Sestup z Ben Nevis a nocleh
- Radim Dostál
- 5.12.2016
- 0:00
- Změněno: 4.12.2016 | 12:11
Po chvilce strávené na nehostinném vrcholu Ben Nevis začínáme klesat k parkovišti s autem. Počasí nám při tom moc nepřeje. S autem se večer vydáme hledat nocleh.
Po chvilce strávené na nehostinném vrcholu Ben Nevis začínáme klesat k parkovišti s autem. Počasí nám při tom moc nepřeje. S autem se večer vydáme hledat nocleh.
Na vrcholu Ben Nevis se kvůli počasí příliš nezdržujeme a začínáme stejnou cestou klesat. Počasí cestou dolů opět vypadá, jako by se čerti ženili. Padají malé kroupy, spíše malé kousky ledu, které vítr foukající všemi možnými směry vrhá do obličeje někdy z vrchu, jindy zespodu. Aby jsme byli v tomto pekle co nejkratší dobu, snažíme se jít rychle, ale samozřejmě opatrně. Naštěstí kameny na cestě nejsou namrzlé. A rychlou chůzi jakž takž umožňují. Neděláme žádné přestávky.
Když sestoupíme do sedla, ze kterého má být vidět, a za pěkného počasí je vidět, nedaleké jezero Lochan Meall an t-Suidhe, nevidíme vůbec nic. Viditelnost je asi 10 metrů. Definitivně se smiřujeme s tím, že k jezeru se blíže nepodíváme a pokračujeme dále. Při klesání ze sedla se mlha začíná pomalu ztrácet. A kroupy létající všemi směry, dokonce i nahoru, se mění v obyčejný, ne příliš silný déšť. Nejhorší máme za sebou. Vrcholky hor jsou ale stále v mlze.
Zpět k informačnímu centru Glen Nevis Visitor Centre, kde máme zaparkované naše auto, přicházíme za neuvěřitelné dvě a půl hodiny klesání, což je dost krátká doba. Je pomalu večer. Převlékneme se z mokrého oblečení, nasedáme do auta a vyrazíme směrem na hrad Eilean Donan a dále na ostrov Skye. Nemáme v plánu dnes k Eilean Donan přijet, ale někde po cestě najít místo vhodné k noclehu.
Asi po hodině jízdy autem, ještě za světla, si vyhlídneme parkoviště, což je vlastně asi 150 metrů dlouhá vedlejší cesta, která odbočí z hlavní cesty, aby se k ní asi po 150 metrech opět připojila. Podobná parkoviště, nebo odpočívadla jsou, pokud u nich není cedule „No overnight parking“, jako stvořená pro přespání. Obvykle je u nich i nějaká travnatá rovná plocha pro rozdělání stanu. Důležité je, že auto nesmí být zaparkováno na hlavní cestě, kde by vadilo provozu. Při hledání podobných míst k noclehu, je nutné umět rozlišit mezi parkovištěm a „výklenkem“ na úzké cestě, který není vůbec určen k parkování, natož tak k parkování přes celou noc. Podobné výklenky jsou určeny k vyhýbání se protijedoucích aut na úzké cestě. Tohle ale není náš případ. Opravdu se jedná o parkoviště označené dopravní značkou a zákaz parkování přes celou noc zde není. Kromě nás je zde zaparkován ještě i jeden karavan.
Je zde sice travnatá plocha, ale připadá nám dost podmočená, pro stan volíme raději nedalekou skupinu stromů, mezi kterými je místo pro stan. Vítr, který je silný nejen na vrcholcích hor, ale i v údolí si přes noc s našim stanem pohrává, ale nezboří jej. Poprvé na skotské Vysočině usínáme.
Co říct závěrem? Ben Nevis není radno podceňovat. Dokonce se podceňovat nesmí, je to nebezpečná hora a velký počet jejich obětí mě dává za pravdu. Ben Nevis se svou ne příliš velkou výškou 1344 metrů nad mořem jen mírně převyšuje například Lysou horu (1 323 m. n. m.), nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. Což u někoho může vyvolávat mírný úsměv na tváři a zařazení do kategorie „jednoduché“. V první řadě je potřeba si uvědomit, že na rozdíl od například zmiňované Lysé hory, se na Ben Nevis stoupá téměř od nuly. Fort William má nadmořskou výšku jen pár desítek metrů nad mořem. Převýšení, které je nutné zdolat, je přes 1300 metrů. pro představu, tak velké převýšení není třeba zdolat ani u některých turisticky přístupných tatranských štítů. Tenhle fakt je potřeba brát v úvahu při odhadu potřebných fyzických sil. A to se zatím bavíme jen o situaci, kdy je hezké počasí. Při nepříznivém počasí může jít cestou na, nebo z vrcholu Ben Nevis dokonce i o život. Moudrost, že na horách se počasí může změnit velmi rychle a že na prudkou změnu počasí musí být turista připraven, platí ve Skotsku dvojnásob. Ne nadarmo díky drsného Skotského počasí nedostal oblast Highlands nikdy žádný nepřítel pod kontrolu. A že jich bylo, Vikingové, Římané, Angličané…. Samozřejmostí při cestě na Ben Nevis by mělo být teplé a nepromokavé oblečení. I v létě by k výbavě měly patřit rukavice, které jsme neměli. Je potřeba si hlavně uvědomit, že při nepřízni počasí pomoc nepřijde. A pokud náhodou ano, tak po mnoha hodinách.
Začátkem srpna roku 2016 jsme já, Milan a Honza vyrazili na Skotskou vysočinu, kterou jsme celou projeli půjčeným autem.