Po dni odpočinku se vydáváme na Kasprov vrch (Kasprowy Wierch) a dále na vrchol Swinica. Na Kasprov vrch (Kasprowy Wierch) sice vede lanovka, my se ale rozhodneme vrchol zdolat pěšky.
Po předchozím náročném výstupu na Orlí stezku (Orla Perc) jsme si dali den „volno“. Poflakovali jsme se nejprve po Kuźnicích a potom po Zakopanem. Další den jsme se pak rozhodli zdolat Kasprowy Wierch (Kasprov vrch) a vrchol Swinica.
Jako vždy začínáme v Kuźnicích, kde je dolní stanice lanovky na Kasprowy Wierch. Jako vždy je zde fronta sto až dvě stě metrů dlouhá. Ani jsme moc nepočítali s tím, že by jsme jeli na vrch lanovkou a fronta nás jen v našem přesvědčení utvrdila. Z mapy odhadujeme, že rychleji se na Kasprowy Wierch dostaneme přes chatu Murowaniec, než kdybychom šli přímo pod lanovkou po zelené turistické značce. Z Kuźnic vycházíme na chatu Murowaniec tentokrát po žluté turistické značce, která vede dolinou Jaworzynka. Ještě dole v Kuźnicích zaplatíme vstupné do hor, které v létě 2008 bylo 4,40 Zlotých na den.
Murowaniec je turistická chata (schronisko) v dolině jménem Dolina Gąsienicowa.
Ľaliové sedlo je turisticky přístupné sedlo na slovensko-polské státní hranici.
Czarny Staw Gąsienicowy je turisticky přístupné ledovcové pleso v polské části Vysokých Tater v údolí jménem Dolina Gąsienicowa.
Cesta vede zpočátku po rovině kolem několika dřevěných srubů. Procházíme dolinou Jaworzynka. Po obou stranách máme horské hřebeny. Po přibližně půl hodinách pohodové chůze zahneme prudce doprava a začneme prudce stoupat. Kamenná cesta při stoupání nám připomíná spíše kamenné schody. Po více než půl hodině stoupání přiházíme k rozcestníku, na kterém jsme již několikrát při našem pobytu v polské části Vysokých Tater byli. Zprava se k nám připojuje modrá turistická značka vedoucí z Kuźnic přes hřeben Skupniow Uplaz.
Po dvaceti minutách přicházíme k rozcestí před chatou (schronisko) Murowaniec, chata Murowaniec již je vidět a půjdeme k ní už jen pár minut. V chatě Murowaniec usedáme na pivo a poté vyrážíme po žluté turistické značce směrem na Kasprov vrch (Kasprowy Wierch).
Po 4 minutách přicházíme k malému plesu, které by se vešlo do čtverce o délce strany 20 metrů. Pleso (jezírko) není značeno v mapě, proto nevím jak se jmenuje. Pokračujeme dále a po dalších asi 10 minutách chůze míjíme další malé jezírko. Je o hodně menší, vešlo by se do čtverce o délce strany 5 metrů. Pleso opět není v mapě.
Obr. 1. Malé pleso cestou na Kasprov vrch (Kasprowy Wierch) ve Vysokých Tatrách.
Po dvou minutách přicházíme k rozcestníku turistických značek. Cesta z chaty Murowaniec nám trvala asi 20 minut, což odpovídá i údaji na mapě i údaji na rozcestníku. U rozcestí je dolní stanice lanovky pro lyžaře, která není v létě v provozu. Z rozcestníku by jsme se mohli vydat doleva po zelené turistické značce na Swinicka Przelez (Swinické sedlo), kde máme být za 1 hodinu a 15 minut. Tento údaj je ale v rozporu s mapou, podle které má být značka černá. V Polsku existují i černé turistické značky. V každém případě nás se tato nejasnost netýká. Pokračujeme dále po žluté turistické značce na Kasprov Vrch. Asi po osmi minutách chůze přicházíme k dalšímu rozcestníku, kde od nás doleva odbočuje zelená turistická značka na Laliové sedlo. Obě poslední odbočky doleva vedou na hřeben mezi Kasprovým vrchem a vrcholem Swinica, kde dnes také půjdeme. Kousek od rozcestníku pramení voda. Cesta vede po kamenné cestě, která při stoupání opět připomíná spíše kamenné schody.
K rozcestníku Suché sedlo. Přicházíme po dalších 35 minutách stoupání po žluté turistické značce. Rozcestník je kousek od vrcholu Kasprov vrch, na samotný vrchol se musí vyjít, což je otázka pár minut. Nicméně na polském turistickém rozcestníku je místo chybně označeno jako Kasprowy Wierch. Rozcestník je na hřebeni, který je zároveň i hřebenem mezi Polskem a Slovenskem. Kousek je slovenské rozcestí turistických značek, které místo správně označuje jako Suché sedlo. Po asi 15 minutách odpočinku a svačiny se vydáváme na samotný vrchol, což by podle slovenského rozcestníku mělo být 10 minut.
Po cestě na vrchol Kasprov vrch míjíme horní stanici lanovky, kde je restaurace a přejdeme na samotný vrchol. I s prohlížením horní stanice lanovky nám cesta trvá 15 minut. Na vrcholu je umístěn zvon a také je zde spousta krásných výhledů do všech stran. Počasí nám vyšlo a proto je všude kolem dobře vidět. Kasprov vrch (Kasprowy Wierch) je v blízkém okolí nejvyšší hora, proto výhledy stojí zato. Na vrcholu se rozhlížíme a „fotíme o 106“. Poblíž Kasprova vrchu je mnoho turistů, kteří sem přijeli lanovkou. Dnes máme ještě v plánu dojít na vrchol Swinica a pak sejít přes chatu Murowaniec do části Kuźnice v Zakopane, o tom ale až v příštím díle.
Obr. 2. Swinica focená z Kasprova vrchu (Kasprowy Wierch)
V červenci roku 2008 jsme s Jardou navštívili polskou část Vysokých Tater. Po několika denním pobytu v polské části jsme přes vrchol Rysy přešli na Slovensko.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů