Naučná stezka Vinoř – Jenštejn
- Radim Dostál
- 14.03.2016
- 0:00
- Změněno: 18.02.2016 | 19:32
Začínáme naší cestu po Naučné stezce Vinoř - Jenštejn. Procházíme kolem rybníku Velká Obůrka a z informačních cedulí se dovídáme spoustu zajímavých novinek.
Praha Vinoř
Nacházíme se ve Vinoři u rybníků Velká Obůrka a Malá Obůrka. V těchto místech vlastně začíná (pro nás končí) Naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantice. Nachází se zde totiž její první informační cedule s uvítáním. V podstatě všechny informace, které zde na ceduli jsou jsme viděli na informační ceduli před vstupem do Satalické bažantice. Cedule jsou téměř identické. Kdo by zde chtěl doopravdy skončit, bude pokračovat dále po žluté turistické značce k zastávce MHD ve Vinoři. Kdo ve Vinoři Naučnou stezka Vinořský park – Satalická bažantice teprve začíná, nezačne jí asi zde, ale přijde sem po žluté turistické značce od zastávky MHD ve Vinoři.
Obr. 1. Malá Obůrka – Praha Vinoř
Naučná stezka Vinoř – Jenštejn
Dále zde začíná Naučná stezka Vinoř – Jenštejn, která zde má rovněž úvodní informační ceduli. Dle informační cedule trvá naučná stezka asi jeden a půl hodiny času a je dlouhá 3 kilometry. Provede nás údolím Vinořského potoka až za hranice hlavního města Prahy. Na trase je v současné době pět zastavení (informačních cedulí), ale v budoucnu by se měl tento počet zvýšit. Celou trasu půjdeme po červené turistické značce. Tohle sice na informační ceduli není, ale vidíme značku na mapě. Stejně tak časový údaj jeden a půl hodiny je trochu nadnesený. My celou trasu ujdeme asi za jednu hodinu.
Vydáváme se tedy po červené turistické značce kolem rybníku Velká Obůrka. Ve Velké Obůrce, stejně jako v Malé Obůrce není moc vody, tedy přesněji není zde voda. Asi budou oba zrovna vypuštěny.
Biocentrum u Vinoře
Kousek od uvítací cedule Naučné stezky Vinoř – Jenštejn po cestě kolem rybníka Velká Obůrka se nachází další cedule, která však nepatří k naučné stezce. Pojednává o biocentru u Vinoře.
Biocentrum je prvek územního systému ekologické stability, který je definován zákonem o ochraně přírody a krajiny jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodně blízkých ekosystémů, které udržují vzájemnou rovnováhu“. Biocentrum umožňuje trvalou existenci druhů a společenstev, vedle toho biokoridory propojují jednotlivá biocentra a umožňují migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů.
Biocentrum u Vinoře je tvořeno rybníky Velké a Malé Obůrky, břehovými porosty a částí potoční nivy. Části biocentra u Vinoře jsou také okolní svahy a pískovcové skalky. V biocentru u Vinoře se nachází několik ekosystémů, které jsou zde rovněž popsány.
V biocentru u Vinoře se právě nacházíme. Je zde turistický ukazatel odkazující ke studánce, od které jsme vzdáleni 300 metrů.
Na hrázi
Po následujících asi pěti minutách chůze přicházíme k další informační ceduli jménem „Na hrázi“. Jedná se o třetí zastavení Naučné stezky Vinoř – Jenštejn. Znamená to, že druhé jsme nějak přehlédli. Informační cedule se zabývá vodou v krajině a studánkami v okolí Vinoř.
Koloběh vody v přírodě zjednodušeně znamená, že voda, která naprší z mraků, se odpaří, tím vytvoří mraky a opět naprší. To je koloběh vody v přírodě, jak si jej pamatuji ze základní školy. Na informační ceduli se však dovídám, že existuje velký oběh vody a malý oběh vody. Malý oběh vody znamená, že voda zůstane v nějakém přirozeném zásobníku v krajině a odpaří se na stejném místě, kde napršela. O velkém oběhu vody hovoříme v případě, že voda je odvedena z místa dopadu a odpaří se jinde. Samozřejmě oba oběhy vody jsou důležité a měly by být v rovnováze.
Zhruba od konce 19. století začali lidé velkoplošně odvádět vodu z krajiny. Činili tak nejprve jako protipovodňová opatření a později pro rozšiřování zemědělské půdy. Velkoplošný odvod vody prováděli třeba umělým prohlubováním nebo napřímením koryt toků, čímž byly řeky regulovány. Regulací lidé dosáhli zvýšení kapacity vodních koryt a zrychlení odtoku. Tím došlo k vysoušení krajiny, kdy voda odtekla dříve, než se stihla odpařit. Malý oběh vody v přírodě tak byl uměle utlumován na úkor velkého oběhu vody.
Pomalu začalo být výskytem extrémního počasí (velké záplavy, nebo naopak velká sucha) zřejmé, že zdánlivě přebytečná voda v krajině, měla svůj význam. V malém vodním oběhu měla voda zůstat v přirozených zásobnících (v lesích, v mokřadech, meandrujících tocích atd.), odpařit se a na stejném místě opět dopadnout. Místo toho velkým oběhem vody jsou srážky odvedeny rychle pryč. Tato odtékající voda navíc odnáší půdu, což je nenahraditelná ztráta.
Proto se v poslední době lidé naopak snaží vrátit vodním tokům přirozenou podobu. Mezi tyto činnosti patří především vytvářením členitějších a mělčích vodních koryt, obnovu, nebo tvorbu tůní a dalších vodních nádrží.
Na území Vinoře se nachází 6 studánek: Studánka v Obůrkách, Dolní studánka, Gotická studánka, Vinořská studánka, Studánka pod Hradištěm a Malá trhlina. jedná se o přirozené, přírodní zdroje vody. Je zde také důležité upozornění, i když je voda z uvedených pramenů poměrně čistá, není dobré jí pít.
Po dalších deseti minutách přicházíme k dalšímu zastavení Naučné stezky Vinoř – Jenštejn, o tom až v příštím díle.