Na Bukovou horu a Čertovu komoru
- Radim Dostál
- 11.04.2011
- 0:00
- Změněno: 10.04.2011 | 21:05
Druhý den našeho prodlouženho víkendu v Jiřetíně pod Bukovou se s Pavlou vydáváme na krátký výlet na Bukovou horu, kde se nachází čertova komora.
Druhý den našeho prodlouženho víkendu v Jiřetíně pod Bukovou se s Pavlou vydáváme na krátký výlet na Bukovou horu, kde se nachází čertova komora.
Dnešní výlet začneme v Jiřetíně pod Bukovou na železniční stanici. U železniční stanice je turistický rozcestník, kde začínají zelená a žlutá turistická značka. My se vydáme po žluté turistické značce směrem na Záhoří. Mírně krápe a asi bude během dne pršet více. My se ale nenecháme odradit.
Po chvilce vyjdeme z Jiřetína a vcházíme do lesa. Asi po více než půlhodině chůze lesem po žluté turistické značce vycházíme z lesa do volného prostranství, kde vidíme turistické rozcestí.
Na rozcestí Záhoří se k naší žluté turistické značce připojuje modrá turistická značka. Z rozcestníku se dovídáme, že jsme z Jiřetína ušli jeden a půl kilometru, což mě trochu překvapuje, myslel jsem, že jsme ušli více. Modrá turistická značka se k nám připojuje zleva. Vydáváme se doprava zároveň po modré a žluté turistické značce směrem na Bukovou.
Cesta vede po polní cestě a asi za pět minut modrá turistická značka odbočuje doleva. Pokračujeme tedy už jen po žluté turistické značce a po dalších deseti minutách vcházíme do lesa a začínáme mírně stoupat. Poté po dalších asi patnácti minutách přicházíme na Bukovou horu.
Rozcestí Buková hora je v lese. Rozcestí není přímo na vrcholu Bukové hory. Kousek od rozcestí je zajímavé uskupení kamenů jménem Čertová komora. Je zde i informační cedule informující o Čertově komoře. Čertová komora je polojeskyně. Podle pověsti zde ďábel učil místního kováře kovat, později zde chodil jeho duch, který nakonec zabil nějakého malého kluka. Zajímavé je, že dotyčný kovář pravděpodobně v některé okolní vesnici skutečně žil.
Zdržíme se asi půl hodiny malou svačinou, prohlížením Čertovy komory a focením. I když focení je dost problematické. Je totiž málo světla, nacházíme se v lese a navíc je zatažená obloha.
Rozhodujeme se, že se nebudeme vracet, ale půjdeme dále po žluté turistické značce směrem na Dolní Maxov.
Asi po dvaceti minutách přicházíme na asfaltovou cestu a k rozcestníku, kde končí žlutá turistická značka. Což je trochu zvláštní, protože podle mapy, by měla pokračovat doprava společně se zelenou turistickou značkou, která se k nám připojuje zleva. Z Bukové hory jsme ušli jeden a půl kilometru. Vydáme se doprava po zelené turistické značce. Půjdeme chvíli po asfaltové cestě, na které je dost velký provoz. Asfaltovou cestu opustíme asi po necelých pěti minutách, kdy zahneme doprava na štěrkovou cestu.
Po necelých dvaceti minutách chůze od rozcestí Pod Bukovou horou přicházíme k rozcestí Dolní Maxov, škola. Zleva se k nám připojuje červená turistická značka. My půjdeme dále po zelené a červené turistické značce směrem na Josefův Důl, železniční stanice. Jdeme po asfaltové cestě. Kolem nás jsou stylové dřevěnice.
Po asi sedmi minutách přicházíme k rozcestí Josefův Důl, sklárna. Sto metrů od rozcestí je železniční stanice, kde náš výlet končí. Vlakem se vrátíme do Jiřetína pod Bukovou. Máme více než půl hodiny čas a tak se usadíme do restaurace kousek od nádraží.
Já, Pavel a Pavla jsme v září 2010 strávili prodloužený víkend v Jizerských horách v okolí Jiřetína.