Nejkrásnější trať Evropy – Černá Hora
- Jan Rosenthaler
- 22.10.2018
- 0:00
- Změněno: 17.10.2018 | 22:13
Cesta vlakem do Černé Hory je náročná. Za veškeré problémy vás odmění asi nejkrásnější tratí celé Evropy, při níž je opravdu na co se dívat.
Cesta vlakem do Černé Hory je náročná. Za veškeré problémy vás odmění asi nejkrásnější tratí celé Evropy, při níž je opravdu na co se dívat.
O trati mezi Bělehradem a Podgoricou se často mluví jako o té nejkrásnější v celé Evropě, které mohou konkurovat maximálně švýcarské železnice. Kdybych ji měl jedním slovem popsat já, zvolil bych označení tma. Tolik tunelů snad není ani v Alpách. Ale všechno hezky popořadě.
Pokud se chcete vydat do Černé Hory vlakem, to pravé dobrodružství vaší cesty začíná už na hranicích Maďarska se Srbskem. Celníci jsou schopní zdržet vlak přes tři hodiny, takže nám ujel ten navazující. Noc jsme nakonec strávili přímo na nádraží v Bělehradě, které bylo třeba oproti Praze opravdu moderní. Spíše připomínalo letiště. Druhý den ráno začala naše jízda tou nejkrásnější tratí. Okolní kopce, skaliska, potoky a jezírka působí opravdu malebně, člověk se má po celou dobu na co koukat. Dost často vám však výhledy do okolí zakrývají tunely, které jsou často dlouhé až několik kilometrů. Celkově tvoří přibližně jednu třetinu délky trati, což je opravdu znatelná část.
Naše skupina vystoupila už v obci Mojkovac, která se nachází na severu celé země. Město patří mezi turistická. To v Černé Hoře v praxi znamená, že mají hezký malý historický střed a zbytek je poměrně solidně zanedbán. Často hezké domky jsou obklopeny rozkopanou a zaneřáděnou zahradou, o kterou se nikdo moc nemá vůli starat. Inu, Balkán. Po krátké prohlídce jsme navštívili Rožaje, silně muslimské město, kde najdete celou řadu krásných mešit. Ač leží už na pomezí přírodního parku, patří k nejrozvinutějším městům v celém státě. Proto tu můžete najít i výstavní banku či skautskou organizaci.
Z Rožaje už se potom pěšky můžete dostat do místních hor. Přes vilovou čtvrť se vydáte nahoru po cyklostezce, která stoupá velmi pozvolna, tudíž si nastoupaných metrů ani příliš nevšímáte. Cesta samotná není příliš zajímavá, vede převážně lesem, který zakrývá veškeré výhledy. Je proto lepší zvolit ji jako začátek několikadenní túry a takzvané nutné zlo. Po několika hodinách vás za snahu aspoň odmění jezero Košutina lokva, jehož okolí je ideálním místem pro stanování. Ovšem pozor, z lesa sem chodí pít krávy, takže postavte stan daleko od jejich cest, aby vás náhodou v noci nezašlapaly.
Černá Hora nemá svůj název náhodně. Najdeme tady několik krásných pohoří. My se společně podíváme do toho nejrozlehlejšího s názvem Prokletije.