Třebíč leží 30 km jihovýchodně od krajského města Jihlava a je druhým největším městem kraje. Rozkládá se na březích řeky Jihlavy, která protéká jejím středem. Historie celého města se odvíjí od založení benediktinského kláštera v roce 1101. Dnes ceněná bazilika sv. Prokopa byla postavena v roce 1260 s novou budovou kláštera, která byla přistavěna k původnímu kostelu. Klášter ale neplnil svou funkci příliš dlouho, v roce 1525 byl zrušen. Budova byla později v 16. století přestavěna na zámecké sídlo v renesančním stylu.
Obr. 1. Třebíčský zámek
Třebíčský zámek a bazilika sv. Prokopa
Dnes je zámek sídlem Muzea Vysočiny Třebíč a nabízí zajímavé expozice. Najdete ho na kopci nad městem, ve čtvrti Třebíč-Podklášteří, a vydat se k němu můžete z města od židovské čtvrti, nebo vyjet autem až nad něj a jít z druhé strany. Určitě neváhejte využít možnosti prohlédnout si baziliku sv. Prokopa nejen zvenčí, ale i její interiér. Tato stavba byla vybudována v letech 1260-1280 a od té doby se téměř nezměnila, což je opravdu unikátní. I to jistě stojí za jejím zápisem na seznamu světového dědictví UNESCO. Z hradeb malé bylinkové zahrádky u baziliky si pak užijte pěkné výhledy na město.
Obr. 2. Bazilika sv. Prokopa
Židovské město
Vynechat procházku židovskou čtvrtí by byl při návštěvě Třebíče hřích, a tak se směle ponořte do jejích úzkých uliček. Čtvrť se nazývá Třebíč-Zámostí, ale u místních lidí se setkáte spíš s jednoduchým a výstižným názvem Židy. Jedná se o jednu z nejzachovalejších židovských čtvrtí v celé Evropě a také je to jediná židovská památka mimo území Izraele, která byla zapsána na seznam UNESCO. Procházet zdejšími úzkými uličkami, které jsou pro židovská ghetta tak typické, je velmi zajímavé. Židé to téměř nikdy v minulosti neměli lehké, o tom se tu jistě přesvědčíte. Třebíčská židovská čtvrť vznikala postupně již od 12. století a domy díky tomu nesou různé architektonické styly. Celkem se jich zachovalo 123 a je u nich postupně prováděna rekonstrukce. Kromě toho tu najdete také dvě synagogy. Starší Zadní synagoga se k náboženským účelům nepoužívá již od roku 1926. V minulosti byla málem zdevastována svým využíváním jako skladiště nedaleké koželužny a poté zeleniny. Naštěstí však na konci minulého století proběhla její rekonstrukce a dnes Zadní synagoga slouží jako muzeum a kulturní sál.
Obr. 3. Zadní synagoga
Židovský hřbitov
Oddělenou součástí židovské čtvrti je židovský hřbitov v Třebíči-Podkláštěří. I ten spadá pod zápis na seznamu UNESCO a je dobře udržován. Po pražském novém židovském hřbitově je ten třebíčský druhý největší u nás a najdete na něm 2600 náhrobků, nejstarší s čitelným datem pochází z roku 1631. Založen byl ale již v polovině 15. století. Hřbitov je i národní kulturní památkou a dnes se tu již nepohřbívá.
Obr. 4. Náhrobky na židovském hřbitově
Centrální Karlovo náměstí
Třebíč ale není jen místem, kde se psala židovská historie, nabízí i jiné památky a zajímavosti. Centrem města je Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Česku s rozlohou 2,2 ha. Ve městě se nenachází prakticky žádné památky z renesanční a starší doby, jelikož staré město několikrát zničily požáry. Přesto tu mnoho staveb stojí za pozornost, například cenný Malovaný dům přímo na Karlově náměstí. V ulici kousek nad ním stojí významný kostel sv. Martina z Tours a k němu přiléhající městská věž. Ta se tyčí do úctyhodných 75 metrů a ve výšce 35 metrů se nachází vyhlídkový ochoz. Právě odtud si vychutnáte jedinečný pohled na celé staré město.