Le – Šántí stúpa
- Lenka Churavá
- 18.08.2008
- 0:00
- Změněno: 24.08.2008 | 20:50
Spím do 9.00h a pak píšu deníček. Vykoupu se a jdu si vyměnit nějaká eura do Jammu & Kashmir Bank. Main Bazaar raději obejdu zespoda
28.7.2007
Spím do 9.00h a pak píšu deníček. Vykoupu se a jdu si vyměnit nějaká eura do Jammu & Kashmir Bank. Main Bazaar raději obejdu zespoda, aby mě zase neotravovali obchodníci. Jdu do prvního .patra a je tu podezřele moc lidí. Je to speciálně určená místnost na výměnu peněz. Mají tu však zvláštní systém. Jdu na řadu hned jako druhá. Vyměním 50 Eur za 2730 Rs (53 Rs/Eur). Bankovní úřednice vyplní papír a napůl ho vyplním já. Pak mi bez ničeho vrátí pas a řekne, ať si sednu a čekám jako ostatní. Už chápu, proč je tu tolik lidí. Všichni své papírky už vyplnili a čekají na hotovost v Rs. Jedna paní už tu přepočítává asi 100 tis. Rs. Jde to nakonec docela rychle a za 10 min, jsem na řadě.
Obr. 1. mešita na horním konci Main Bazaaru
Pak procházím ulici rovnoběžnou s Main Bazaarem. Jsou tu taky hezké obchůdky a obchodníci nejsou tolik vtíraví. Zajdu do obchodu s CD a ptám se na muziku, kterou hrají v místních autobusech. Zalíbilo se mi, jak nám tady na cestách zvyšovala náladu. Obchodník se hluboce zamyslí a řekne, ať chvíli počkám, že je za 5 minut zpět. Čekám a lidé se mě vyptávají, co si přeju, že tam jenom tak stojím. Přijde za chvíli i s CD, pustí ho a je to přesně ono. Prý je to soundtrack z nového ladackého filmu.
Jdu na pozdní snídani do Wanderlandu a dávám si černý čaj s banánovo čokoládovým koláčem. Jdu dál na různá tržiště. Na jednom si koupím provázek s modlitebními praporky s mantrami (50Rs). Na dalším se nechám zlákat tibetskými flétnami. Jsou sice laděné v Dis, ale mají nádherný zvuk a jsou ze dřeva. Nejprve chce 1500, a pak ho ukecám na 1150. Je to dost, ale u nás flétny stojí víc. Mám to i s první lekcí hraní. Hraje se na to jako když foukáte do flašky a drží se to na stranu jako příčná flétna. Jednou za čas se to má promastit olejem.
Vracím se do hotýlku a strávím asi tři hodiny s Nepálci u čaje a u kytary a jeden hraje na mojí flétnu. Bavíme se dobře a jeden z nich mi píše nepálské fráze.
Odkud jsi? = Tapai Kaha Bata Ayalo?
Ahoj = Namaste
Děkuju = Dhanyabad
1- ak [ek]
2 – dui
3 – tin
4 – char
5 – pach
6 – chha
7 – saat
8 – aath
9 – nau
10 – das
11 – aghara
12 – bara
13 – thara
14 – chauchha
15 – pandra
16 – shora
17 – satra
18- athara
19 – unnaies
20 – bis
100 – aksai
1000 – ak hajar [ek hadžar]
já = ma
ty = timi
jak se máš? = Tapai Lai Kastho chha?
Pro tebe = Timro Lagi
Jak se jmenuješ? = Timro naam Ka Ho?
Jmenuju se Lenka = Maro Naam Lenka Ho.
Mám se dobře = Shanchai chha Malai.
Chtěl bych mít s tebou dítě. = Malai Bachha chahiuo
Nepálština je prý podobná hindštině. V hindi na konci věty bývá „he“ a v nepali zase „ho“. Znamená to „je“. Domluvím se s nimi, že večer půjdeme nahoru na stúpu a pak do nepálské restaurace na pravé nepálské jídlo. Pak prý budeme pít čchang. To je alkoholický nápoj vyráběný podomácku ze zkvašené čočky, rýže a prostě toho, co zbude od oběda. Je slabý, takže se z něj člověk většinou úplně neopije. Opilého jsme tu potkali jen jednoho vojáka, jinak nikoho. Alkohol tu není dostupný tak jako u nás. Pivo stojí 50-100 Rs.
Jdu se projít na sever Le až dojdu k chlapecké škole Lamdon. Na této straně Le je na kopci veliký bílý nápis Lamdon – není to chyba a nemá to být London, jak si někteří turisté myslí. Tyto velké nápisy na kopcích jsou tu asi oblíbené. Ve vsi Ursi měli pro turisty dokonce nápis WELCOME. Zkouším tu někde sehnat meruňkovou marmeládu. Mohla by tu být levnější než v centru Le, ale nemají ji tu. Musím do ekologického centra vedle prádelny s Lehberry džusem (prádelna se jmenuje Dzonsa)
Obr. 2. ulička v Le
V místním parčíku se pasou dvě dza (mix mezi jakem a krávou). Po ulici se ženou stáda ovcí. Jdu spolu se stádem a skoro se bojím, aby mě pasák taky napraštil haluzí místo ovce. Jdu ještě na jih Le a dávám se do řeči s obchodníkem z Kašmíru. Ptám se ho, jestli je k dostání kahwa. Kašmírský sladký čaj mi zachutnal a chtěla bych si ho doma uvařit. Prodávají mi pytlík kahwy i s kořením kardumam a skořicí. Vysvětlují, jak se kahwa vaří (15 min i s rozdrobeným kořením). Když je člověk nachlazen, má si dát do čaje jen kardumam a ne skořici.
Obr. 3. Le z vrchu
V 17.45 jsem zpět v hotýlku a jdeme na Šántí Stúpu. Je dominantou Le a vede k ní 567 schodů. Nepálec Arbi to prý počítal. Říká se, že pokud se vyšplháte nahoru, je to důkaz toho, že už jste na nadmořskou výšku dostatečně aklimatizovaní. Já už jsem aklimatizovaná i na vyšší výšku, takže už zdolávám schody hravě. Míjím na schodech odpočívající a těžce oddychující turisty. Nahoře fotím mobilem, obkroužíme stúpu bosky a obdivujeme růžový západ slunce.
Obr. 4. Šántí stúpa nad Le
Obr. 5. pohled ze stupy
Když jsme došli k hotýlku, už tam panovala veselá nálada mezi ostatními Nepálci a dvěma Finkami. Dali mi sklenici čchangu. Byl o dost silnější než ten, co jsme pili ve Wanla. Dobrý. Prohlížíme si jejich fotky z Goy, kde kluci minulé léto pracovali. Vzpomínali nostalgicky na nádherné pláže a výborné kolegy. Pak přijdou další dva Nepálci. Jeden z nich je němý, ale velice inteligentní. Vyjadřuje se trefně a komicky mimicky.
Jdu spát kolem půlnoci a v pět ráno už musím být před barákem, kde mě vyzvedne taxi na letiště.