Z vrcholu Třístoličník odchazíme se smýšemými pocity, protože zdejší chata je zavřená. Urychleně klesáme do Nového Údolí, kde je tábořiště. Za světla se nám nepodaří dojít.
Rychle klesáme, aby jsem stihli dojít za světla do Nového Údolí. Přicházíme k Třístoličné cestě, státní hranici.
Turistické cedule jsou přibité na stromě. V podstatě lze se jen vrátit, nebo pokračovat na Trojmeznou a Třístoliční cestu. Kilometrické údaje na cedulích nám připadají trochu zavádějící. Nezdržujeme se a hned vycházíme dále po červené turistické značce.
Po deseti minutách klesání přicházíme k dalšímu rozcestí. Podle ukazatelů jsme ušli 800 metrů. Na rozcestí není křižovatka turistických cest. Opět není jiná možnost než jít po červené směrem k Rosenauberově nádrži, nebo se vrátit zpět.
U rozcestí je nějaká chata a také je zde pramen vody. Jdeme celkem rychle a pomalu se rozhodujeme, že do Nového Údolí stihneme dojít. Je začátek července a proto je tma pozdě. Ještě je dost světlo a je mírně po deváté večer. Nezdržujeme se tedy a hned pokračujeme dále po červené turistické značce.
Po 20 minutách přicházíme k rozcestí jménem Rosenauerův pomník, kde křížíme modrou turistickou značku. Doleva je jen za dvě stě metrů Rosenauerova nádrž. Bohužel nemáme čas ani sílu ji navštívit a už začíná být taky tma. Hned pokračujeme dále po červené turistické značce směrem na Nové Údolí, kam už je jisté, že dnes dojdeme.
Po půlhodině v deset hodin večer přicházíme k rozcestí Nové Údolí, rozc. Nové Údolí je ještě jeden kilometr a tam někde bude tábořiště. Hned pokračujeme.
Po dvaceti minutách přicházíme k rozcestí Nové Údolí. Už je tma, že si na rozcestník musíme svítit. Křížíme se zde se žlutou turistickou značkou, která přichází zprava po asfaltové cestě. Někde je zde tábořiště, ale nevíme kde. Kousek od nás začíná vesnice. Když si tak s baterkou prohlížíme ukazatele na rozcestníku a mapu, v tom kde se vzal, tu se vzal, objevil se kouzelný dědeček. Prostě se vynořil ze tmy. Zeptáme se ho, kde je tady nouzové tábořiště a ukáže nám směrem doprava po asfaltové cestě. Je to v podstatě po modré cyklistické trase, nebo žluté turistické značce. Po necelých sto metrech je šipka se symbolem tábořiště odkazující na lesní cestu doleva. Kousek po této cestě je tábořiště. Jsou zde dva stany a lidé v nich už nejspíše spí. V tichosti vybalujeme věci a po tmě s baterkami stavíme své dva příbytky.
Dnes jsme se tedy prošli. Trochu nás vypekla chata na Třístoličníku. Nakonec jsme rádi, že jsme do Nového Údolí došli. Zásoby vody co máme nám na večer stačí a další vodu získáme další den v půl kilometru vzdálené vesnici. Dnešní den je bohužel ukázkový příklad špatného naplánování trasy.
Další den nikam nespěcháme. Zůstáváme v tábořišti poslední. A v klidu se sbalíme. Vycházíme až kolem 11 hodin dopoledne. Poté co se sbalíme, vyrazíme zpět k rozcestí Nové Údolí.
V Červenci roku 2011 jsme se s Jardou vydali na Šumavu. Chtěli jsme ji (alespoň větší část) přejít po hřebeni. nakonec ale jsme moc daleko nedošli. nevyšlo nám moc počasí.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů