Další den našeho pobytu se vydáme k největšímu symbolu Českosaského Švýcarska, k Pravčické bráně. V okruhu po Naučné stezce okolím Hřenska navštívíme i dvě krásné soutěsky. V dnešním díle si povíme jen o cestě k Pravčické bráně z Hřenska kolem Jeskyně českých bratří.
Autem přijíždíme do Hřenska, kde je samozřejmě trochu problém zaparkovat. O pěkném víkendovém dni se není čemu divit. A to byl teprve červen, ještě nebyly ani prázdniny. Auto necháváme na placeném parkovišti kousek za Hřenskem cestou směrem na Mezní Louku. Po asfaltové cestě vede červená turistická značka, na kterou se napojujeme.
Asi po čtvrt hodině chůze přicházíme k rozcestí Tři prameny, kde společně z červenou turistickou značkou opouštíme asfaltovou cestu. Začíná zde žlutá turistická značka vedoucí do Mezné, což je 3,5 kilometru. Tuto možnost by zvolili ti, kteří by nechtěli navštívit Pravčickou bránu a chtěli by jít okruh jen přes Tichou soutěsku. My máme v plánu jít větší okruh přes Jeskyni českých bratří (1,5 kilometru), Pravčickou bránu (2 kilometry), až na Mezní Louku (8 kilometrů). Z Mezní Louky pak přes soutěsky zpět do Hřenska.
U rozcestí je malé turistické odpočívadlo a poblíž jsou informační cedule. nacházíme se na naučné stezce jménem Naučná stezka okolím Hřenska a na ní se budeme pohybovat skoro celý dnešní den. Informační cedule nás informuje, že na Naučné stezce okolím Hřenska navštívíme nejen symbol Českého Švýcarska, Pravčickou bránu, ale provede nás nejkrásnějšími partiemi Národního parku České Švýcarsko. O tom by se trochu dalo i polemizovat, protože naučná stezka nevede přes Divokou soutěsku. Právě odbočka na Divokou soutěsku bude jediným okamžikem, kdy naučnou stezku opustíme. To ale trochu předbíhám. Po celou dobu naší chůze po Naučné stezce Okolím Hřenska nás na informačních cedulích bude symbolicky provázet kněžna Elisalex Clary – Aldringenová společně se strážcem národního parku. Kněžna Elisalex je skutečná historická postava. Byla manželkou Edmunda Clary – Aldringena, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1841 – 1894 a který se významně zasloužil o rozvoj turistiky v této oblasti.
Obr. 1. Naučná stezka okolím Hřenska – České Švýcarsko
U rozcestí tedy zahýbáme doleva, po červené turistické značce opouštíme asfaltovou silnici a vcházíme do lesa. Asi po deseti minutách míjíme další informační ceduli. Píše se zde o turistických cestách. Národní park České Švýcarsko má poměrně hustou síť turistických tras, některé jsou již z 19. století. Příkladem historické cesty je právě cesta z Hřenska na Pravčickou bránu, na které se nacházíme. Původně nezpevněná cesta byla v první polovině 20. století vydlážděna čedičovými kameny a její okraje zpevněny čedičovými kvádry. Zub času a velký turistický ruch se však za dlouhou dobu na turistické cestě podepsali. Obnova a údržba turistických cest stojí správu národního parku velké úsilí.
Po pár minutách přicházíme k další informační ceduli, tentokrát pojednávající o vzácných živočiších žijících v Českosaském Švýcarsku. Zmínka je zde o sokolu stěhovavém, čápu černém a podobně. Mnoho zvířat využívá nepřístupné vrcholky skal ke svému hnízdění.
Po dalších asi 10 minutách chůze přicházíme k místu, kde cedule připomíná pád hraběnky Olgy Chotkové z koně. Událost se stala právě na tomto místě v srpnu 1872, kdy hraběnka jela na koni na Pravčickou bránu. Nic se jí při tom nestalo, což mě připadá trochu zvláštní, aby celou událost připomínala cedule. Výlet pořádal již zmiňovaný hrabě Edmund Clary – Aldringen (1813 – 1894), což byl stavitel hotelu u Pravčické brány (postaven roku 1881). Olga Chotková, rozená Moeltke (1832 – 1906) byla tetou Žofie Chotkové, manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda D’Este.
Po dalších deseti minutách přicházíme k nepojmenovanému rozcestí, kde je odbočka z turistické trasy na „významné místo“, kterým je 200 metrů vzdálená Jeskyně českých bratří. Vydáme se k ní.
Obr. 2. Jeskyně Českých bratří – české Švýcarsko
K Jeskyni českých bratří přicházíme za pár minut. Spíše než jeskyně bych jí nazval skalním převisem, nebo spíše skalní střechou. Jeskyně je volně přístupná. Z informační cedule se dovídáme, že jeskyně sloužila jako útočiště jedněm z nejstarších lovců v Evropě, kteří v tomto kraji žili asi před osmi tisíci lety, ve střední době kamenné. O jejich přítomnosti svědčí nálezy v těchto místech. Lovci a sběrači z té doby žili patrně stejným způsobem jako indiáni ze Severní Ameriky před tím, než na jejich kontinent přišli Evropané. Nástroje a zbraně si vyráběli ze dřeva, kostí a pazourů. V krajině se pohybovali a žili v malých skupinkách.
Asi o tři tisíce let později, tedy přibližně před pěti tisíci lety, žili ve zdejší krajině první zemědělci, z nichž někteří využívali jeskyni jako své útočiště. Podobné jeskyně byly využívány i ve středověku. V novověku, v pobělohorské době, byla jeskyně pravděpodobně útočištěm exulantů, čímž získala své jméno Jeskyně českých bratří. V jeskyni se nachází i kulatý kamenný stůl.
U jeskyně uděláme několik fotek a vracíme se k červené turistické značce.
Obr. 3. Jeskyně Českých bratří – české Švýcarsko
Na Pravčickou bránu nám podle rozcestí zbývá půl kilometru chůze po červené turistické značce. Po pár minutách stoupání poprvé spatříme horskou chatu Sokolí hnízdo, která se nalézá hned u Pravčické brány. Nacházíme se u nepojmenovaného rozcestí, můžeme po červené turistické značce pokračovat na Mezní Louku, která je vzdálena 6 kilometrů, nebo odbočit na Pravčickou bránu, která je 600 metrů. Nedaleko rozcestí jsou opět informační cedule. Pojednává o historii turistiky v regionu. Rozvoj turistiky v Českosaském Švýcarsku je spojován s rodem Clary-Aldringenů, jehož členové byli v článku již několikrát zmíněni. Edmund Clary – Aldringen začal ve druhé polovině 19. století budovat zdejší turistické cesty, nějaké restaurace a hotely, včetně Sokolího hnízda. V té době také plavbou lodí zpřístupnil soutěsky (Divoká soutěska a Tichá soutěska) řeky Kamenice.
Vydáváme se k Sokolímu hnízdu a Pravčické bráně, o tom ale až v příštím díle.
V červnu 2015 jsme strávili 4 dny v Českém Švýcarsku a na jeden den navštívili i vedlejší Saské Švýcarsko.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů