Malou rýmovačkou jsme uvedli jedno z příjemných severočeských městeček Český Dub. Najdeme ho 11 km jižně od Liberce, 7 km západně od Hodkovic nad Mohelkou a konečně i 30 km severně od Mladé Boleslavi a 40 km na východ od České Lípy.
Do Českého Dubu se snadno dostaneme z výše uvedených města, z Liberce po R35 (E442) do Hodkovic a odtud po silnici 278. Cestovat sem ale můžeme i po okresních cestách, třeba z Hodkovic přes Petrašovice. Z Mladé Boleslavi je nutno jet do Mnichova Hradiště a dále po silnici 277, od České Lípy je potřeba jet přes Mimoň a kolem Stráže pod Ralskem. Nejbližší vlaková stanice je v Hodkovicích.
Osada Dub se poprvé zmiňuje v roce 1115, městská práva získala roku 1260 po vybudování komendy johanitů, ale patřila do újezdu Vladislavice, který má jméno po knížeti Vladislavovi I. Město vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada, komenda měla stezku nejen chránit, ale byla tu i starost o poutníky, proto zde vznikl i špitál, kde údajně měla působit i svatá Zdislava z Lemberka. Význam města ocenil i svým pobytem v roce 1357 císař Karel IV. V husitských a následných válkách byla komenda i město zničeny, nově se začalo město budova za Jana z Vartenberka po roce 1490, ve 2. pol. 16.st. byla komenda přestavěna na zámek. Nový rozvoj pak nastal v polovině 19.století s výrobou textilu.
Obr. 1. Komenda
Náměstí Českého Dubu dominuje radnice z roku 1565, přestavěná v r. 1907. Mariánský sloup je z r. 1723. Farní kostel pochází z 2. pol. 13. století, na severní straně k němu přiléhají zbytky špitálu. Kostel byl později přestavován, dochovaly se v něm cenné architektonické detaily i vybavení. Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice je z r. 1590, opodál stojí neklasicistní Schmittova hrobka z roku 1873. Většina historických domů je z 18. století či mladší, po roce 1918 byla postavena česká škola, kino, knihovna, sokolovna a otevřeno muzeum. Po roce 1948 došlo k mnohým demolicím, po roce 1989 byla postavena moderní přístavba základní školy.
Z dalších památek zaujme na východní straně centra zbytek městského opevnění s branou a hláskou z konce 15. století, na okraji parku stojí rozsáhlý novorenesanční zámek, sídlo textilního průmyslníka Franze Schmitta z let 1873 až 74. Dnes je v něm domov důchodců.
Obr. 2. Český Dub – Radnice
Mimořádný byl v roce 1991 objev zbytků pozdně románského dvoupodlažního paláce a kaple českodubské johanitské komendy zásluhou tehdejšího ředitele Podještědského muzea, PhDr. Tomáše Edela. Pozoruhodný byl i archeologický nález románského hradního kostela z 12.století v roce 1995. Od roku 1993 je johanitská komenda součástí expozic Podještědského muzea.
Obr. 3. Hlaska
Podještědské muzeum Karoliny Světlé bylo založeno roku 1946 a umístěno do vily po rodině českodubského textilního průmyslníka Blaschky.
Čertova zeď je zajímavý geologický výtvor v oblasti mezi Bezdězem a Ještědem. Jde o čedičové žíly, která v přímém směru procházejí krajinou, nejdelší viditelný úsek 9 km je korunován Kotelským vrchem (498 m) a zejména Čertovou zdí nad Smržovem. Tam se vypravíme z Českého Dubu po žluté značce přes Malý Dub. Za ním v lese, kdy obcházíme vršek Zabitý (472 m) můžeme vlevo nad lesní cestou vidět právě jeden z úseků Čertových stěn jako malý a úzký lom. Na Čertovu zeď s názvem Čertův stolec, který je zachovalejším zbytkem, protože vše ostatní bylo v minulosti odtěženo, se pak dostaneme po modré.
Klesneme po modré do míst, kde se nad Smržovem lomí a začne opět stoupat. My zde odbočíme na okraj lesa a po silničce sejdeme do Smržova. Odtud pak sejdeme po silnici směrem na Kněžičky a Český Dub. V místech, kde vstoupíme se silnicí do lesa, odbočíme na lesní cestu vlevo a obejdeme vršek nad námi. Na druhé straně přijdeme k úzké průrvě, která je dalším zbytkem po odtěžené žíle. Dáme se do kopce podle Rasovy rokle, jak se to tu jmenuje, vnitřkem to je skoro neprůchodné. Vyjdeme na vršek a opět klesneme k silnici, přejdeme ji a pokračujeme podle zářezů, zde se to jmenuje Malá Čertova zeď. Je to táhlý ostrý hřbet, z něhož asi v polovině odbočíme prudce vlevo a klesneme nad osadu Čihadlo.
Dominantou Čihadla je úzká rozhledna, který bývá přístupná „na vlastní nebezpečí“. Od rozhledny se dáme po hřbítku a okraji lesa severovýchodně a po cestě pak vpravo dolu na silnici. Dále přes Roveň dojdeme do Českého Dubu. Serpentiny silnice se ale lze zkrátit pěšími cestami, například údolíčkem v lesíku nalevo od silnice.
Trasa měří 14 km, převýšení je od Českého Dubu s 308 metry po Čertovu stěnu 482 s metry na mořem, celkově ale nastoupáme asi 500 metrů. Trasa pro lesní úseky není vhodná pro cyklisty.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů