Vodopády u Kinsarviku patří k těm nejkrásnějším v celém Norsku. Nebudete se u nich tísnit s davy turistů a zároveň nejde o túru, která by byla až příliš náročná.
Každý, kdo se někdy vydal do Norska, si rozhodně nechtěl nechat ujít pohled na fjordy a vodopády. Těmi je celá země doslova protkaná a svou výškou většinou patří k nejvyšším v Evropě. Jde o velmi populární turistické cíle, kam se dá většinou dojet autem. My jsme však hledali místo, kde se nebudeme muset tísnit s davy turistů. Takové jsme našli v okolí vesnice Kinsarvik.
Obr. 1. Řeka Kinso přitéká z náhorní plošiny parku Hardangervidda.
Běžný turista se do údolí řeky Kinso vydá z již zmíněného Kinsarviku. My jsme se se však vraceli z přechodu národního parku Hardangervidda, tudíž jsme to vzali v opačné strany. Mezi mořem a hranou národního parku je výškový rozdíl téměř 900 výškových metrů. Řeka je překonává pomocí čtyřech velkých vodopádů, turisté strmým stoupáním po skále. Vůbec jsme jim tu nutnost stoupat nahoru nezáviděli. Ještě na náhorní plošině se Kinso vlévá do dvou malých jezer, aby následně mohla začít padat dolů. Tento první vodopád má jen těžko vyslovitelný název Nykkjesøyfossen a je dvoustupňový. Podél něj vede kluzká skála, při jejímž zdolávání je třeba dávat velký pozor, protože jedním uklouznutím s sebou vezmete desítky dalších výletníků.
Obr. 2. Jedno z jezer nad vodopády
Tomuto nebezpečnému úseku předchází hlavně lesní cesty, na nichž občas spatříte nějaký další vodopád. Po cestě narazíte také na vodní elektrárnu, která energii z řeky využívá. Právě díky těmto obrovským výškovým rozdílům v prakticky celé zemi je možné, aby přes osmdesát procent elektřiny vyráběli Norové pomocí vody. Při cestě zpátky doporučuji využít silnici k elektrárně, jelikož budete po náročném výšlapu jistě unaveni a takto lépe předejdete zranění. Vede více nahoře než turistická stezka, takže se na tekoucí Kinso díváte skoro z ptačí perspektivy.
Obr. 3. Když máte smůlu jako my, část vodopádu Nykkjesøyfossen vám zahalí mlha.
Jak už je v Norsku zvykem, když panuje léto, vydejte se na cestu prakticky kdykoliv. Někteří lidé vyrážejí na túru až třeba kolem osmé večer, protože se vyhnou největšímu návalu turistů a viditelnost je neustále velmi dobrá. U Kinsarviku není přelidněno, i když se nám to, po týdenním odloučení od civilizace, zdálo. Určitě se cesta sem vyplatí, budete mít z výletu o dost lepší pocit, než když jen přijedete k nějakému vodopádu, který padá hned vedle silnice.
Honza nás provede několika méně známými národními parky v Norsku.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů