Längfluh
- Radim Dostál
- 20.05.2015
- 12:00
- Změněno: 20.05.2016 | 21:27
Další, v pořadí již pátý den, se vydáme ze Saas-Fee na Längfluh do nadmořské výšky 2870 metrů nad mořem.
Další, v pořadí již pátý den, se vydáme ze Saas-Fee na Längfluh do nadmořské výšky 2870 metrů nad mořem.
Již pátý den našeho pobytu ve Švýcarsku se rozhodneme podívat se na Längfluh a cestou zpět v úseku od mezistanice lanovky Spielboden a Saas-Fee si prohlédneme sviště, kteří zde hojně žijí.
V Saas-Grund, kde jsme ubytovaní v jednom z místních penziónů dojdeme na nedaleké náměstí, kde je i zastávka autobusu do Saas-Fee. Využijeme faktu, že v celém údolí Saas máme jízdu autobusem zdarma, protože jsme v jednom z městeček údolí ubytováni. Je nutné opět připomenout, že do některých horských měst mají ve Švýcarsku zakázán vjezd automobily se spalovacím motorem. Sass-Fee, kde chceme začít náš výlet je jedno z nich. Vozidla se spalovacím motorem mohou jen na jeho okraj, je proto vhodné využít k cestě do Sass-Fee autobus. Odpadnou tím starosti kam na kraji města auto zaparkovat.
Projdeme městečkem Saas-Fee, které již známe, protože jsme zde před několika dny již byli a ještě několikrát budeme. Pomalu dojdeme na spodní stanici lanovky na Spielboden a Längfluh. Spielboden je vlastně mezistanice lanovky mezi Saas-Fee a Längfluh.
Lanovka ze Spielboden na Längfluh jezdí ale jen v zimě. Vyjedeme tedy jen na Spielboden a dále půjdeme pěšky. Jakoukoliv lanovku vedoucí z údolí Saas, stejně jako autobusy v údolí Saas máme zdarma, to se nám to pak jezdí. Samozřejmě nemůžeme jen tak nasednout do lanovky nebo autobusu a jet. V penziónu, kde jsme ubytováni jsme si nechali vystavit průkaz, kde je uvedeno, od kdy do kdy jsme v penziónu ubytováni.
Cesta kabinkovou lanovkou na Spielboden trvala asi čtvrt hodiny. Lanovka má určitě velké využití v zimě, nacházíme se totiž v lyžařském areálu. Nyní zde probíhá rekonstrukce. Jednak je vidět, že nějaké práce probíhají na samotné sjezdovce a také, jak za chvíli sami uvidíme, i budova horní stanice lanovky na Längfluh je v rekonstrukci. Pokračujeme dále pěšky. Podstatnou část cesty jdeme po sjezdovce.
Na horní stanici lanovky Längfluh jdeme sami a také jsme nahoře sami. Očividně nikoho nenapadají takově zběsilé myšlenky, jako jít na horní stanici lanovky pěšky. Nahoře nejsou ani dělníci, kteří by prováděli rekonstrukci budovy. Jsme zde jen my a rozestavěná budova. Cesta nahoru nám trvá asi hodinu a tři čtvrtě. Zpočátku jsme šli skalnatou krajinou s kamením, kde volně a nespoutaně tekly horské potoky. Později se začal objevovat sníh. Je samozřejmé, že v těchto nadmořských výškách se vyskytuje sníh, místy je ho hodně. Hlavně se začal objevovat, jak jsme se ke stanici Längfluh přibližovali. Na okolních svazích byly sněhové závěje mezi kameny. Sníh měl zvláštní barvu, až jsem měl chvíli pocit, že jdeme po měsíci. Po cestě, vlastně po sjezdovce, po které jsme šli ale sníh nebyl. Na svazích nad stanicí Längfluh jsou již plně zasněžené svahy.
Na terase horní stanice lanovky si uděláme několik fotek, porozhlédneme se po okolí, hlavně na údolí Saas a vydáme se stejnou cestou zpět. Cesta na Spielboden nám trvala necelou hodinu a čtvrt. Ze Spielboden půjdeme dolů také pěšky i když by jsme se mohli svézt lanovkou. Je zde totiž velká atrakce, kterou si nechceme nechat ujít. Cestou ze Spielboden do Saas-Fee žijí svišti, hodně svišťů a ještě k tomu hodně ochočených svišťů. O tom ale až v příštím díle.
Fotografie ze Švýcarska si můžete prohlédnout v galerii Švýcarsko 2012.
V srpnu 2012 jsem se já (Radim) vydal se Štěpánem, Radkem a Honzou do "horské pevnosti", do Švýcarska. Cestou jsme si udělali zastávku i v Lichtenštejsnku.