Ještěd (1012 m. n. m.)
Popsat Ještěd po stránce geologické je snadné, ale asi málo srozumitelné pro laiky. Stručně řečeno, jde převážně o jednu z nejstarších hornin křemence ze starších prvohor, které na mnohých místech vytvářejí skalky, balvanovité haldy a kamenná moře. Na vrcholu byl do roku 1737 kříž, který je tu po mnoha obměnách dosud, Rohanský kámen je z roku 1838, první občerstvovací stanice tu stála již v roce 1844, první chata s možností ubytování roku 1850 a první rozhledna roku 1876. Roku 1907 byl otevřen velký hotel, ke kterému od roku 1933 vedla lanovka. Hotel v roce 1963 vyhořel, dnešní stavba byl otevřena roku 1973.
Na svazích Ještědu je známé lyžařské středisko se sjezdovkami a skokanskými můstky, kde se v roce 2009 konaly některé disciplíny mistrovství světa v klasickém lyžování.
Vrchol Ještědu nabízí úchvatný rozhled na Jizerské hory, Krkonoše a dokonce i Orlické hory, ale i na Ralskou pahorkatinu, České Středohoří a dál Železné hory a až Brdy či Doupovské hory. Uvádí se, že lze odtud vidět skoro polovinu Čech.
Start – Tetřeví skály
Na vrchol Ještědu se můžeme dostat, jak bylo zmíněno, lanovkou, ale i pěšky od úpatí či třeba z parkoviště na Výpřeži. Dnešní výlet právě proto můžeme začít přímo na vrcholu, tak stejně i na Výpřeží, kudy také projdeme.
Terasu Ještědu opustíme kolem Dítěte z Marsu (socha Jaroslava Róny z roku 2010) klikatou cestou na křižovatku turistických cest „odbočka k vrcholu“. Odtud již budeme pokračovat po červené a modré s NS Terasy Ještědu. Po silnici klesneme k hotelu Ještědka a dál na odbočku modré vpravo. Po ní tedy odbočíme po modré a ve svahu po levé ruce budeme mít Tetřeví skály s rozhledem na kopečky v severní části Ralské pahorkatiny.
Frantina
Vrátíme se na modrou značku a sejdeme na rozcestí Frantina. Při cestě vpravo se totiž nalézá několik pramenů, z nich jeden se jmenuje právě Frantina, je upraven se stříškou a najdeme zde i lavičku. Další cesta však míří jiným směrem, se žlutou a NS Terasy Ještědu vpravo. Po silničce jdeme asi 600 metrů, když značená trasa odbočí vpravo. Tady přecházíme několik potůčků, z nichž by mnohý aspiroval na to být začátkem řeky Ploučnice. Ten oficiální pramen je údajně až u Osečné, ale zde jsou prameny položené mnohem dál a mnohem výš.
Červený kámen (841 m. n. m.)
Značky nás dovedou pod Červenými skalami na rozcestí s červenou značkou, po které se dáme vlevo a cílem tu je Červený kámen. Jde opět o skály s dalekým rozhledem, ale o délce asi 250 metrů. Červené zbarvení skal způsobují oxidy železa. Skály slouží i jako tréninkový prostor pro horolezce.
Vrátíme se na rozcestí, ale to s rozcestníkem je kousek dál. Na něm odbočíme po červené značce vpravo a vyjdeme si k Mohyle letců z roku 1948, kdy zde po pádu vojenského letadla zahynulo pět lidí.
Obr. 1. Mohyla letců
Od mohyly se vrátíme na rozcestí Červený kámen a pokračujeme po červené i žluté na rozcestí Na příkopech, kde se od nás červená odpojí vlevo.
Obr. 2. Červený kámen
Kamenná vrata
Pokračujeme po žluté značce přes potůčky levobřežních přítoků Ještědského potoka a kolem skal se dostaneme na rozcestí U Kamenných vrat. A pak samostatnou odbočkou ke Kamenným vratům vystoupáme. Jde o dvojitou skálu vysokou asi 8 metrů s mezerou mezi nimi připomínající bránu. Opět se nám zde nabízí pěkný výhled do kraje pod námi. Od Kamenných vrat je to na zmíněnou Výpřež již jen kousek.
Obr. 3. Kamenná vrata
Výpřež (769 m. n. m.)
Výpřež, neboli Tetřeví sedlo, je horské sedlo mezi Ještědem a Černou horou ve výšce 769 metrů nad mořem v Ještědsko-kozákovském hřebeni, který zde překonává silnice od Liberce do Českého Dubu. Zdejší silnice byla vybudovaná v roce 1867 na místě staré obchodní stezky. Právě proto, že to je sem velký kopec, kupci si najímali koně na výpomoc, aby svah mohli zdolat, a zde pomocné koně vypřahali. Dnes zde stojí žulový obelisk a stánek s občerstvením.
Pokud začínáme výlet zde, pokračujeme dál podle popisu a vrátíme se sem podle popisu z první části článku.
Rokytka
Od rozcestníku na Výpřeži se dáme po červené směrem na Dánské kameny. Je to 2,5 kilometru. Najdeme je na malém návrší obklopené stromy, ale výhled máme zejména od Dánské věže. Ta je významnějším horolezeckou věží s mnoha cestami na vrchol.
Na odbočce k vrcholu se červená značka stáčí vlevo ve směru od Výpřeže, ale my zde z ní odbočíme vpravo a po neznačené lesní silničce dojdeme na rozcestí Rokytka s modrou značkou. Rokytka je jméno potoka, který zde přecházíme, ale i část obce Kryštofovo údolí asi 2 km vlevo pod námi se známým železničním viaduktem.
Ptačí kameny
Po setkání s modrou však odbočíme šikmo vpravo na neznačenou lesní silničku, která nás dovede do sedla Černé hory. Ta je odsud vpravo, vlevo se nachází menší výšina s Ptačími kameny. Ty najdeme vlevo i vpravo od zeleně značené cesty na Hamrštejn. Ze všech dnes navštívených skal jde asi o nejméně významnou lokalitu.
Černá hora (811 m. n. m.)
Vrátíme se od Ptačích kamenů na rozcestí Černá hora s turistickým přístřeškem a po zelené vystoupáme na vrchol Černé hory (811 m. n. m.). Vrchol je poměrně řídce zarostlý, ale i byť jen omezené výhledy se zde hledají nesnadno. Zajímavostí zde je, že se tu setkávají křemence i vápence, jak lze vidět na skalkách vystupujících na povrch.
Vířivé kameny
Po zelené dojdeme z Černé hory na Výpřež, odkud pokračujeme kousek s červenou. Dál po zelené překročíme křižovatku s modrou značkou a dojdeme k Vířivým kamenům. Jde o nejmohutnější seskupení skal na úbočí Ještědu, severní řada měří na délku 190 metrů a jižní 120 metrů. Jednotlivé vrcholy mají své vlastní názvy znějící romanticky, jako třeba Monte Rosa, Lyskamm, Malý Matterhorn a podobně. Jižně od jižní řady stojí samostatná věž Pudl. Skály jsou opět využívány horolezci, jsou tu desítky různých cest v různých náročnostech. Ze skal jsou výhledy na Liberec a Jizerské hory.
Obr. 4. Vířivé kameny
Cíl – Ještěd
Po prohlídce skal se vrátíme na zelenou značku a dojdeme pod lanovku. Zde můžeme pod dráty odbočit vpravo na pěšinu a vystoupat k hotelu, případně lze pokračovat dál necelých 200 metrů, a pak od křižovatky značených cest neznačenou pěšinkou vpravo vyjít na vrchol.
Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem je samozřejmě Ještěd s 1012 metry nad mořem, nejnižším místem pak je křižovatka Rokytka s 688 metry nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 650 metrů, ale je to po pohodlných cestách. pro cyklisty trasa není určená, i když některé úseky jsou značenými cyklotrasami.
