O cestě na sever se píše různě, většinou je cesta spojená s věčným ledem a sněhem. Avšak nemusí to tak vždy být, naše cesta nás povede na sever naší republiky, do Šluknovského výběžku, do nejsevernějšího města Šluknova a na nejsevernější místo naší republiky u osady Severní.
Šluknovsko je s „vnitrozemím“ spojené hlavně silnicí 1. třídy č. 9, která odbočuje z E442 asi v polovině délky mezi Ústím nad Labem a Libercem, resp.mezi Novým Borem a Cvikovem, ve Svoru, a pak míří do Rumburku. Odtud do Šluknova vede silnice 266. Další silnice sem vedou z České Kamenice, silnice 2. třídy č. 263 a romantická okreska přes Dolní Chřibskou a Doubici. Šluknov je vzdálen od Prahy nejkratší trasou 122 km, přímou čarou to je rovná stovka.
Šluknovský výběžek má i vlastní železniční sít, která navazuje na trať Rumburk – Nymburk.
Poprvé v listinách se o Šluknově píše v roce 1281. Prvním známými majiteli byli Bekové z Dubé na Tolštejně a Hohenštejnu. V počátcích Šluknova se také hovoří o hradu či tvrzi. Obec byla na město povýšena v roce 1359, ovšem k dalším rozšířením práv došlo za Jiřího z Poděbrad, kdy se majiteli stali Vartenberkové. Za pánů ze Šlejnic došlo k velkému rozkvětu města, byl postaven zámek. 30letá válka přinesla velké škody, rozkvět přinesly až textilní továrny v kraji zakládané od 18.století. Před 2. světovou válkou se zdejší německy mluvící obyvatelstvo postavilo se zbraní proti Československé republice a k připojení k Německu došlo již asi o týden dřív před Mnichovem.
Po roce 1945 se nepodařilo plně dosídlit celou oblast po odchodu Němců a Šluknovsko zůstalo stranou rozvoje, což se ukázalo po roce 1989, kdy zde zanikl takřka všechen průmysl.
Obr. 1. Šluknov náměstí
Lokalizace zdejšího středověkého hradu je velmi sporná, většinou se umisťuje na Křížový vrch jižně od náměstí. Hlavní památkou je renesanční zámek, který byl po požáru v roce 1986 zrekonstruován a je přístupný veřejnosti. Kolem zámku je i pěkný park. Poblíž náměstí stojí raně barokní kostel sv. Václava postavený v roce 1714 jen 4 roky po požáru kostela starého. Náměstí dominuje secesní budova Domu kultury, dřívější sídlo spořitelny a pobočky banky. Asi 2 km jihovýchodně od středu města stojí kdysi významné výletní místo Karlovo údolí, které je zcela opuštěné a zdevastované.
Obr. 2. Zámek Šluknov
Zdejší kraj nepatří mezi obvyklé dovolenkové destinace, ale je to škoda. Je zde pěkná příroda, trochu horší podmínky pro koupání, ale zase velmi blízko do sousedního Saska či Lužických hor. V prvé řadě, abychom poznali Šluknovsko, je potřeba se ubytovat, a možností máme ve městě několik, třeba hotely Erlec, Rosanu, penziony Jungmannova, Starý mlýn, Balaton či Městskou ubytovnu. V okolí jsou také dva ranče, JV a country klub Na Konírně. Turistické dění se soustřeďuje do informačního centra v zámku, turistické trasy pak provedou zájemce nejen po Šluknovské vrchovině a jejich rozhlednách, ale i do nedalekého národního parku České Švýcarsko.
Obr. 3. Nejsevernější místo ČR
Nejsevernější místo naší republiky najdeme 11 km severozápadně od Šluknova severně od osady Severní. Pěšky je cesta tam a zpět ale mnohem delší, takže se přesuneme do Lobendavy autem či autobusem ze Šluknova. Od turistického rozcestníku se dáme po modré ke kapli svatého Jáchyma. Stojí na skalnatém návrší (472 m n.m.) a pochází z roku 1904. Vrátíme se na odbočku a dále se na sever po lesní silničce, která nás dovede na silničku z Liščí do Severní. Přejdeme ji a dojdeme na stání hranici. Po její pěšině se dáme vlevo a přes mírné návrší dojdeme na turistické rozcestí u hraničního přechodu Severní. Odtud se vydáme po žluté na nejsevernější místo republiky.
Nejsevernější místo republiky nebylo dlouho označeno, až v posledním desetiletí se situace začala lepšit a zejména z vůle nadšenců (TJ J. Nový Bor, Němci), ovšem nedávno bylo místo upraveno, vznikl zde pomník a podobně.
Pokračuje dále po hranici stále po žluté značce a dorazíme do osady Severní. Po silnici se zelenou značkou dojdeme zpět do Lobendavy. Trasa měří 14 km, převýšení je zde od 346 metrů n.m. v Lobendavě po úbočí Bukové hory na hranicích nedaleko nejsevernějšího místa republiky. Celkově ale nastoupáme skoro 800 metrů. Trasa je vcelku vhodná i pro horská kola, až na obtížnější úseky podél státní hranice.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů