Kam v parku Folgefonna? – Ledovec Buerbreen
- Jan Rosenthaler
- 30.04.2018
- 0:00
- Změněno: 12.04.2018 | 21:02
Vydejme se na další zajímavé místo v Norsku, k ledovci Buerbreen v parku Folgefonna.
Folgefonna je jedním z mnoha národních parků jižního Norska. Jeho značnou část tvoří ledovec Buerbreen, kvůli němuž se nedá park přejít, pokud tedy nemáte průvodce nebo nejste šílenec. Není ovšem problém se k Buerbreenu dostat doslova na dosah.
Obr. 1. Cesta k ledovci je zajištěna i lany a řetězy.
Z nuly na pět set
Naše skupina vycházela z města Odda, které, jako většina měst v Norsku, leží u fjordu, takže túru začínáme z nuly. A jako cestovatelé bez auta musíme vyrazit pěšky na parkoviště, kde se obvykle začíná. Je to pět poměrně nezáživných kilometrů po silnici. Jen občas nám je zpříjemní kolem tekoucí říčka nějakou kaskádou. A rozesmutní každé auto, které nahoru projede a nezastaví. Je už kolem šesté večer, a přesto se kolem nás míhá dost vozů se šťastnějšími cestovateli. Je totiž polární den a tady je běžné vracet se z túry třeba v jedenáct v noci.
Obr. 2. Ledovec Buerbreen z dálky
Před začátkem značené trasy ještě musíme přejít kolem velkého ranče, kde patrně hospodaří pravý norský ekozemědělec. Tady patrně vznikají ty výrobky, jejichž cena budí dojem chyby v desetinné čárce. Ale místo je to k nezaplacení…
K ledovci Buerbreen
Cesta se následně stává typicky norská. Bažiny, potoky a příkré schody ze skály. Po chvíli se přidávají první lávky a jistící provazy. Nenechte se mýlit, jde spíše o výjimku. Většinou nic takového v národních parcích nenajdete. Tady tedy rádi možností přidržování využíváme. Cesta vede kolem prudké bystřiny k ledovci Buerbreen. Pokud se vám nechce, nemusíte ani chodit až nahoru. Všechno vidíte už předem, jenom se stále přibližujete. Cesta zpět je potom shodná s tou příchozí.
Obr. 3. Pohled od ledovce na údolí, kterým se k němu přichází.
Samotný ledovec s několika ledopády je krásnou ukázkou síly přírody, kterou nic nezastaví. Obrovská masa ledu dlí ve výšce pouhých osm set metrů a nehodlá se hnout z místa. Celkově působí velmi majestátně a její přechod se zdá nemožný. Což je skoro pravda, pokud s sebou nemáte zkušeného průvodce, rozhodně na něj nikdy nechoďte, protože by to mohlo špatně dopadnout.
Jen si po cestě zpátky dejte pozor na nebezpečná zvířata již zmiňovaného zemědělce. Jak můžete vidět na přiložené fotce, právě se snažíme přesvědčit koně, že by nás mohl pustit dveřmi a nemusel nás kopat do hlavy. Nakonec se nám to podařilo za pomoci malé obyvatelky statku.
Obr. 4. Koně se nakonec podařilo přimět, aby nás pustil dál.