V Edinbugrhu si další den ráno vyzvedneme objednané auto v autopůjčovně a vyrazíme do hor. Přesuneme se do horského města Fort William, které je výchozím bodem pro Výstup na nejvyšší vrchol Skotska i celé Velké Británie, na horu Ben Nevis.
Ráno se probouzíme v Edinburghu v Holyrood Parku. Vítr, který nám v noci pohazoval se stanem, jako by byl předzvěstí našeho zážitku na vrcholu Ben Nevis. Balíme stan a vydáváme se k železniční stanici Edinburgh Waverley. V kanceláři půjčovny aut jsme asi o tři čtvrtě hodiny dříve, ale dovídáme se, že musíme přijít přímo na čas, protože auto bude připraveno přesně na dobu, na kdy jej máme objednáno.
Obr. 1. Edinburgh focený z pozice nad podzemním nádraží Edinburgh Waverley railway station.
Poflakujeme se tedy chvíli po nádraží a obchůdcích, které v něm jsou. Nakonec se vrátíme do kanceláře. Už v ČR jsme si přes Internet rezervovali malý, tří-dvéřový Fiat 500, což může působit trochu vtipným dojmem. Nejsme si úplně jistí, jestli je Fiat 500 vhodné auto do hor. Ostatně sám zaměstnanec autopůjčovny, který s námi řešil doklady, se nás jen tak mezi slovy zeptal, kam s tím autem pojedeme. Když jsme mu řekli, že do Highlands, byl dost překvapen a říkal, že se jedná o městské auto se slabým motorem a že nám cestu s ním do Highlands moc nedoporučuje. Nakonec se ukázalo, že jakékoliv obavy byly liché. Auto vše hravě zvládlo.
Po vyřízení všech formalit a vyzvednutí auta na nedalekém parkovišti se vydáváme na cestu. Náš road trip začíná. Samozřejmě pro řidiče Honzu přichází malý šok v podobě řízení. Volant je napravo a hlavně jezdí se nalevo. Vše je naopak. To znamená třeba že složitější není odbočovat doleva, ale doprava. Přednost je zleva, ne zprava, nebo že kruhové objezdy jsou celé naopak. Na kruhovém objezdu se totiž zahýbá doleva a tak dále. Zvláštní také bylo, že zatímco některé věci, které by neměly dělat problém, jsou trochu problematické. Například odhad, jak daleko jede auto od aut zaparkovaných na kraji ulice. V našich podmínkách (volant vlevo a jízda napravo) jsou zaparkované auta napravo a objíždějí se zleva. V podmínkách Británie, i když je vše „jen“ zrcadlově otočené, měl Honza ze začátku trochu problém neurvat o zaparkované auta zrcátko. Já jako spolujezdec jsem některé objíždění aut prožíval s zježenými vlasy a výkřiky jako „bacha jsi blízko“. Někdy chyběly jen centimetry.
Po asi dvaceti minutách projíždějí městem Edinburgh, kdy jsme v podstatě všichni sledovali řízení, značky a jestli jede řidič ve správném směru, jsme se dostali na výpadovku, která nás po chvíli zavedla na dálnici. Tam už byla jízda v pohodě. Digitální cedule nás na dálnici neustále upozorňovaly, na silný vítr. Pravda je, že foukalo dost. Ale to netušíme, co nás čeká na vrcholu Ben Nevis.
Obr. 2. Fort William cestou na Ben Nevis
Směřujeme do města Fort William, které se nachází v údolí Glen Nevis, na úpatí našeho dnešního cíle, hory Ben Nevis. Fort William je menší horské městečko, které se těší zájmu turistů právě díky blízkosti nejvyššího vrcholu Velké Británie. Cesta po dálnici nějakou tu hodinu zabrala. V samotném městě Fort William se příliš nezdržujeme. Navštívíme místní supermarket, kde si nakoupíme nějaké nejzákladnější věci, hlavně jídlo. Čeká nás pár dnů mimo velké město. V autě se trochu najíme a poté se autem vydáme k informačnímu centru Glen Nevis Visitor Centre, což je turistické informační centrum v údolí Glen Nevis, v podstatě ještě na předměstí Fort William. U turistického centra Glen Nevis Visitor Centre začíná cesta na Ben Nevis, která má dokonce i své pojmenování. Jmenuje se Ben Nevis Mountain Path. Mimo jiné, tudy také prochází známá cesta West Highland Way, která právě ve Fort William končí.
Obr. 3. Informační cedule u parkoviště poblíž informačního centra Glen Nevis Visitor Centre.
Obr. 4. Vrchol Meall an t-Suidhe
Auto necháme zaparkované na placeném parkovišti u informačního centra, převlečeme se na tůru a vyrazíme. Je půl dvanácté dopoledne a mírně mrholí. Vrcholky hor jsou střídavě zahaleny nebo odhaleny mlhou. Holt Skotsko. Z parkoviště vidíme vrchol v mapě označený jako Meall an t-Suidhe, který cestou na Ben Navis objedeme zprava. Cesta nahoru a dolů by podle turistického průvodce měla trvat celkem šest hodin, podle zdejší informační cedule dokonce sedm hodin. Nám bude trvat méně. Počasí nás přiměje jít rychle a nikde se moc nezdržovat. O výstupu na Ben Nevis ale až příště.
Začátkem srpna roku 2016 jsme já, Milan a Honza vyrazili na Skotskou vysočinu, kterou jsme celou projeli půjčeným autem.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů