Kašmír - jedna z nejvýbušnějších oblastí na naší zeměkouli. Vysokohorská a vojensky strategická oblast mezi Pákistánem a Indií, kde se nenachází v podstatě vůbec nic. Přesto o ní byly za posledních sedmdesát let svedeny čtyři války a kvůli aktivitám separatistických partyzánů tu za posledních dvacet let zemřelo asi 70 tisíc lidí.
Přesto v Kašmíru stále existují místa, kde spolu v poklidu žijí muslimové s buddhisty. Jedním z takových míst je i Padum.
Obr. 1. Takhle vypadá obchod s ovocem v Zanskaru
Padum je centrem celé oblasti zvané Zanskar. Nejbližší větší město je Kargil, a to je přes dvě stě kilometrů daleko. To znamená, že autobusem se tam díky stavu silnic dostanete tak za deset hodin, pokud tedy zrovna máte štěstí. O tom, že tato oblast je téměř vylidněná, svědčí fakt, že Padum má nějakých tisíc obyvatel. A to když ho navštívíte, tak tomuto údaji odmítáte věřit jako přehnanému. Vypadá skoro jako westernové městečko. Tvoří ho jedna hlavní prašná ulice, kde se nachází restaurace, obchody, hotely. Z ní vede jen několik odboček, kde je několik dalších stavení.
Není ovšem pravda, že by si tady nebylo co prohlížet. Jenom se člověk musí zvednout a vyrazit na výlet nad město, kde se nachází rozvaliny původního města. Ve skoro čtyřiceti stupňovém vedru se nikomu moc nechce, proto necháváme kolegy sedět v restauraci a na výlet vyrážíme jenom s kamarádem Milanem. Procházíme kolem obchodů s ovocem, trekovým zbožím. Z cestovního ruchu tady žijí v podstatě všichni obyvatelé. Po asi třech kilometrech se dostáváme k prvním původním domům. Dostáváme se nějakých pět set let zpátky. Spousta domků ještě stále stojí. Protože jsou blízko paláce, jsou poměrně výstavní.
Obr. 2. Ano, v Padumu najdete i Mont Blanc
Nahoru na vrchol pahorku ke gompě vede hezká dlážděná cesta. My z ní brzy scházíme a vydáváme se do několika uliček. To se bohužel brzy ukáže jako chyba, protože narážíme na další běžnou věc v Indii, odpadky. Obrovské haldy plastových lahví nám zatarasily cestu a než se jimi začít brodit, raději se vracíme zpět na cestu. Obcházíme několik čortenů, některé jsou potom udělány přímo na cestě a mají v sobě průchodový otvor.
Za chvíli jsme nahoře. Musím říct, že je to jediný vrchol, na který jsme za celý třítýdenní pobyt v Himálaji, dostali. Kolem nás se tyčí sedmitisícoví velikáni. Ale díky řece Zanskar máme krásný výhled do okolí. Vidíme její meandry a vykukuje na nás i údolí, kam se máme brzy vydat. Výhled se nám naskýtá i na Padum. Slunce ovšem velmi rychle mizí za vysoké štíty, proto se radši vydáváme na zpáteční cestu. Při ní potkáváme partu místních teenagerů hrajících si s jakousi kárkou na vodu. Jestli mají lidé tady něco rádi, tak je to focení. Proto se s nimi vyfotíme a pokračujeme. Po cestě ještě stihneme nahlédnout do místní mešity, kde se právě koná společný maghrib.
Obr. 3. Jeden ze zachovalých domů – Padum, Kašmír
I když úvodní perex zněl velmi hrozivě, museli byste mít opravdu smůlu, abyste se v Kašmíru potkali s nějakým konfliktem. Zvláště v méně osídlených oblastech je hrozba prakticky nulová. Proto se není třeba bát a balit si s sebou pistoli a vysílačku. Stejně by vám oboje zabavili.
Obr. 4. Výhled z vrchu kopce, kažený mojí osobou – Pandum, Kašmír
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů