Vrchol Malá Prašivá v Moravskoslezských Beskydech nabízí turistům dvě zajímavé atrakce. Jsou to turistická chata Prašivá a dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského. Cesta na Malou Prašivou je pohodový a nenáročný výlet.
Existuje několik způsobů, jak se na Malou Prašivou dostat. My volíme cestu z Vyšních Lhot.
Autobusem dojedeme od Frýdku Místku na zastávku Vyšní Lhoty – u mostu, kde vystoupíme. Není zde sice turistická značka, ale to nás netrápí. Přejdeme přes cestu a odbočíme na vedlejší cestu, která se k hlavní připojuje hned za zastávkou. Asi po 300 metrech odbočíme doprava k řece a cesta nás dovede až k modré turistické značce. Po modré turistické značce zahneme doleva a začneme mírně stoupat.
Po chvilce chůze míjíme malou skupinu domků a chvíli se kocháme krásným výhledem napravo na vrchol Kykula a hlavně na vzdálenou Lysou horu.
Po další asi půl hodině chůze přicházíme k rozcestí Nad Vysutým. Jiná značka, než modrá po které jsme přišli, zde nevede. Nezbývá, než po ní pokračovat dále. Dle rozcestníku je chata Prašivá vzdálena 3 kilometry. Pokračujeme dále a asi po deseti minutách chůze přicházíme k naučné ceduli. Dovídáme se z ní že se nacházíme u přírodní rezervace Kršle, která byla zřízená pro ochranu přírodních bukových lesů na prudkých svazích nad řekou Morávkou.
Pokračujeme dále po modré turistické značce lesem.
Asi po tři čtvrtě hodiny chůze od rozcestí Nad Vysutým přicházíme k turistické chatě Prašivá. Nacházíme se u vrcholu Malá Prašivá. Vrchol Prašivá (843 m. n. m.) je od nás vzdálen ještě asi kilometr a půl po červené turistické značce. My se na vrchol dnes nevydáme. Na Malé Prašivé (707 m. n. m.), kde právě stojíme se nachází poměrně známá turistická chata Prašivá. Dle turistického rozcestí byla chata postavena v roce 1921.
Obr. 1. Chata Prašivá na vrcholu Malá Prašivá, Moravskoslezské Beskydy
Nedaleko chaty se na vrcholu Malá Prašivá nachází také dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského, který zde, podle turistického rozcestníku, stojí od roku 1640. Kostel je poutním místem.
Kousek za kostelem je mezi stromy výhled na okolní krajinu. Největší dominantou je areál automobilky Hyundai v Nošovicích.
Zvenčí si prohlížíme dřevěný kostel, kde v tom okamžiku nikdo není. Z cedule přibité na zdi kostela se dovídáme, že kostel byl vybudován v roce 1640 Jiřím, hrabětem z Oppersdorfu. Kostel byl původně zasvěcen úctě Boží a až roku 1673 byl kostel věnován památce svatého Antonína Paduánského.
Obr. 2. Kostel svatého Antonína Paduánského na Prašivé
Na chvíli usedáme do restaurace v chatě Prašivá a asi po hodině občerstvování a odpočinku vyrážíme dále. Na samotný vrchol Prašivá se z Malé Prašivé, kde se zrovna nacházíme, nevydáváme. Pokračujeme po červené turistické značce opačným směrem na Kamenité, které je dle rozcestníku vzdáleno 2 kilometry.
K rozcestí Kamenité přicházíme po více než půl hodině klesání. Od naší červené turistické značky, která vede k rozcestí Kamenité – Harenda se k nám zleva připojuje zelená turistická značka vedoucí z Vyšních Lhot. Máme v plánu jít dále po červené turistické značce k půl kilometru vzdálené autobusové zastávce u rozcestí Kamenité – Harenda. Nejprve ale navštívíme minipivovar Kohutka, který je od rozcestí vzdálen pár desítek metrů a kde ochutnáme několik různých piv, které má pivovar Kohutka k v nabídce.
Obr. 3. Minipivovar Kohutka s restaurací
Cesta z minipivovaru Kohutek k rozcestí Kamenité – Harenda trvá již jen pár minut. Po cestě míjíme informační ceduli o zbojníku Ondrášovi. Dovídáme se, že Ondráš, se svou zbojnickou bandou, tvořili jednu z mnoha zbojnických skupin, které působily na Těšínsku v období přelomu 16. a 17. století. V té době se zbojnictví v této oblasti velmi rozmáhalo. Příčinou byly jednak zvyšující se nároky feudálů na poddané a také narůstající náboženský útlak. V lidové slovesnosti se stala nejznámější právě skupina pod vedením tak zvaného Ondráše, pravým jménem Ondry Fuczimanem, který někdy kolem roku 1710 opustil spořádaný život i s poctivou prací a vydal se na cestu zločinu. Jsou zde vyjmenováná místa, kde prováděli loupežné akce. Patří zde samozřejmě horské vesnice, jako mimo jiné třeba Raškovice, Malenovice, ale také třeba Frýdek, Místek a dokonce i Třebovice, dnes již část Ostravy. Ondrášovo teritorium bylo tedy opravdu velké. Úřady vypsaly odměnu 100 zlatých za Ondráše živého, či mrtvého a také beztrestnost pro osoby, které ho přivedou, nebo zabijí. To vedlo loupežníky z jeho bandy ke zradě a k vraždě Ondráše v noci z 31.3. na 1.4. 2015. S příslibem beztrestnosti to nebylo až tak žhavé. Dne 20. 8. 1716 byli členové skupiny loupežníků, kteří se účastnili zabití Ondráše, vlákání pod záminkou vyplacení odměny do Těšína, kde byli zatčeni. Dva z nich skončili na popravišti, zbytek byl poslán na Galeje. Tak skončila slavná skupina loupežníků, kteří se v podání ústní lidové tvořivosti stali hrdiny.
Kousek od rozcestí Kamenité – Harenda se nachází autobusová zastávka, kde počkáme na autobus. Tím náš dnešní výlet končí.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů