Jedním z měst, jehož panorama si nelze splést, je Úštěk. Leží v okrese Litoměřice a v dnešní době je víc než jako památková zóna znám pořádáním velkých společenských akcí s více či méně historickým podtextem.
Úštěk leží 18 kilometrů severovýchodně od Litoměřic a 26 km jihozápadně od České Lípy. Můžeme ještě dodat, že je to i 29 km z Ústí nad Labem jihovýchodně a 35 km severozápadně od Mělníka, abychom doplnili větší města v okolí.
Úštěk leží nad silnicí 1. třídy č. 15 ze Zahrádek u České Lípy do Litoměřic, zde pak začíná silnice 260 směrem na Malé Březno u Ústí nad Labem. Městem také prochází železniční trať 087 z Lovosic do České Lípy.
Obr. 1. Pikartská věž
Vršek, na kterém město leží, lákal lidi k osídlení již v pravěku, zřejmě zde existovalo i slovanské hradiště (Litoměřičané) v 10. století. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a osadu, která roku 1361 získala statut města. Roku 1426 se stal majitelem husitský hejtman Václav Carda z Petrovic, město bylo dobyto a zpustošeno, ale Carda pokračoval v jeho opevňování a podpory města. Roku 1475 získali město Sezimové z Ústí, za kterých se město rozrůstalo i na předměstí. Později město patřilo jezuitům, kteří podporovali řemesla a zemědělství (chmel a vinařství). Od 19. století zde začal rozvoj průmyslu, zejména textilní barvírny.
Obr. 2. Starý Úštěk
Ve středu města je mnoho zachovalých pozdně gotických měšťanských domů s podloubími, ale protože požár v roce 1765 zničil domy na severní straně s jihovýchodní straně, jsou většinou již barokní. Původní gotický hrad vznikl ve 14. století, ale později byl přestavěn na jezuitskou residenci a sladovnu a pivovar. Dnes se pomalu opravuje. Dále zmiňme Ptačí domky z pol. 19. st., Pikartská věž z roku 1428, unikátní Úštěckou šatlavu atd. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1764 až 1772, obraz je od Karla Škréty, děkanství je z roku 1722 (O. Broggio). Synagoga z roku 1794 je nově opravená, ve stráni pod Lhotou naproti Šibeničnímu vrchu se nachází židovský hřbitov.
Obr. 3. Zbytek městské brány
Zachovalé centrum města bylo nejednou využito filmaři, nejznámějším byl Kolja, kdy zde bydlela babička (Stela Zázvorková), déle pilot Maděra ve Zdivočelé zemi i tři vojenští zběhové v Rebelech. Byl zde natáčen také historický film Zámek v Čechách a v okolí pak dále některé pohádky a dětské příběhy, například Páni kluci nebo pohádka O létajícím ševci.
Tradičním výletním cílem z Úštěku je Hrádek neboli Helfenburk. Asi my neporušíme tradici a vydáme se také tam. Z náměstí se dáme na východ (za kostel) a silnicí (Hřbitovní) směrem na Ostré, až dojdeme k lesnímu parkovišti a rozcestníku značených cest žluté a červeného okruhu. Po okruhu se dáme vpravo do Ptačího dolu a vystoupáme na náhorní plošinu. Po jejím okraji dojdeme na zelenou značku, se kterou se dostaneme na Helfenburk. Hrad má dochované vnější opevnění, vnitřní hrad je v troskách a byl vestavěn do skalních bliků, hradu ale dominuje čtvercová mohutná věž. Hrad obývají trempové a někdy je možno na věž vystoupat.
Z hradu pokračujeme po okruhu a žluté značce kolem pramenu, ale pak se žlutá odpojí a jdeme již jen po červeném okruhu. Vystoupáme na opačnou stranu Hrádeckého údolí a po jeho okraji dojdeme na okraj osady Ostré. Zde se dáme po silnici do vsi a vystoupáme po žluté značce na vrchol Kalvárie s dvěma kapličkami, schodištěm, sochami a hezkým výhledem.
Vrátíme se k rozcestníku Kostelíky a pokračujeme dál po žluté značce. Jakmile se dostaneme po elektrické vedení, odbočíme vlevo a buď serpentínově sejdeme k Nové Vsi nebo to vezmeme pod elektrickým vedením, musíme se dostat na červenou značku, která prochází přes Novou Ves po silnici. Červená nás pak již v klidu dovede do Úštěku.
Trasa měří asi 11 km, převýšení má asi 500 metrů. Zkrátit se cesta dá tak, že se z rozcestí Ptačí důl dáme po žluté přímo pod hrad, pak bude trasa dlouhá 10 km. Cesta údolím ale bývá pro probíhající těžbu někdy těžko průchodná.
Koncem 50. let se začal budovat rekreační areál u rybníka Chmelaře pro rekreaci a i dnes sem míří v sezóně stovky lidí nejen z blízkého okolí. Jsou zde dvě pláže, možnosti sportovního vyžití atd. Rybník Barvíř slouží jako sportovní rybářský revír.
Jak bylo v úvodu psáno, konají se zde velké akce, z těch hlavních to jsou Masopust, Velikonoce, Piráti na jezeře, Historický jarmark, Den českých řemesel a Úštěcký advent, ze sportovních akcí zejména Běh po úštěckých schodech a Běh kolem jezera Chmelař. Výstavy se konají v prostorách Pikartské věže a celoročně je otevřena Galerie U brány.
Ubytování se zde nejvíce váže ke Chmelaři, jsou tu hotely, penziony i kempy.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů