Z Vysoké Lípy se musíme dostat do Jetřichovic, kde máme zaparkované auto. Volíme ne úplně nejkratší, zato zajímavou cestu kolem Dolského mlýna. Dolský mlýn je mlýn, který proslavila pohádka Pyšná princezna, která se zde natáčela.
Od rozcestí Vysoká Lípa – hotel Lípa se vydáváme po modré turistické značce směrem na Dolský mlýn. Procházíme mezi domy Vysoké Lípy až dojdeme na hranici lesa, ve kterém po chvilce začneme klesat. Procházíme roklinou, která má na svém dně kamenné schody. Klesáme až k řece Kamenice, kam přicházíme po dvaceti minutách od rozcestí Vysoká Lípa – hotel Lípa.
Ještě před řekou Kamenice by jsme se správně měli setkat s turistickým rozcestím, ze kterého vede žlutá turistická značka podél řeky Kamenice, proti jejímu proudu, směrem k rozcestí Královský smrk. Místo něj je zde však cedule, která upozorňuje, že cesta podél Kamenice je uzavřená, protože dokud nebude provedena rekonstrukce, není bezpečná. Kdo ví, kdy zase dojde k jejímu otevření. K rozcestí Královský smrk, jak nás dále cedule informuje, se lze dostat turisticky neznačenou lesní cestou přes potok, kousek do lesa a pak je odbočka vlevo. Na ceduli je i malá mapka s vyznačenou cestou. To nejzajímavější z celého místa, Dolský mlýn, je stejně na druhém břehu Kamenice, přejdeme tedy přes lávku ke zřícenině.
Obr. 1. Dolský mlýn – České Švýcarsko
Pár metrů od břehu Kamenice se nachází zřícenina Dolského mlýna. Dolský mlýn se proslavil především pohádkou Pyšná princezna, kde známá scéna „rvačky“, která se strhla mezi vojáky s princeznou a princem v momentě, kdy se vojáci pokusili pár zatknout, se natáčela právě v Dolském Mlýně. Dnes již vše vypadá jinak. Dolský mlýn totiž vyhořel a zůstalo jen torzo kamenných stěn, které mlčky připomínají zašlou slávu. Proto se také v souvislosti s Dolským mlýnem používá pojem „zřícenina“, ona to totiž zřícenina je.
Obr. 2. Dolský mlýn, budova naproti – České Švýcarsko
Z nedaleké informační cedule se dovídáme o Dolském mlýně více. Dolský mlýn je jednou z nejstarších budov na území národního parku. Nejstarší písemná zmínka pochází již ze 16. století. Od roku 1676 až do roku 1946, kdy byl mlýn konfiskován, vlastnila Dolský mlýn rodina Pohlů. Výjimkou byly roky 1727 až 1733. Budova, ze která zbyly dnes již jen ohořelé ruiny pochází z roku 1727, kdy nahradila starou budovu zničenou požárem. Komplex budov nesloužil vždy jako mlýn. V dnes již neexistující budově naproti mlýnu sídlila v 19. století finanční stráž. Byla zde také pekárna a ve 20. století hotel. Poslední obilí se zde mlelo roku 1931, od té doby sloužil mlýn už jen jako hostinec, který ve své době (v letech 1881 – 1939) vzkvétal díky své strategické poloze. Nacházel se totiž na konečné stanici pramicové dopravy Ferdinandovou soutězkou. Po druhé světové válce Dolský mlýn již jen chátral. V roce 2000 se stal majetkem správy národního parku a v roce 2007 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Obr. 3. Dolský mlýn – České Švýcarsko
Ve zřícenině Dolského mlýna a v jeho okolí se zdržíme asi čtvrt hodiny. Procházíme ruiny a fotíme. Poté se vydáme, chvíli po zelené turistické značce až k „cyklo“ rozcestníku Nad mlýnem a nakonec po neznačené lesní cestě ke Královskému smrku.
Ke Královskému smrku přicházíme po necelých deseti minutách chůze lesem od Dolského mlýna. Královský smrk je památný strom. Kousek od něj se nachází hrob jistého mladíka, který roku 1978 zemřel ve 23 letech a jeho přáním bylo, aby byl pochován zde. Přejdeme přes řeku a přicházíme k turistickému rozcestí Královský smrk.
Na rozcestí je cesta po žluté na Dolský mlýn přeškrtnutá, jak již víme, je uzavřená. Na rozcestníku je napsáno „přechod přes skalní bloky“, patrně právě skalní bloky přestaly být bezpečné. Pokračujeme dále po žluté turistické značce do Jetřichovic.
Po pěti minutách chůze přicházíme k prameni pitné vody, který je pojmenován po svatém Hubertovi. Napijeme se a pokračujeme dále.
Po dvaceti minutách přicházíme k rozcestí Starý mlýn. Rozcestí je pojmenováno podle nedaleké, dnes již zrekonstruované budovy Starého (původně Günterův) mlýna. Od Královského smrku jsme ušli jeden a půl kilometru. Není zde nic moc zajímavého a tak pokračujeme po žluté turistické značce dále do Jetřichovic, které jsou vzdáleny dalších jeden a půl kilometru. Dále již půjdeme jenom po asfaltové cestě.
Kousek za rozcestím je informační cedule, která nás informuje o Chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce.
Do Jetřichovic přicházíme po dvaceti minutách. Přicházíme zde k rozcestí, kde jsme začali náš dnešní okruh. Od něj to kousek k autu, kde náš výlet definitivně končí.
Dnešní výlet byl poměrně dost dlouhý. Z Jetřichovic přes Jetřichovické stěny a jejich vyhlídky na Šaunštejn, Malou Pravčickou bránu do Vysoké Lípy a přes Dolský mlýn zpět k začátku naší cesty v Jetřichovicíjch. Zdatným turistům, kteří se nezaleknou delších tras lze výlet doporučit. Možná by šel zkrátit o Dolský mlýn a skončit ve Vysoké Lípě.
V červnu 2015 jsme strávili 4 dny v Českém Švýcarsku a na jeden den navštívili i vedlejší Saské Švýcarsko.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů