Vývěr Jedovnického potoka
Pár metrů od rozcestí Býčí skála – rozcestí se nachází jeden z vývěrů Jedovnického potoka, tedy místo, kde z podzemního systému jeskyní vytéká potok. U vývěru se nachází informační cedule. Z ní se mimo jiné dovídáme, že Jedovický vývěr během posledního století významně změnil svou podobu a to hlavně díky těžby kamene nutného pro stavbu silnice mezi Křtinami a Adamovem. Hlavně se zde ale píše o prvohorních zkamenělinách, které byly a ještě stále jsou hojně nacházeny ve vápencích opuštěného lomu. Zkameněliny jsou pozůstatky živočichů žijících v mělkém moři tehdejšího tropického pásma. V lomu se nacházejí 3 druhy zkamenělin:
- Ramenonožci jsou skupina živočichů, jejichž vápenité schránky jsou podobné ulitám mlžů.
- Stromatopory jsou třída vyhynulých bezobratlých mořských živočichů. Stromatopory vytvořily rozsáhlé vápencové útesy.
- Koráli jsou typickou zkamenělinou vilémovických vápenců.
Obr. 1. Vývěr jedovnického potoka, Moravský kras
Ohledně krasových systémů Rudické plošiny a Křtinského údolí je zde odstavec informující, že vývěry Jedovnického potoka jsou celkem 4 a vytékají z nich vody, které se propadají, tedy mizí v podzemí, v Rudickém propadání. Pod Rudickou plošinou protékají soustavou jeskyní Býčí skála, Májová jeskyně a Barová jeskyně. Jedovnický potok se dále vlévá do Křtinského potoka, který odvodňuje další samostatný podzemní krasový systém Křtinského údolí.
Tolik poznatky z informační cedule. Vůbec si neuvědomujeme, že pod námi v podzemí se nachází jeskynní systém, kterým protékají i potoky.
Obr. 2. Jedovnický potok kousek za vývěrem, Moravský kras
Pořídíme několik fotografií a vydáme se dále.
Býčí skála – rozcestí
Od rozcestí Býčí skála – rozcestí se vydáme po modré a žluté turistické značce vedoucí po asfaltové cestě. Po asi sto metrech chůze přicházíme k malému dřevěnému srubu, který má patrně něco společného s nedalekou jeskyní. Za srubem se nachází turistické rozcestí Býčí skála – jeskyně a mezi stromy, které ustoupily také v nedaleké skále zavřený vstup do jeskyně Býčí skála. Mezi námi a jeskyní je asi padesáti metrový volný prostor bez stromů, na kterém je ohniště s lavičkami.
Obr. 3. Vývěr Jedovnického potoka – voda opouští 13 kilometrů dlouhý jeskynní komplex
Býčí skála – jeskyně (305 m. n. m.)
Podle rozcestí jsme z Adamova ušli 5.5 kilometrů. K volně přístupné jeskyni Kostelík nám schází půl kilometru chůze. Na rozcestí končí Naučná stezka Josefovské údolí. Modrá turistická značka se zde odděluje od žluté turistické značky a pokračuje lesem k jeskyni Kostelík. Naopak žlutá turistická značka pokračuje dále po asfaltové silnici. Nakonec se vydáme po modré, nejprve si ale prohlédneme okolí jeskyně Býčí skála.
Národní přírodní rezervace Býčí skála
Kousek od rozcestí se nachází informační cedule informující o Národní přírodní rezervaci Býčí skála. Na území o rozloze 181,51 ha, což je rozloha národní přírodní rezervace, se nachází Bukové lesy a nejhlubší údolí krasu. Dále se zde dovídáme, že z vývěru Jedovnického potoka, od kterého jsme přišli, voda opouští druhý nejdelší jeskynní systém u nás, který je dlouhý 13 kilometrů. Některé vývěry jsou využívány jako zdroj pitné vody pro Adamov. Jeskyně v národní přírodní rezervaci jsou významnými zimovišti netopýrů a unikátními archeologickými a paleontologickými nalezišti.