Cvikov není na seznamu významných turistických středisek, ale určitě nabízí i pro delší pobyt velmi dobré podmínky. Je tu klid, pěkné okolí, které lze procházet pěšky i projíždět na kole, historické památky, přírodní zajímavosti a také vcelku slušná infrastruktura.
Cvikov má dobré silniční spojení od Liberce (36 km východně), Děčína (35 km západně), České Lípy (20 km jižně) a konečně na sever s Rumburkem 23 km. Nejbližší železniční stanice je v nedalekém Svoru 3 km severozápadně.
Město vzniklo někdy kolem roku 1300 na staré kupecké stezce z centra Čech do Lužice a dál na sever, ale nebylo nikdy opevněné. Cvikov patřil Berkům z Dubé, nejdříve patřil k panství hradu Milštejnu, po jeho opuštění k Zákupům a s nimi se roku 1848 stal majetkem rakouských císařů. Dlouhou historii má ve městě pivovarnictví, prvá práva na vaření tohoto moku se měšťanům dostalo již v roce 1515 a zejména 1560. Pivovar stál přímo ve městě, až roku 1867 byl vystavěn nový při silnici na Liberec, kde se pivo vařilo do roku 1967. Na konci roku 2014 byl však pivovar obnoven a vaří piva s názvy Klíč, Luž a Sklář.
Nejvýznamnější památkou města je renesanční či pozdně gotický kostel sv. Alžběty z roku 1558, který byla barokně přestavěn roku 1729. Na náměstí stojí stará radnice, dnes restaurace, s gotickými základy. Ovšem nejznámější a nejnavštěvovanější památkou je vrch Kalvárie severovýchodně od centra města. Je zde tradiční křížová cesta, kaple a další stavby či sochy, vše budováno postupně od počátku 18. století.
Obr. 1. Kostel sv. Alžběty
Cvikov je v povědomí lidí spojován s plicním sanatoriem Martinovo údolí a s dětskou léčebnou pod Kalvárií. Nejvýznamnější přírodní zajímavostí je Dutý kámen, kde se část pískovcového masivu zformovala do podoby sloupků, obdobně jako vcelku nedaleká čedičová skála Varhany u Kamenického Šenova, další část masivu byl upraven jako vyhlídka.
Cvikovsko je přímo ideální oblastí pro turistiku, cesty vedou například do nedalekého Sloupu v Čechách, který je známý svým skalním hradem, rozhlednou a zejména jako rekreační středisko u Radvaneckého rybníka. Dále se dá jít údolím Samoty do Nového Boru se sklářským muzeem, přes Svor na Klíč (760 m. n. m.) s překrásným kruhovým rozhledem a mimo dalších míst na nejvyšší vrchol Lužických hor na horu Luž (793 m. n. m.), kde však musíme zklamat lyžaře, protože pro spory s obcí byly uzavřeny lyžařské vleky v Horní Světlé. Na všechna místa jsou také vedeny cyklotrasy.
Obr. 2. Náměstí Cvikova
Start si dáme u informačního centra v Žitavské ulici pod náměstím. Jde o budovu hotelu Sever, který dlouho chátral, až ho získalo město a upravilo jako kulturní centrum, bohužel již bez ubytování. My se dáme po žluté značce kolem Machova rybníka přes Martinovo údolí na okraj Rousínova. Zde odbočíme na neznačenou asfaltovou lesní cestu šikmo vpravo a asi po 700 metrech narazíme na červenou značku. Tou se dáme vpravo a také asi po 700 metrech dojdeme na lesní rozcestí. Vlevo uvidíme ohrady zimoviště lesní zvěře, dáme se kolem, ale více vlevo. Cesta to není moc dobrá, a navíc z ní odbočuje skoro neznatelná pěšina opět vlevo. To již ale vidíme menší kopeček, který je našim cílem. Zde stával ve středověku úplně neznámý hrádek, novodobě se mu říká Rousínovský. Jsou zde vidět valy, příkopy a jámy na hradní plošině.
Vrátíme se na značku a pokračujeme severovýchodním směrem do kopce. Asi po jednom kilometru dojdeme k rozcestí pod hradem Milštejn. Ten patřil ve středověku k nejmohutnějším pevnostem v kraji, bohužel hradní skála byla odtěžena, protože se z ní vyráběly mlýnské kameny, a hrad zmizel. Zajímavostí je skalní brána, která vznikla až při těžbě, je zde i malé jezírko, trampská chata a jen vcelku nepatrný kousek zdiva.
Vrátíme se na rozcestí a dáme se jihovýchodně po cestě směrem na Naději. Ovšem v první zatáčce vlevo nezahneme po ní, ale dáme se na lesní cestu vpravo na jih. Cesta začne pozvolna stoupat a v malém sedýlku po 300 metrech dojdeme na rozcestí. Zde odbočíme vlevo a budeme klesat k jihovýchodu do úzkého údolíčka. Dáme se vlevo po něm dolu, mineme skálu přímo u cesty napravo a rovně přes první rozcestí. Cesta se stočí malinko vpravo, zahne se obloukem doleva a na rozcestí s posedem odbočíme do stráně vpravo. Po malém výstupu staneme u vysoké skály s názvem Křížová věž. Je odtud pěkný výhled do kraje.
Od Křížové věže se nedáme zpět do údolí, ale rovnou traverzovou cestou na jihozápad a na rozcestí zahneme vlevo, na dalším opět vlevo a vyjdeme na kraj lesa. Zde stojí Knesplův kříž a je odsud pěkný rozhled na Lužické hory. Pokračuje luční cestou z kopce a podle potůčku sejdeme na rozcestí v Trávníku. Zde narazíme na modrou značku, která nás přes Kalvárii dovede do cíle ve Cvikově.
Trasa měří 13 km, nejnižší bod má na startu a v cíli (358 m. n. m.), nejvyšším bodem je Milštejn (536 m. n. m.), Knesplova vyhlídka má 479 a Kalvárie 443 metrů. Trasa je vcelku sjízdná i horskými koly, jen úsek Rousínovský hrádek a Křížová věž se musí dojít pěšky.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů