informační cedule u vstupu do rokliny Suchá Belá, vysoký 8.5 metrů. Jedná se opět o dvoustupňový vodopád, který je rozdělen malou vodní nádrží. Kolem vodopádu se prochází po kovovém žebříku.
Obr. 3. Korytový vodopád při nízkém průtoku vody – Slovenský ráj
Za Korytovým vodopádem následuje již poklidnější cesta a další vodopád v roklině Suchá Belá již nebude. Zajímavé je, že na informační ceduli u vstupu do rokliny je zmínka ještě o Bočném vodopádu, ten jsme ale nějak přehlédli. V roklině je však spousta míst, kde voda padá, možná jsme kolem něj prošli, ale přehlédli ceduli, nebo u něj žádná cedule není. Bočný vodopád ale není vyznačen ani na mapě.
Obr. 4. Korytový vodopád – Slovesnký ráj
Za Korytovým vodopádem pokračuje už pohodovou chůzí lesem a za necelé tři čtvrtě hodiny chůze přicházíme k prameni s vodou. Nezastavujeme se, po něco více než pěti minutách chůze přejdeme na asfaltovou cestu, kde se k nám zprava připojí žlutá turistická značka. Po dalších pár desítkách metrů přicházíme k turistickému rozcestí Suchá Belá – záver.
Na rozcestí Suchá Belá – záver ukončíme naši cestu roklinou Suchá Belá. Jsem přesvědčen, že když jsem byl ve Slovenském Ráji před léty, tak se rozcestí jmenovalo Suchá Belá, vrchol. Rozcestí Suchá Belá – záver je významné rozcestí ve Slovenském ráji a kdo prochází roklinami Slovenského ráje a vrací se do Podlesoku, ten přes tohle rozcestí prochází velmi často. Nejinak na tom v následujících dnech budeme i my. Nachází se zde turistické odpočívadlo v podobě dřevěného stolu, několika lavic a stříšky nad tím vším. Je možné si zde také zapůjčit jízdní kolo a sjet do Podlesoku na kole. Kolo se odevzdá u kempu v Podlesoku. V příštích dnech tuto možnost využijeme, dnes ale máme v plánu ještě navštívit Kláštorisko, což by na kole bylo trochu problematičtější.
Od rozcestí vycházíme pěšky po žluté turistické značce směrem k rozcestí Pod Vtáčím hrbom, což by dle rozcestníku mělo být 30 minut chůze.
Cestu k rozcestí Pod Ftáčim hrbom zvládneme po žluté turistické značce za dvacet minut. Na rozcestí končí žlutá turistická značka a dále půjdeme po červené turistické značce. Musíme se jen rozhodnou, zda půjdeme dolů nejkratší cestou do Podlesoku, který je dle rozcestníku vzdálen 1 hodinu a 5 minut chůze, s tím, že po cestě je po 35 minutách ještě rozcestí Nad Podlesokom, nebo se vydat doprava na Kláštorisko. My se tedy moc dlouho nerozhodujeme, protože už jsme byli rozhodnutí dávno. Jdeme na Kláštorisko, které je dle rozcestníku 30 minut chůze. Kdo se bude na tomto rozcestí rozhodovat, měl by vědět, že cesta do Podlesoku přes Kláštorisko je podle rozcestníků asi o hodinu delší. Na Kláštorisku je jediná restaurace v severní části Slovenského ráje a také zde nalezneme pozůstatky (zříceninu) středověkého kláštera.
Vycházíme směrem na Kláštorisko.
Ke Kláštorisku dojdeme mírným klesáním po půl hodině chůze z rozcestí Nad Ftáčím hrbom. Prohlédneme si pozůstatky středověkého kláštera a usedneme do restaurace na malé občerstvení. O tom ale až v příštím díle.
V srpnu roku 2015 jsem strávil týden ve Slovenském ráji a prošel jsem několik roklin v jeho severní části.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů