Brněnské Technické muzeum spravuje několik historických památek i mimo samotné Brno. Jednou z nich je kovárna v Těšanech, příjemné malé obci ležící 25 km jižně od Brna směrem na Hodonín, na pomezí Brněnska a Hanáckého Slovácka. Tato malá obec čítající zhruba 1 200 obyvatel je pyšná hned na několik svých zajímavostí.
Těšanská kovárna stojící na návsi obce vznikla už ve středověku, konkrétně v druhé polovině 14. století, a byla nedílnou součástí vrchnostenského dvora. Její nynější podoba pochází z roku 1700, kdy došlo k barokní přestavbě.
Obr. 1. Těšanská kovárna
Stavení kovárny tvoří čtyřkřídlá budova s dvorkem uprostřed a malou předzahrádkou. Hlavní expozicí je kovářská dílna s původním vybavením z 19. století. K vidění je tu výheň s širokým otevřeným komínem, měchy, kovadliny, ponk a veškeré nářadí, které kováři ke své práci potřebují. V rámci různých speciálních akcí tu můžete vidět i kováře při práci.
Obr. 2. Ukázka kovářského náčiní
Na kovářskou expozici navazuje kolářská dílna, která ukazuje, jaké vybavení bylo k výrobě kol potřeba. V hospodářských budovách je pak vystaveno zemědělské nářadí a také výrobky kovářů. V obytné budově si každý návštěvník může udělat obrázek o životě kovářů díky dobovému nábytku, nádobí a dalšímu vybavení jejich domova. Za kuchyňkou s krásnými kachlovými kamny následuje obytná místnost, kde zaujme například stůl, který se jednoduchým zvednutím pracovní desky rázem proměnil na postýlku pro malé děti, a pak ložnice.
Obr. 3. Světnice kovářského obydlí
V Těšanech se zhruba před sto padesáti lety narodila a také prožila svůj život Marie Hanáková, provdaná Turková. Že vám to jméno nic neříká? Nejspíš ale znáte, minimálně ze školních lavic, divadelní hru Maryša. Toto slavné dílo napsali bratři Mrštíci a předlohou k němu jim byl skutečný život právě těšanské rodačky Marie Hanákové. Bratři pocházeli z nedaleké obce Diváky (tam se také v domě, kde oba žili, nachází Památník bratří Mrštíků). Alois Mrštík učil v letech 1886 – 1887 na těšanské škole a se svým bratrem Vilémem s oblibou sledoval život místních obyvatel. Osud mladé dívky, která si proti své vůli musela vzít na nátlak rodičů zajištěného staršího vdovce s dětmi, oba velmi zaujal. Společně příběh přetvořili do dramatu, který se na mnoha divadelních scénách hraje dodnes. Jak už to tak ale bývá, literární podoba příběhu je výrazně zdramatizována, k realitě se přibližuje jen částečně. Konec je pak zcela smyšlený. Skutečná dívka svého manžela neotrávila jedem v kávě (kdo by už někdy neslyšel zlidovělé „Vávrovo kafe“), ale prožila s ním téměř čtyřicet let života. Její hrob se nachází na zdejším starém hřbitově.
Obr. 4. Rodný dům Maryši – č.p. 19
Naproti Maryšině domku stojí moc pěkný římskokatolický kostel svatého Barnabáše. Pochází z konce 19. století a je farním kostelem těšanské farnosti. Mezi těšanské zajímavosti patří i barokní zámek ze 17. století, který je ale v soukromém vlastnictví a není přístupný. Stojí na náměstí naproti kovárně a jistě jej nepřehlédnete. Procházku pak můžete zakončit třeba občerstvením v místní hospodě Maryša, kde mají mimo jiné i výbornou zmrzlinu.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů