Propast Macocha je jedním z nejznámějších míst Moravského krasu. Fascinující pohled do jejích hlubin už několik století láká dobrodruhy a turisty ze všech koutů světa. Při návštěvě severní části Moravského krasu určitě stojí za to se u ní na chvíli zastavit a pokochat se tímto zajímavým dílem přírody.
Propast Macocha má úctyhodné rozměry 138,5 metrů hloubky, 174 metrů délky a 76 metrů šířky. Patří do kategorie light hole, tedy propasti osvětlované denním světlem, a je největší svého druhu nejen v České republice, ale v celé střední Evropě. Vznikla propadem zeslabeného stropu obrovského jeskynního dómu, který tu vyhloubila protékající říčka Punkva. Ta těmito místy protéká dosud, na dně propasti vytvořila dvě jezírka. Horní jezírko s hloubkou 13 metrů je vidět i z vyhlídkového můstku a zblízka při zastávce na dně propasti během prohlídkové trasy Punkevních jeskyní. Dolní jezírko se při pohledu shora skrývá mezi skalami a jeho hloubka činí více než 49 metrů. To je údaj, který se zatím podařilo změřit, dna však ještě nebylo dosaženo.
Obr. 1. Jezírko na dně propasti Macocha
Svůj název získala propast Macocha podle pověsti ze 17. století, zakládající se údajně na pravdivém příběhu. Tehdy se prý jedna zlá macecha chtěla zbavit svého nevlastního syna, a tak jej zavedla na okraj propasti a svrhla jej do jejích hlubin. Mladý hoch však zázrakem přežil zachycen o strom a podařilo se mu dostat zpět do vesnice. Když se vesničané o činu macechy dozvěděli, potrestali ji stejným způsobem, jaký přichystala ona nebohému chlapci. Nakonec tak smrt na dně propasti našla právě zlá macecha. Ať už je to pravdou nebo ne, smrt zde skutečně našlo už několik desítek lidí, kteří si toto zvláštní a fascinující místo vybrali pro dobrovolné ukončení svého života.
Obr. 2. Hlubiny propasti Macocha
Propast v minulosti lákala mnoho dobrodruhů, kteří se pokoušeli spustit na lanech na její dno. Prvním z těch, kterým se to povedlo, byl v roce 1723 brněnský mnich Lazarus Schoper. Následovali ho další nadšenci a vědci, jejichž zásluhou pak byly objeveny a následně i zpřístupněny nejdříve suché části Punkevních jeskynní v letech 1909 – 1914 a poté vodní dómy v letech 1920 – 1933. Tím se zájemcům z řad veřejnosti otevřel přístup na dno propasti.
Obr. 3. Horní můstek při pohledu z dolního můstku
Pohlédnout bezpečně do hlubin Macochy však mohli lidé už o něco dříve. Klub turistů vybudoval v roce 1882 v nejvyšším bodě propasti vyhlídkový horní můstek, který nahradil v tom roce zřícený vyhlídkový gloriet z roku 1820. Dnešní parkoviště je od horního můstku vzdáleno sotva 200 metrů. V roce 1899 pak následoval dolní můstek, který je umístěný proti zdem jeskyní ve výšce 92 metrů. Oba můstky spojuje schodová cesta, která pak pokračuje lesní cestou až dolů ke vstupu do Punkevních jeskyní. U horního můstku stojí také turistická Chata Macocha, na jejímž místě stála i původní Útulna z roku 1895, kterou však záhy zničil požár. Dolů k Punkevním jeskyním se můžete dostat nejen pěšky, ale také pohodlně a rychle lanovkou, která má nástupní stanici hned kousek za chatou.
Obr. 4. Chata Macocha
Seriál s tipy na výlety v Moravském Krasu.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů