Cesta do Ladáku, transhimalájská magistrála
- Lenka Churavá
- 3.03.2008
- 0:00
- Změněno: 6.04.2014 | 16:50
Cestou na nádraží odháníme skupinku žebráků. Petr si zapichuje něco do nohy a já se mu to u nádraží snažím vydloubnout špendlíkem.
Cestou na nádraží odháníme skupinku žebráků. Petr si zapichuje něco do nohy a já se mu to u nádraží snažím vydloubnout špendlíkem. Kolem se seběhne pár čumilů, kteří otravují v tuto chvíli naprosto nevhodnými otázkami. Desinfikuju to, zalepím a v 7.15 jsme v sumo stanici. Naloží nám batoh na střechu a v 7.45h vyjíždíme. Jedeme do Kargilu. Konečně! V 9.00 zajede řidič do zapraseného dvora a je pauza. Projdeme se kolem a koupíme vodu. Řidič si dává slaný čaj.
P chvíli znovu zastavujeme znovu a jdeme se najíst do restaurace.
Obr. 1. Sumo stanice
Obr. 2. Pravidla přepravy
Řidič říká lámanou angličtinou, že zpátky máme být ve dvanáct, ale nakonec se ukáže, že mínil až bude velká ručička na dvanáctce a je půl jedenácté. Objednali jsme si jehněčí sendvič, jehněčí rýži a kašmírský sladký čaj kahwu. Trošku jsme to museli uspěchat.
Obr. 3. Pred zachodem
Potom zastavujeme v Drassu, což je nejchladnější obydlené místo na světě (rekordní teplota -60ºC). Je tu veliká hala s mapou a s příjemným záchodem. Poprvé jdu na velkou po muslimsku. K jídlu kupujeme na ulici samosu. Je to trojhránek plněný bramborovou směsí s kořením. Je výborný. Já si dávám hned tři kousky a Petr čtyři. (Každý za 4 Rs). Cestou ukazuji pohlednice České Republiky ostatním cestujícím. Mladý kluk vzadu má rýmu a neustále dělá hrozné zvuky a plive to z okýnka. Já sedím u řadící páky vedle Petra. Dva Indové se vedle řidiče vejdou, protože mají malé zadky, ale pro nás je to fuška a já musím při každém řazení jedničky zvedat nohu nahoru. Přejíždíme sedlo Zoji La 3500 m. n. m. V 16.00 přijíždíme do Kargilu.
V Kargilu žijí převážně šíitští muslimové. Ptáme se řidiče, kde je tu autobusové nádraží, kde bychom mohli najít autobus do Lamayru. Přicházíme na autobusák. Autobus prý jede až zítra ráno, ale sumo bychom ještě sehnali. Platí se ale cena jako do Le. Ať se hádáme a rozčilujeme, jak chceme, cenu neuhádáme.
Kousek za Kargilem stavíme – kontrola dokladů- pak stavíme až v buddhistické vesnici na čaj, pro vodu a na záchod. Petr se naivně ptá, kde jsou tu záchody. Posílají ho kus rovně po silnici. Po pravé straně jsou kadibudky bez dveří s hnusnou dírou. Voda se tu bere z pramene, který teče z hustého houští. Nejdříve jsem se zdráhala využít toto houští coby záchod, ale zjistila jsem, že nejsem první ani poslední. My jsme si koupili vodu balenou. Řidič si však z pramene vesele natočil a dal si spolu s ostatními cestujícími ve stánku čaj. Asi udělali dobře, protože nás čekal přejezd vysokých sedel a čaj pomáhá zmírňovat horskou nemoc.
Obr. 4. Zastávka
Jede s námi rodina s Jammu– manželé Pepis a Rosi a jejich syn Sami. Pepis je inženýrem přes rádia a dělá pro armádu. Dělal dlouho ve Shrinagaru a teď byl převelen do Khalsi. Rosi je původem z Káthmándů a bydlí v Jammu, odkud se jede podívat do Khalsi za Pepisem poprvé. V Lehu už byla a výška jí dělala mírné problémy.
Přejíždíme sedla Namika La 3800 m.n.m. a Fotu La 4081 m.n.m. Petrovi se dělá již při prvním sedle dost špatně. Já jsem v pohodě, jen cítím dehydrataci a mírnou bolest hlavy. V autě hraje výborná indická hudba. Rosi je výřečná, a tak si povídáme a Rosi nás zve k nim. My ale odmítáme, a jedeme až do Le.
Obr. 5. Fotu La 4081 m.n.m.
Je 20hod a právě se setmělo. Hodinu po Lamayru je Khalsi. Zase musíme ukázat pasy. Petrovi je blbě a nadává na neustálý kontroly. Pepis, Rosi a Sami vystupují a prý ať se stavíme, až půjdeme okolo. Pepisova kancelář vypadá jako veliká residence obehnaná vysokou zdí a mřížemi. Hlídají ji vojáci. Petr se natáhne dozadu. Řidič po chvíli zastavuje na čaj a na jídlo. Nesu Petrovi čaj do auta a už je mu líp. Do Le zbývají 3 hodiny a je devět. Já nevím, co si s řidičem povídat a povídat bych asi měla, aby neusnul. Neumí moc dobře anglicky, a tak se snažím učit se od něj ladacky. Je to kargilská ladačtina a některá slova se trochu liší od toho, co máme napsáno v průvodci.
Slovníček:
číslovky:
1 či
2 ňís
3 sum
4 ži
5 šngá
6 krup
7 dzun
8 goét
9 gú
10 ščí
ano – im
ne – min
dobře – kasa
prst – dzhún
ruka – lapa
voda – čhú
sedlo – la
jezero – tso
dobrý den, ahoj, děkuji – džulé
O půlnoci přijíždíme do Le. Řidič nás podle našeho přání zaveze do Čanspy. Je to čtvrť, která nám byla doporučená jako plná levnějších hotýlků a nejzelenější část Le. Ani po tak dlouhé namáhavé cestě neztrácíme sílu smlouvat o ceny a nejdeme hned do prvního hotelu, ale až do druhého za 300 Rs za dvoulůžkový pokoj na noc.