Prielom Hornádu
- Radim Dostál
- 18.05.2016
- 12:00
- Změněno: 25.04.2016 | 21:00
Od Kláštoriska sejdeme po žluté turistické značce k ústí Kláštorské rokliny odkud se vydáme kaňonem řeky Hornád známým pod jménem Prielom Hornádu.
Kláštorisko
Kláštorisko je nejvýchodnějším výběžkem rozsáhlé krasové planiny Glac. Horská chata je jediná ve vnitrozemí Slovenského ráje, proto se Kláštorisko někdy také nazývá „srdce Slovenského ráje„.
Prohlídkou kláštera a následujícím posilňováním jak jídlem, tak i pitím, v restauraci horské chaty strávíme celkem hodinu a půl. Posilnění se vydáváme po žluté turistické značce směrem k řece Hornád a k rozcestníku Kláštorská roklina – ústie. Žlutá turistická značka není tak zajímavá jako nedaleká zelená, která prochází Kláštorskou roklinou, bohužel ale zelená turistická značka je jednosměrná a je možné ji jít pouze nahoru od Hornádu na Kláštorisko. V jednom z následujících dnů si samozřejmě krásy Kláštorské rokliny nenecháme ujít.
Kláštorská roklina – ústie (520 m. n. m.)
Asi po půl hodině místy prudkého sestupu se k nám zprava připojuje zelená turistická značka vedoucí do Kláštorské rokliny. Po dalších pěti minutách chůze po zelené a žluté turistické značce přicházíme k rozcestníku Kláštorská roklina – ústie. U rozcestníku je most přes Hornád a informační cedule o Kláštorké roklině. Zároveň zde končí žlutá i zelená turistická značka. Kolem Hornádu na obě strany vede modrá turistická značka.
Obr. 1. Üstie Kláštorské rokliny – most přes Hornád, Slovenský ráj
Dle rozcestníku trvá cesta Kláštorkou roklinou nahoru na Kláštorisko jednu hodinu. Přes most by jsme přešli a dále pokračovali po modré, kdyby jsme šli na Letanovský mlýn, případně až do Čingova. My se vydáme po modré turistické značce opačným směrem k hrdlu Hornádu, rovněž po modré turistické značce. Trasa má podle rozcestníku trvat hodinu. Podejdeme pod mostem a zahýbáme doleva. Nyní až k hrdlu Hornádu půjdeme podél řeky Hornád. Mnohokrát půjdeme po stupačkách, žebřících, nebo se budeme přidržovat řetězů. Cesta je dosti exponovaná.
Nad Večným dažďom
Asi po patnácti minutách přicházíme k místu označeném jménem Nad Večným Dažďom. Chvíli musíme jít po stupačkách, které zde jsou k dispozici.
Po deseti minutách chůze přicházíme k informační ceduli, která nás informuje o místnímu lese. Nacházíme se v místech, kde les vytváří pouze příroda bez zásahu člověka. Část lesa postihla roku 1995 silná větrná kalamita, ale vzhledem k tomu, že les se nachází na území s nejvyšším stupněm ochrany přírody, zůstal porost bez zásahu člověka volně ležet. Les se uzdravoval přirozeným vývojem. Současné složení lesa tvoří původní dřeviny, jako jedla bílá, javor horský, buk lesní, smrk obyčejný a další.
Obr. 2. Prielom Hornádu – Slovenský ráj
Retazový most
Po dalších necelých deseti minutách chůze přicházíme k mostu přes Hornád. Dle cedule se most a asi i celé místo v okolí jmenuje Retazový most. Modrá turistická značka nás vede přes most na druhou stranu Hornádu.
Pri Mnichovej diere
Po dalších deseti minutách přicházíme ke stupačkám pojmenovaných Pri Mnichovej diere. Nad námi se nachází skalní výklenek, možná by se dalo říct malá jeskyně. Podle názvu místa odhaduji, že se jmenuje Mnichova diera.
Obr. 3. Prielom Hornádu – Slovenský ráj
Pod Zelenou horou
Za dalších deset minut přicházíme ke stupačkám Pod zelenou horou. Od stupaček už jdeme pohodlným terénem stále kolem řeky Hornád až po deseti minutách přijdeme k uzavřenému dřevěnému srubu. Informační cedule nás informuje o řece Hornád, přesněji o živočiších, kteří v řece žijí.
Hrdlo Hornádu (530 m. n. m.)
Po dalších deseti minutách přicházíme k hrdlu Hornádu. Hrdlo Hornádu je soutok řek Hornád a Veľká Biela voda. připojuje se k nám žlutá a zelená turistická značka. Informační cedule nás informuje o Hornádu a dalších zajímavostech okolí.
První známý přechod Prielomu Hornádu je z roku 1906 a byl proveden po zamrznuté hladině Hornádu. Téhož roku byl stejný úsek splaven pltí. Přístupný pro turisty je od roku 1974. Nejnižší bod Prielomu Hornádu je s nadmořskou výškou 511 m. n. m. u ústí Bieleho potoka, naopak nejvyšší bod s nadmořskou výškou 528 m. n. m. je u soutoku Hornádu s Veľkou Bielou vodou, tedy v místech, kde se nacházíme.
Obr. 4. Prielom Hornádu – Slovenský ráj
Celý kaňon je dlouhý 11.7 kilometrů, rozloha Národní přírodní rezervace Prielom Hornádu je 290.49 ha. Kaňon je na rozdíl od roklin Slovenského ráje obousměrný a je přístupný celoročně.
Kemp v Podlesoku
Pokračujeme po modré turistické značce do Podlesoku. Postupně míjíme, nejprve asi po deseti minutách chůze, nějaké rekreační zařízení, patrně dětský tábor. Po dalších deseti minutách míjíme Ranč Podlesok, kde jsou kromě dětského hřiště s atrakcemi také živé koně. Po dalších deseti minutách přicházíme do kempu v Podlesoku a tím náš dnešní výlety končí.