Pro většinu návštěvníků Ratibořic a Babiččina údolí jsou tato dvě místa cílem, ovšem dnes jim nabídneme i poznání nejbližšího okolí. Je to vlastně jen vycházka tak na 3 až 4 hodinky, kdy se projdeme kolem a poznáme, jak je tu hezky.
Ratibořice existovaly dávno před Babičkou, již ve 14. století zde stávala tvrz Vaňka ze Žampachu, ale od konce 16. století již patřily pod náchodské panství. Lorenzo Piccolomini zde postavil na počátku 18. století letohrádek. Dále se pak dočteme v Jiráskově novele Na dvoře vévodském a v Babičce Boženy Němcové o Zaháňské vévodkyni Kateřině Vilemíně Frederice a o zdejších poměrech. Velkovévodkyně zdědila zdejší panství v roce 1800 a nechala zámeček přestavět, kolem vybudovat rozsáhlý park a parkově upravit i širší okolí. Ale o tom se jistě více dozvíme při prohlídce ratibořického zámku.
Místo začátku výletu najde každý snadno, je to turistický rozcestník přímo u parkoviště před zámkem. Prochází tudy červená značka Cesta Boženy Němcové, po které se vydáme směrem do parku a k Červenému mostu u Rýzmburku. Jdeme k zámku, ale uhneme vlevo kolem jezírka, podejdeme budovy hospodářského dvora a obejdeme skleník. Pak se dostaneme mezi pole a louky a dojdeme k pomníku Babičky s vnoučaty, který nás uvítá na křižovatce za mlýnským náhonem. Je to jeden z hlavních symbolů Babiččina údolí a instalován sem byl v roce 1922, autorem byl sochař Otto Gutfreund podle návrhu architekta Pavla Janáka.
Okolí křižovatky nabízí i další objekty, zejména Panský hostinec, Herecké muzeum a informační centrum. Jak zde dlouho budeme, je věcí každého z nás, ale jinak pokračujeme po červené značce dál ke Starému Bělidlu. Zde měla podle knihy Babička rodina bydlet, ovšem nebylo tomu tak, bydleli v objektu hospodářského dvora. Na druhou stranu je chalupa z roku 1797 vybavená tak, jako by zde Barunčina rodina s babičkou žila.
Kousek nad Starým Bělidlem je jez, který známe zejména v souvislosti s Viktorkou, zde začíná mlýnský náhon. Podoba jezu není původní, byl několikrát přestavován, tehdy byl nejspíše pouze dřevěný. Pokračujeme po červené značce a podle toku Úpy až k Bílému mostu. Nepřejdeme ale po něm a pokračujeme po značkách, jde tu s námi i zelená, stráněmi Úpského údolí pod osadu Pohodlí. Je to část osady Světlá, patřící po obec Lhota pod Hořičkami. Zde se od nás odpojí zelená a jen s červenou sejdeme k pěkné dřevěné Pohodelské lávce z roku 2008.
Přejdeme po mostě a se značkou zahneme vlevo. Jdeme opět lesem a po pravé ruce na úpatí svahu mineme několik vývěrů vody nazvaných prameny Haničky. Obejdeme zátočinu a staneme u rozcestníku Červený most. Na most ale nedojdeme, protože zahneme vpravo po modré s cílem na Rýzmburku. Jde o areál hospodářského dvora, altánu a zříceniny hradu. Ten byl postaven někdy kolem roku 1300 a opuštěn byl na konci 16. století. Jeho největší záhubou bylo, že se stal lomem pro stavbu zámku v Ratibořicích. Dnes z něho zbyly skromné zbytky. Na jeho vnějším opevnění byl v roce 1798 postaven altán s pěkným výhledem do okolí.
Obr. 1. altán Ryzmburk
Pokračujeme po modré značce na okraj vsi Žernov, kde zahneme vlevo po neznačené cestě k nové rozhledně Žernov. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 2014. Z dřevěné věže z výšky 18 metrů se lze rozhlížet na Babiččino údolí, Jestřebí hory, Krkonoše, Stolové hory v Polsku, Dobrošov, Orlické hory a za dobrých podmínek lze vidět i Kunětickou horu.
Obr. 2. rozhledna Zlíč
Od rozhledny pokračujeme po místní komunikaci a na první křižovatce zahneme vpravo a dojdeme opět na modrou značku. Po ní dojdeme do středu vsi s pomníkem a s kaplí Panny Marie Sněžné z roku 1780. Modrá značka nás vyvede za ves, kde na rozcestí zahneme po neznačené silnici vpravo. Klesneme na další křižovatku se žlutou značkou. Po ní se dáme vlevo a pak z ní uhneme vpravo u autobusové zastávky a sejdeme k dřevěné lávce. Po ní se dostaneme vlastně na ostrov mezi Úpou a mlýnským náhonem, kde stojí objekt Vodního mandlu s expozicí plátenictví a Rudlův mlýn s možností občerstvení.
Žlutá značka se před mlýnem kříží se zelenou, po které se vydáme přes můstek nad mlýnským náhonem, obejdeme Vodní mandl a podél Úpy dospějeme ke Zlíčskému jezu z roku 1972. Jde o stavitelný jez, kterým se reguluje výška hladiny na řece. Od něho odtéká přivaděč do přehrady Rozkoš a asi po 100 metrech byl na něm zbudován akvadukt, protože zde kříží potok Olešnici. Po zelené značce se k němu přiblížíme, ale prohlédnout si ho lze z odbočky začínající za pomníkem Boženy Němcové. Kamenný pomník tu představuje sedící spisovatelku.
Obec Zlíč je zajímavá, proto se tu trochu porozhlédneme a zde od pomníku se vydáme třemi směry. Nejdříve se dáme po silnici bez značky jižním směrem. Zde u parkoviště stojí pomník bitvy U České Skalice, která se tu odehrála 28. června 1866 jako součást Prusko – rakouské války. Bylo to den po bitvě u Náchoda, kdy pruské jednotky pokračovaly ve svém vítězném tažení a zde znovu rakouské jednotky porazily.
Vrátíme se k Boženě Němcové a se zelenou značkou přejdeme přes přivaděč. Na první křižovatce odbočíme bez značek vpravo, mineme zemědělský podnik, vstoupíme do lesa a asi po 100 metrech odbočíme vpravo ke kapli Narození Panny Marie. Ta je z roku 1714, kdy byla vystavěna jako poděkování za ukončení moru v předcházejícím roce. Asi po 100 letech byla rozšířená a roku 1898 zde byly po obou stranách cesty vysázeny kaštany.
Obr. 3. Zlíč – pomník Boženy Němcové
Vrátíme se na rozcestí před mostem a zahneme po zelené vpravo. Přejdeme přes již zmíněnou Olešnici a hned za ní vpravo se rozkládá obora s daňky a kamerunskými ovcemi. Po dohodě se lze účastnit i krmení zvířat, a to v objektu naproti U Obory s možností ubytování.
Prohlídka obce Zlíč skončila, vrátíme se k mostu přes Úpu a necháme zelenou odbočit vpravo. Po silnici dojdeme k zámeckému parku a na jeho začátku narazíme na červenou značku. Dáme se po ní vlevo a dojdeme k Loveckému pavilonu z roku 1800.
Obr. 4. Ratibořice – Lovecký pavilon
Po červené značce se vrátíme zpět a od rozcestníku vystoupáme přes zámecký pak na parkoviště, kde jsme cestu začali.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je rozhledna 379 metrů a nejnižším most přes Úpu s výškou 279 metrů nad mořem. Výlet to by vcelku nenáročný s celkovým převýšením asi 250 metrů.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů