Od Štrbského plesa se vrátíme zpět na asfaltovou cestu, kde přecházíme na červenou turistickou značku, po které se vydáváme na Popradské pleso.
Štrbské Pleso
Kolem Štrbského plesa je několik hotelů, restaurací a dalších budov poskytujících různé služby pro turisty. Mimo jiné je zde také železniční nádraží zubačky ze Štrby a električky vedoucí směrem do Popradu. Celému areálu se říká Štrbské Pleso. Štrbským Plesem prochází Tatranská magistrála, na kterou se tímto napojujeme. Tatranská magistrála mezi Štrbským Plesem a Popradským plesem. je de-fakto naučná stezka. Je zde totiž několik informačních cedulích informujících o okolní přírodě.
Doporučujeme z našeho průvodce
Popradské pleso TEŽ je zastávka električky (TEŽ) v Mengusovské dolině.
Odbočka pri Heliose je turistické rozcestí na Tatranské magistrále v osadě Štrbské Pleso.
Lyžařské středisko Štrbské pleso je ski areál poblíž Štrbského plesa. Kromě zimních sportů nabízí v létě také lanovku k Chatě pod Soliskom.
Rázcestie pred Heliosom je turistické rozcestí Tatranské magistrály nacházející se v osadě Štrbské Pleso.
Odbočka pri Heliose (1350 m. n. m.)
Po chvilce přicházíme k turistickému rozcestníku Odbočka pri Heliose, který nás směřuje z asfaltové cesty do lesa. Podle rozcestníku je Popradské pleso jednu hodinu a pět minut chůze. Pár metrů chůze po vstupu do lesa míjíme první informační ceduli. Píše se zde o významu lesa, který člověku poskytuje dřevo, čistí vzduch, napájí prameny zdravou vodou a tak dále. Na Slovensku je v současné době asi 2 milióny hektarů lesa, což odpovídá 40 procentům rozlohy státu.
Hned vedlejší cedule obsahuje letecký snímek v infračerveném spektru s nápisem, že se nacházíme na „Chodníku mezi Plesem a plesem“. Chodník je dlouhý 3925 metrů a vede přes hřbet Trigana. Informačních cedulí bude celkem 14 a cesta by měla trvat asi jeden a půl hodiny.
Co je les?
Kousek od první informační cedule je druhá informační cedule, která obsahuje alespoň pro mne zajímaví informace. Pokouší se zde definovat pojem „les“. Dominantou lesa jsou sice stromy, ale les nejsou jen stromy. Co tedy les vlastně je? V lesnické ekologii je les chápán jako svébytný přírodní systém sestávající ze 3 živých a funkčně vyhraněných složek a jejich prostředí:
-
Producenti – všechny zelené rostliny, které pomocí sluneční energie přeměňují oxid uhličitý a vodu na organickou hmotu.
-
Konzumenti – všichni živočichové, kteří jsou odkázání na organickou hmotu produkovanou rostlinami. Odkázání na organickou hmotu mohou být přímo (býložravci) nebo nepřímo (masožravci).
-
Rozkladači – organizmy, které rozkládají odumřelou organickou hmotu a do látkového koloběhu uvolňují oxid uhličitý a minerály. Mezi takové organizmy patří bakterie, houby, prvoci a podobně.
Zmiňované prostředí tvoří vzduch a půda, které jsou pro živé složky lesního ekosystému zásobárnou minerálních živin a vody. Přírodní les je nejvyspělejším ekosystémem, nic zde není samoúčelně, vše má svůj význam. Jeho vrstvení a velikost umožňuje efektivně využívat sluneční energii. Les patří mezi nejproduktivnější přírodní systémy na Zemi. Les je bezodpadový systém. Na rozdíl od lidských systémů se v něm vše zužitkuje.
Je pravda, že takhle jsem před přečtením této cedule nad lesem nikdy nepřemýšlel. Vždy jsem si říkal, že každá větší skupinka stromů je les.
Obr. 1. Pohled na Štrbské pleso cestou na Popradské pleso – Vysoké Tatry
Cesta vede lesem po kamenném chodníku, což je obecně typický vzhled Tatranské magistrály.
Historie a vznik tatranského lesa
Po pár minutách přicházíme v pořadí již ke třetí informační ceduli, kde se píše o historii lesa. Píše se zde o historii místní přírody, přesněji o historii tatranských lesů. Před deseti tisíci lety byly doliny Vysokých Tater pokryty ledovci. Ledovec v Mlynické dolině byl hrubý 150 metrů a dlouhý osm kilometrů. Ledovec ve vedlejší Mengusovské dolině byl hrubý kolem 200 metrů a dlouhý 11 kilometrů. Až jsem překvapen, jak je možné dnes po deseti tisících letech mít tak přesné údaje. Výsledkem činností ledovců jsou:
- ostré štíty
- úzké hřebeny
- hluboké kotle (kary)
- ledovcové doliny (trógy)
- plesa
- mohutné valy morén (Moréna je kamenný val vzniklý ledovcovou činností.)
Vlivem oteplování, ke kterému došlo v období asi před 8300 až 6800 lety začala do Vysokých Tater vstupovat vegetace, ve které dominovaly stromy. Velmi dobré podmínky pro vznik lesa byly v období zvaném „atlantik“ asi před 5000 až 2500 lety , kdy bylo mírně tepleji než dnes. V tomto období začal v Podtatranské kotlině obhospodařovat pole a pást stáda člověk mladší doby kamenné. V té době se tatranské lesy zformovaly do dnešní podoby.
Asi půl hodiny chůze od rozcestí Odbočka pri Heliose přicházíme k nepojmenovanému rozcestí. Popradské pleso je dle něj vzdáleno 35 minut chůze.