Radioaktivní mrak, který vystrašil Evropu. I takhle lidé vzpomínají na události před více než třemi dekádami, kdy se z čilého a moderního ukrajinského města stal celosvětový strašák. Vydejte se v pondělí 29. března v online přednášce na cestu do Černobylu bez toho, abyste museli opustit pohodlí domova. Večer se účastníci od cestovatele Rostislava Néteka dozví o milníku novodobé historie, ale i o životě v této oblasti před a po katastrofě.
Rostislav Nétek: Řada scén i postav je v seriálu pochopitelně zkreslená, nepřesná či zcela vymyšlená. Osobně však hodnotím seriál jako famózní zpracování tématu, obzvláště pak doby a pozadí, které se za katastrofou odehrávalo. Pokud by někdo chtěl studovat reálie, doporučuji spíše dokument Bitva o Černobyl, případně knihu od autora Serhii Plokhy.
Rostislav Nétek: Hned několik. Nejviditelnější „fikcí“ je jistě postava běloruské vědkyně, která, což sami autoři v seriálu přímo přiznávají, je zástupnou postavou za řadu jiných vědkyň a vědců, kteří odváděli mravenčí práci. Pro děj atraktivní pád vrtulníku se stal asi o rok později, až při stavbě sarkofágu. Rychlost nástupu nemoci z ozáření ve skutečnosti také není tak razantní, spíše se jedná o dny-týdny, a i když jsem samozřejmě na místě výbuchu nebyl, vlastní jaderná exploze a následný dým by také neměl být černý, jako je zachyceno v seriálu. Ale jak chcete zachytit radioaktivitu do seriálu, když je neviditelná (úsměv). Jediná scéna, která mi do seriálu vysloveně nezapadla, i když se zakládá na pravdě, je střílení psů.
Rostislav Nétek: Při mé první návštěvě bylo motivací poznat, co se v Černobylu vlastně stalo. Tak jako by se mělo jezdit do koncentračních táborů si připomínat hrůzy 2. světové války, zastávám názor, že by se měla připomínat i síla jaderné energie. Takže jsem dva dny po svatbě sedl s kamarády na letadlo a přes agenturu Chernobylwelcome se zúčastnil nezapomenutelné exkurze. Návštěva Pripjati se nedá k ničemu přirovnat. Navštívil jsem řadu zemí po celém světě a Černobyl je zcela mimo žebříčky. Mě osobně navíc zcela uchvátil radar Duga, který jsem jednoduše musel vidět ještě jednou, takže bylo jen otázkou času, kdy se do Černobylu podívám podruhé.
Rostislav Nétek: Pokud nepočítám finance na zaplacení exkurze do zóny a pas, pak jen oděv s dlouhými nohavicemi i rukávy a uzavřené boty. Jedná v podstatě o standardní výlet do lesa. Jen s tím rozdílem, že jste v přísně střežené oblasti a máte s sebou pro jistotu dozimetr.
Rostislav Nétek: Dnes již jen desítky, a jsou to pouze původní obyvatelé nezamořených vesnic, kterým bylo v době výbuchu tuším nad 50 let. Co se týče infrastruktury a vybavení, cesta k tzv. „babuškám“ se dá přirovnat spíše k cestě do skanzenu. Pohostinnost jim však nechybí, návštěvy celkem vítají, ale ke katastrofě nemají moc co říct – byli evakuováni, pak se na vlastní žádost vrátili zpět a elektrárna se jich nijak netýkala.
Rostislav Nétek: Oblast bezprostředně kolem elektrárny si troufám říct, prošla kompletní obnovou, bylo potřeba dekontaminovat povrch, postavit řadu budov, infrastruktury, nový sarkofág atd. Vlastní 30-kilometrová zóna je dnes uzavřenou zónou. Pokud nepočítáme bábušky, jedinými obyvateli je zvěř. Fauně a flóře se zde naopak nebývale daří, neboť nemají prakticky žádné nepřátele, a tak se ze zóny naopak začíná stávat ekologicky významná lokalita s výskytem medvědů, sobů, sumců, koní převalského apod.
Rostislav Nétek: Na rozdíly mezi rokem 2015, tedy dobou finalizace nového sarkofágu, a rokem 2019, tedy dobou, kdy sarkofág již byl nasunutý nad elektrárnu. Na atmosféru a genius loci, jakou jak Pripjať, tak dříve supertajný radar Duga, působí na návštěvníky, až jim běhá mráz po zádech.
je odborným asistentem na Katedře geoinformatiky Univerzity Palackého, jeho prací jsou tedy mapy. A mapy svádí k cestování. Ať už pracovně nebo soukromě procestoval přes 40 zemí světa. Minimálně jeden měsíc v roce tráví v zahraničí.
29. 3. (pondělí)
Start: 18:00 hod.
Vstupenky: bit.ly/Cernobyl_2903