Burj Khalifa a The Top
- Radim Dostál
- 26.12.2012
- 12:00
- Změněno: 10.12.2012 | 18:44
Naše cesta na The Top, vyhlídku nejvyšší budovy světa Burj Khalifa.
Naše cesta na The Top, vyhlídku nejvyšší budovy světa Burj Khalifa.
Po kontrole lístků vcházíme do spojovací chodby, kterou ale nejdeme pěšky, necháme se jí vézt. Spojovací chodba má totiž pojízdnou podlahu. Pojízdná podlaha připomíná pojízdné schody, ale na rozdíl od pojízdných schodů je naležato. Něco takového je vidět i na mnoha místech v Dubajském metru. Na stěnách spojovací chodby jsou velké LCD panely, na kterých jsou promítány animované, místy dost abstraktní, obrazce s arabskými motivy. Po průjezdu spojovací chodbou vstupujeme do výtahu a vyjíždíme na vyhlídku The Top. Už jen cesta výtahem je dost úchvatná. Ve výtahu je zhasnuto a na stropě jsou opět LCD panely, které různě blikají, případně zobrazují abstraktní obrazce. Vše za doprovodu příjemné hudby. Výtah je sice dost rychlý, ale nijak necítím, že bych prudce měnil nadmořskou výšku. V průběhu sledování „abstraktního stropu“ a zaposlouchání se do hudby se z ničeho nic hudba odmlčí a otevřou se dveře výtahu. Kolem nás je prosklený prostor a za skly nic, prostě prázdno a mraky. Před výtahem stojí muž v tradičním arabském obleku a řekne „Welcome at the Top“ („Vítejte na vrcholu“). Před pár desítkami vteřin jsme v suterénu nastupovali do výtahu, dveře výtahu se zavřely a bez nějakého subjektivního pocitu přetížení, nebo zaléhání v uších se po chvíli otevřely a my jsme v oblacích.
The Top, tedy vrchol rozhodně není na vrcholu mrakodrapu. Vyhlídka je ve 124 patře, tedy ještě 38 pater je nad námi. Přesto je ale dost vysoko na to, aby měl člověk před sebou celou Dubaj jako na dlani. Vyhlídka The Top je v podstatě jedno patro mrakodrapu, kde je vnější stěna celá prosklená a je možné se rozhlížet přes sklo. Také je zde možnost vyjít ven na terasu, kde samozřejmě přestáváme být v klimatizovaném prostoru. V podstatě nejsme tak vysoko, aby byly mraky pod námi, navíc když jsme byli dole, bylo úplně jasno. To, co je pod námi je spíše opar z vedra. Navíc má trochu žlutý nádech, patrně písek z pouště.
Kousek od výtahu samozřejmě nechybí obchůdek s předraženými suvenýry. Také je zde jedna rarita. Na WC teče studená voda. To v dubajských vedrech není vůbec samozřejmostí, spíše něco, čeho si každý všimne. V mrakodrapu Burj Khalifa jsou schopni vodu ochladit.
Co jiného zde dělat, než se fotit, rozhlížet a být fascinován. Poté nás čeká cesta dolů stejným výtahem se stejnými efekty na stropě. Dole jdeme z Burj Khalifa zpět do Dubaj Mall jinou spojovou chodbou, kde nás čeká další „audiovizuální“ zážitek. Tentokráte pod námi není jezdící podlaha a jdeme pěšky. Hned na začátku spojovací chodby je nápis, jehož přesné znění si již nevzpomínám (je anglicky), ale jeho význam je, že zde je pár lidí z několika tisíců, kteří se podíleli na stavbě mrakodrapu. A následuje několik desítek (možná stovek) fotografií lidí v životní velikosti, kteří se na stavbě nějak podílely. Jsou zde lidé různé víry, různých národů a kultur (lze usoudit podle oblečení), ras, pohlaví, profesí (od managerů, přes projektanty až po dělníky s přilbami na hlavě a nářadím v ruce). Jsou zde ženy i muži. Ženy zahalené i nezahalené. Navíc všichni stojí jako by vedle sebe v řadě a jsou různě promíchání (mezi lidmi v tradičním společenském obleku západní civilizace jsou lidé v arabských oblecích, kteří jsou promíchání s lidmi v montérkách. Jako by ze zdí vycházelo sdělení „My všichni jsme se spojili a dokázali to.“. Průchod touto chodbou doprovází zajímavá hudba z reproduktorů. Člověk si zde uvědomí, jak velké lidské dílo má před sebou. Takové věci (jako nejvyšší budovu světa) v Dubaji umějí dobře prodat.
Zbývá ještě dodat, že samotný mrakodrap Burj Khalifa měří 828 metrů a byl dokončen roku 2010, jedná se tedy o poměrně mladou budovu.
Více fotografií můžete vidět ve fotogalerii Dubaj 2011. Nebo můžete rovnou navštívit fotogalerii výhledů z The Top.
V srpnu roku 2011 jsem společně s Milanem, Stáňnou a Michaelou navštívil emirát Dubaj ve Spojených Arabských Emirátech.