Hroubovodské sutě a Hrubá Voda
- Radim Dostál
- 11.04.2016
- 0:00
- Změněno: 5.03.2016 | 17:00
V posledním díle o našem výletu údolím řeky Bystřice projdeme přírodní rezervací Hroubovodské sutě a dojdeme do Hrubé vody, kde náš výlet končí.
V posledním díle o našem výletu údolím řeky Bystřice projdeme přírodní rezervací Hroubovodské sutě a dojdeme do Hrubé vody, kde náš výlet končí.
Hrubovodské sutě jsou přírodní rezervace, kterou tvoří typický suťový les, vyvinutý na příkrých východně orientovaných svazích údolí řeky Bystřice. Suťový les je les obvykle se vyskytující na strmých svazích s výchozy skal a obvykle obsahuje mnoho balvanů, nebo suti. Řeka Bystřice tvoří východní hranici přírodní rezervace Hroubovodské sutě. Místní svahy s častými skalními výchozy dosahují sklonu až 30 stupňů. Nadmořská výška přírodní rezervace Hroubovodské sutě se pohybuje od 350 do 600 metrů nad mořem.
Dále se z informační cedule dovídáme, jaké stromy, případně další rostliny, tvoří místní lesy. Je zde mimo jiné zmínka o javoru klen. Jeden z těchto javorů byl i památný strom, který jsme již minuli. Další ještě mineme. Pokud jde o živočichy, za zmínku určitě stojí výskyt chráněného střevlíka. Výskyt právě zdejšího střevlíka je u nás velmi vzácný, protože se jedná o tak zvaný karpatský typ.
Podle mapy na informační ceduli máme přírodní rezervaci Hroubovodské sutě po pravé straně a jdeme po její hranici. Jak už jsem zmiňoval, řeka Bystřice je východní hranicí rezervace a my jdeme podél řeky.
Tolik informace z informační cedule a my pokračujeme dále po modré turistické značce.
As po deseti minutách míjíme další památný strom. Opět se jedná o javor klen.
Po další čtvrt hodině chůze po modré turistické značce podél řeky Bystřice přicházíme k další informační ceduli, pojednávající o historii obce Hrubá Voda a hradu Hluboký.
Historie hradu Hluboký sahá do první poloviny 14. století. Hrad Hluboký nechal vystavět olomoucký biskup Jan VII. Volek. Hrad neměl sloužit jako sídlo, ale jako pevnost strážící důležité horské přechody. První písemná zpráva o hradu je z roku 1351, kdy jej dědí Karel IV. Karel IV. záhy daruje hrad svému bratrovi markraběti Janovi. Poté hrad často měnil svého majitele. V dobách husitských válek hrad náležel pánům z Tvorkova. Těm hrad odebral markrabě Albrecht, aby jej Dobeš z Tvorkova záhy v roce 1425 včele husitů dobyl zpět. Stejného roku, tedy roku 1425, dochází k asi nejvýznamnější historické události v dějinách hradu Hluboký. Sešli se zde husitští hejtmani a přátelé opavského vévody Přemka. Po tomto setkání přešli mocní moravští feudálové k husitům. protože však byla trochu divočejší doba, o rok později hrad dobyl Janek ze Sovince, Ten nechal tehdy ještě dřevěný hrad zbořit a rozhodl se, že hrad nebude již opravován a ničím jiný nahrazen. Přesto ale byl hrad roku 1468 částečně opraven a v roce 1490 se jeho majitelem stává Vilém z Pernštejna. Ten však nechá hrad svému osudu a již o dva roky později je hrad uváděn jako pustý. Poslední zmínka o hradu Hluboký je z roku 1620, kdy jej získal kněz Milichar Primus, děkan kapituly olomoucké. Dnes je hrad Hluboký zříceninou, u které se dochovaly jen zbytky zdí. Nevede k němu turistická značka, je ale přístupný po cestě, na kterou lze odbočit mezi železniční stanicí Hrubá Voda a železniční stanicí Hrubý Voda zastávka. Protože náš výlet skončí už ve Hrubé Vodě, na hrad se nepodíváme.
Historii Hrubé Vody je na informační ceduli také věnován odstavec. Obec byla založena patrně počátkem 17. století, jistě to ale nevíme. Hrubou Vodu založila Olomoucká kapitula a obec byla osídlena německými osadníky ze severu Moravy. Obec se původně jmenovala Velká Voda (Grosswasser), jméno Hrubá Voda se objevuje až od roku 1720 a jedná se patrně o chybný překlad z němčiny. Obec byla samostatná až do roku 1976, kdy se stala součástí obce Hlubočky.
Tolik informační cedule a my pokračujeme dále po modré turistické značce.
Po necelých dvaceti minutách chůze od informační cedule přicházíme k prvnímu turistickému rozcestí, které nese název Hrubá Voda. I když v Hrubé Vodě jsme již dávno, cesta vede mezi domy obce. Na rozcestí se k nám podél železniční trati připojila žlutá turistická značka a dále až k nádraží v Hrubé Vodě půjdeme po modré z žluté turistické značce. Nádraží je vzdáleno jeden kilometr.
Po deseti minutách přicházíme k rozcestí Hrubá Voda (ČSD), kde náš výlet v podstatě končí. Z Domašova nad Bystřicí jsme ušli 13 kilometrů. Kousek od rozcestí je vlakové nádraží. Pár metrů od rozcestníku je informační cedule Naučné stezky Údolím Bystřice. Jedná se o úplně stejnou ceduli, jaká byla na začátku naučné stezky. Došli jsme nakonec. U turistického rozcestníku je i telefonní automat („budka“), což se dnes už jen tak nevidí. Záhy zjistíme, k čemu je dobrá. Od rozcestníku lze přes most vedoucí přes řeku Bystřice dojít k restauraci, což také uděláme. Podle cedulí, plakátů, billboardů a dalších reklam je patrné, že se zde nachází i lyžařský areál. Samozřejmě teď v létě se zde nelyžuje.
V restauraci si objednáme k jídlu bramboráky a čekáme na vlak. V restauraci není v podstatě žádný signál mobilních operátorů. Postupně ale zjišťujeme, že není ani v okolí restaurace a jak nám místní štamgasti prozradí, signál zde není vůbec. Nejbližší signál lze chytit až v Hrubé Vodě – zastávce. Proto tedy ta telefonní budka u nádraží.
Po občerstvení nasedáme na vlak a necháme se dovést do Hluboček, kde jsme ubytováni. Jedná se o poslední výlet v Hlubočkách a tím pádem i poslední díl seriálu.
Naučná stezka Údolím Bystřice je příjemná, nijak náročná, třinácti kilometrová procházka, která vede podél řeky Bystřice přes dvě přírodní rezervace.
V červenci roku 2014 jsem s Jardou a Albertem strávil týden v Hlubočkách na okraji Vojenského újezdu Libavá. Vojenský újezd Libavá mí sice přísná pravidla pro vstup civilistů (probíhá zde ostrá střelba), na jeho hranicích se však nachází spousta dostupných a zajímavých míst.