Od Koňského spádu pokračujeme ke vstupu do složitého komplexu Sloupsko-šošůvských jeskynní, kde je k vidění několik vchodů do jeskyní a také zajímavý skalní útvar Hřebenáč. U Sloupsko-šošůvských jeskyní naše cesta končí.
Z vyhlídky Koňský spád pokračujeme dále po žluté turistické značce víceméně po rovině k rozcestí Nad Pustým žlebem.
K rozcestí Nad Pustým žlebem přicházíme asi za deset minut. Křižujeme se zde se zelenou turistickou značkou, která zleva přichází z Pustého žlebu, který je kilometr chůze a zprava přichází z Ostrova u Macochy, který je vzdálen zhruba 2 kilometry chůze. U rozcestí se nachází malé zastřešené turistické odpočívadlo. Jinak zde není nic zajímavého a my hned pokračujeme dále po žluté turistické značce. Od Koňského spádu jsme ušli 1 kilometr. Další rozcestí v našem směru po žluté turistické značce je dle rozcestníku rozcestí U Dubu, které je vzdáleno tři kilometry. Jak se ale ukáže, po cestě je ještě jedno rozcestí.
Asi po dvaceti minutách chůze přicházíme k rozcestí Dolina – závrt. Podle rozcestí jsme ušli jeden kilometr. Nacházíme se pár metrů od druhého největšího závrtu v Moravském krasu, u závrtu jménem Dolina. Průměr závrtu je dle turistického rozcestníku 166 metrů. Patrně se nacházíme u něčeho zajímavého a možná i významného. Já ale ani nevím, co mám vlastně fotit. Závrt je povrchový krasový jev. V podstatě sníženina, možná by se dalo říct i malá propadlina, kde se rozpouští rozpustná hornina. Závrt máme dle mapy po pravé ruce z pohledu našeho původního směru.
Obr. 1. Závrt Dolina – Moravský kras
Vyfotím si louku, snad je to onen závrt 🙂 a pokračujeme dále po žluté turistické značce.
Po dalších deseti minutách chůze přicházíme k rozcestí U Dubu. V podstatě jsme sestoupili na dno Pustého žlebu, kde se k nám zprava připojuje červená turistická značka jdoucí Pustým žlebem. K rozcestí Pod Salmovkou, kde jsme dnes již byli je to dle rozcestníku Pustým žlebem 4,5 kilometru. Pokračujeme dále po žluté a červené turistické značce ke Sloupsko-šošůvským jeskyním, které jsou dle rozcestníku vzdáleny jeden kilometr.
Asi po deseti minutách chůze přicházíme ke vchodu do nepřístupné jeskyně. Vchod je oplocen s cedulí zakazující vstup. Podle mapy se patrně jedná o jeskyni Kůlna. I když je jeskyně oplocená, měla by být v podzemí propojená se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi a měly by zde končit prohlídky Sloupsko-šošůvské jeskyně. Udělám fotku a jdeme dále.
Obr. 2. Jeskyně Kůlna – Moravský kras
Po dalších několika málo minutách chůze míjíme neoznačenou a i v mapě nepojmenovanou jeskyni, která není veřejnosti přístupná.
Po dalších asi 3 minutách chůze přicházíme ke skalnímu útvaru Hřebenáč. Skála se nachází nedaleko vstupu do Sloupsko-šošůvských jeskynní a protéká kolem ní Sloupský potok. Hřebenáč je skála, která je populární mezi horolezci. Největší zajímavostí asi je, že skála má průchozí otvor, takové malé skalní okno, do kterého lze vlézt.
Obr. 3. Hřebenáč – Moravský kras
Poblíž skály Hřebenáč se propadá Sloupský potok, který kolem skály protéká. Bohužel tenhle fakt nevíme a proto Propadání Sloupského potoka nehledáme.
Pár metrů od skály Hřebenáč se nachází vchod do Sloupsko-šošůvských jeskynní. Ty jsou veřejnosti přístupné z průvodcem. Jeskyni nemáme v plánu navštívit. Ve vchodu do jeskyně lze ujít asi dvacet metrů, než dojdeme k zamčeným dveřím, za které dostanou už jen návštěvníci.
Nedaleko vchodu do jeskyně se nachází kiosky se zastřešenými lavicemi a také informačními cedulemi. Na nich je mimo jiné potvrzení faktu, že jeskyně Kůlna, kolem které jsme šli, je skutečné východem návštěvní trasy ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Vzhledem k tomu, že jeskyně Kůlna je archeologické naleziště, je v jejím východů instalována výstavka kopií nalezených artefaktů.
Obr. 4. Vchod do Sloupsko-šošůvských jeskynní, Moravský Kras
Z informační cedule se také dovídáme, že bludiště ponorové oblasti Sloupského potoka je nejdelší veřejnosti přístupnou jeskynní v České republice.
Složitý komplex chodeb, propastí a dómů Sloupsko-šošůvských jeskyní má celkovou délku přes 3500 metrů. Nálezy koster jeskynních zvířat dosvědčují, že podzemní prostory sloupské části, tak zvaných Starých skal, byla volně přístupná již od pradávna. Často lidem sloužila jako úkryt. Například v období Třicetileté války.
Poslední cedule se věnuje turistickým atrakcím v nedalekém okolí, jako je nedaleký autokemp, rozhledna Veselice – Podvrší a kaple Šošůvka v nedaleké obci Šošůvka.
Náš dnešní výlet zde končí. Zde máme zajištěn odvoz na chatu, kde jsme ubytováni. Další den končí náš celý pobyt v Moravském krasu a jedeme domů.
Na jaře roku 2016 jsme se vydali na prodloužený víkend do Moravského krasu obdivovat nejen krásy zdejších dostupných jeskyní.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů