Někdy před 40 lety vyšel v časopise Krkonoše článek o tajemných hradech Rechenburk a Vlčice. Dnes se tady po mnoha letech vydáme na prvně jmenovaný, zda je stále tajemný? Nejdříve ale pobydeme v Trutnově, kde bude start i cíl našeho výletu.
Trutnov se připomíná v roce 1260, kdy byl v městě Úpě, což je původní Trutnov, připomínán špitál, tedy nemocnice. Kolem roku 1300 město koupil Václav II. Jeho potomek Václav IV. v roce 1399 zapsal Trutnov své manželce Žofii. Jako majetek královen, i když často zastavovaným, byl Trutnov do roku 1599, kdy si rada a obec města Trutnova koupila panství a práva s ním spojená. Středověké město vícekrát vyhořelo, uvádí se 13x, naposledy v roce 1861, proto zde starších památek najdeme poskromnu. Zanikl zcela hrad, z renesance to je jen kostel sv. Václava v Horním Starém městě a budova „Galerie Města Trutnova“ z roku 1599. Pak je tu již více staveb barokních a mladších stavebních slohů.
Obr. 1. Nádraží Trutnov
Začátek výletu si stanovíme u turistického rozcestníku před nádražím. My se odtud vydáme po Úpském nábřeží po červené a značkách Naučné stezky Nové Dvory – Babí. Dojdeme k železné lávce, kde se ale dáme vlevo pod tratí Novodvorskou. Přejdeme přes náměstí Hraničářů a sejdeme na horní konec Dračí rokle. Stále nás vedou červená a NS, to již Dubovou ulicí a pak doprava Jeřábovou. Značky nás dovedou na okraj města a pak lesem vystoupáme na rozcestí Bučina. Bučina je nevýrazné návrší zde vpravo.
Na rozcestí ale zatočíme vlevo na lesní hřebenovou silničku. Asi po 800 metrech se červená značka rozloučí a my pokračujeme jen po NS. Značky jsou stále stejným směrem, ale NS jde podél skal, červená po silničce. U Vébrovky se značky opět spojí a my po nich dojdeme na úpatí Zámeckého vrchu. Zde značky ze silničky odbočí vlevo a my ale po silničce pokračujeme vpravo, je to ostatně značená cyklotrasa 4213. Sejdeme serpentinami na lesní silnici, po které zahneme vlevo. Za levotočivou zatáčkou značená cesta vede vlevo, ale mírně vpravo odbočuje lesní cesta. Tou se také dáme, po vrstevnici obloukem přejdeme přes údolí, abychom na následujícím hřbítku odbočili vpravo dolů. Za chvilku se již dostáváme na příčné příkopy hradu. Nezbylo po něm mnoho, žádné zdi, jen terénní nerovnosti a nějaké skalky s tesaným průchodem. O hradu nejsou žádné zprávy, ale podle výzkumu existoval ve 2. polovině 13. století. Jak ale vidíme, moc lidí sem nechodí, jen lupiči s detektory? Takže hrad zůstal stále tajemný, i po těch mnohých letech.
Obr. 2. Skály na Rechenburku
Od hradu vystoupáme zpět po hřbítku a až na lesní silnici s cyklotrasou. Dáme se po ní vpravo a zakrátko jsme opět i na turistických značkách. Ty nás krátce dovedou na rozcestí Za Zámeckým vrchem, kde je ale opustíme a dáme se vlevo po zelené. Cesta je tu hezká, lesní silnice tu pozvolna klesá až k penzionu a buřťárně U Pěti buků. Zde se můžeme občerstvit a odpočinout.
Obr. 3. Výhled na Černou a Světlou horu
Pokračujeme dál po stejnojmenné ulici až na křižovatku s ulicí Na jezem, po které odbočíme vlevo. Klesneme k Zelenému potoku, za kterým pokračujeme Přespolní a pak Hornoměstskou. Ta pak přejde v ulici Rudolfa Frimla, která nás provede sídlištěm Humlův kopec. Pak jdeme krátce ulicí R. A Dvorského a najednou stojíme na Novodvorské a na známých značkách, které nás vpravo dovedou do cíle u nádraží v Trutnově.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je rozcestí Za Zámeckým vrchem 618 metrů, nejnižším je start a cíl se 410 metry nad mořem. Celkové převýšení na trase je 368 metrů nad mořem, takže jde o poměrně nenáročnou trasu, a až na sestup na hrad Rechenburk vhodnou i pro cyklisty.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů